Školní výlet | BTS

Útěk?

Do pokoje zase přiběhl Taehyung. „Ten blb řekl, že tu počká než přídeš a je s ním nějakej chlap.."

„V tom případě musim na nějakou dobu zmizet..." Posadila jsem se na postel a máchla rukama. „Hele něco vymyslíme.." Sedl si vedle mě Jimin. „No, ale kdyť máme ten koncert v Taegu..." Tae zavřel dveře a sedl si k nám. „Kdy tam poletíme?" podívala jsem se na Taeho a mile jsem se usmála. „Myslim, že za 2 dny.." V tom případě bych se nemusela nikde a schovávat a budu prostě zalezlá v pokoji dokud neodejdou. No... Budou mi muset nosit jídlo do pokoje, což neni zas tak špatný.. „Kluci mam nápad." prolomila jsem ticho, který tu bylo asi 5 minut. Oba se na mě udiveně podívali a čekali co ze mě vypadne, protože většinou když já mam nápad, tak je konec světa. „Budu 2 dny zalezlá v pokoji a pak poletíme do Taegu.." Nahodila jsem můj zhulenej úsměv a oba je sledovala svým skenovacim pohledem. „Tak co, je to dobrej nápad?" oba chvíli mlčeli a přemýšleli. Ano Taehyung opravdu přemýšlel a vypadal u toho dost roztomile. „No Jo, ale bude jim divny, že tě vůbec nehledáme a že letíme bez tebe.." Řekl Jimin a pokrčil rameny. Po téhle větě jsme zase všichni přemýšleli. „Víte co? Seru na to... Jdu jim říct ať vypadnou.." Zvedla jsem se a chtěla jít, ale to by mě neměl Jimin chytit a ze zadu obejmout. „My jdeme s tebou.. Dyštak je prostě vyhodíme z domu.. Stejně tu nemaj co dělat." usmál se a vytáhl Taeho na nohy.

Jsem ráda, že tam semnou jdou. Oba mam z BTS nejradši, takže je to hrozně fajn. Šli jsme po schodech a já už viděla Taa a otce, jak na mě upřeli své pohledy. Jimin a Tae mi dali každej jednu ruku na rameno. Otec se zvedl a začal se ke mě přibližovat. „ Oba dva vypadněte z tohohle baráku a nechte mě na pokoji." Zastavila jsem se na schodech a tvářila se jak rozzuřenej býk. Řekla jsem jim to docela klidně, ale i tak se na mě oba ublíženě podívali. Ani jeden z nich se nehnul. „Chtěl jsem jen vidět svou dceru.." řekl česky a usmál se. „Já tě vidět nechci.. Máma kvůli tobě dřela jak kůň... A teď si jentak přilezeš, aby jsi mě nasral ještě víc?!" zvýšila jsem hlas a zaťala ruce v pěsti. „Jděte pryč.." Jimin viděl, že chce něco říct a ikdyž nám nerozuměl, viděl, že jsem naštvaná, tak mu skočil do řeči. „Ty ani nevíš o co jde, tak mlč." zamručel otec a chtěl mě chytit. „Nešahej na mě a prostě vypadni!" Zařvala jsem naštvaně a rozeběhla se zpátky do pokoje.

Zamkla jsem se a sedla si na postel. Ze zdola byl slyšet řev, ale jelikož všechno bylo korejsky, tak jsem tomu moc nerozuměla. Pak se ozvala šílená rána a běh po schodech. Bála jsem se, že to je Tao nebo otec, ale pak se ozvala rána naproti mě v pokoji. Dole se ozýval šílený řev, který neustával. Hádají se určitě kvůli mě. Do tohohle jsem je zaplejtat nechtěla. Rozeběhla jsem se zpátky dolů. Jimin tam nebyl, ale byli tam ostatní kluci a drželi tátu, který chtěl jít zamnou. „Kluci pusťte ho.." kluci od něj odstoupili a nechali ho. Rozhlédla jsem se po obýváku a Tao už tam taky nebyl.

Táta šel ke mě. Stála jsem jak přibitá a čekala jsem co udělá. V jeho očích už jsem neviděla tu lásku a smutek jako když mě viděl poprvé. V jeho očích byla vidět nenávist a vztek. Nachvíli jsem se podívala na kluky a viděla jsem Kookieho a Taeho jak maj ruce zaťaté v pěsti a sledují každý jeho krok.

Když byl táta u mě. Napřáhl ruku a vlepil mi obrovskou facku. Složila jsem se na zem a chytla se za bolestivé místo. „Nebudeš na mě řvát! Tvoje matka mohla jet semnou.. Ona nechtěla je to její problém. Jsi stejná jako ona." podívala jsem se na kluky a viděla Yoongiho, Jina a Hobiho, jak drží Taeho s Kookiem. „Radši budu jako ona, než jako bezcitnej hajzl jako jseš ty. Nemusel si vůbec odjíždět.. Tao mohl být u babičky.." Vrazil mi další facku. „Ty si ke mě tohle nebudeš dovolovat. Chovej se slušně ke svému otci!" Otočil se a šel pryč. U dveří se na mě otočil. „My dva se nevidíme naposled." zamávali mi a falešně se usmál.

Zvedla jsem se a rozeběhla se do svého pokoje.

„Nam co se stalo?" Příběhla ke mě Hea, která byla skrčená v rohu. Nic jsem jí neřekla a zhroutila se jí do náruče. „Nam řekni mi co se stalo.." hladila mě po zádech a položila mě na postel. „To byl můj otec.. Tao je můj nevlastní bratr, kvůli kterýmu táta odjel do Číny.." rozbrečela jsem se ještě víc. „Ten hajzl mi dal 2 facky, že jsem upadla na zem.. Už ho v životě nechci vidět." Hea mě uklidňovala a podala mi kapesník. „Nam ser na něj.. Vidíš jakej je to hajzl... Akorát je mi líto Taa.. Bůhví, jestli nebije i jeho.." přikryla mě dekou a sedla si ke mě. „Nam zkus se vyspat... Bude ti líp.." Zvedla se a chtěla jít pryč, ale když otevřela dveře, stáli tam všichni kluci, kromě Namjoona a Jimina. „Vy jste blbí.." protočila Hea očima, zavřela dveře a šla do obýváku. Zajímalo by mě, kde je Jimin s Namjoonem.. Nechce se mi spát a bolí mě tvář. Zvedla jsem se a šla se kouknout do pokoje, odkud se předtim ozvala ta rána. Na chodbě jsem se rozhlídla, aby mě nikdo neviděl a přeběhla k těm dveřím. Opatrně jsem zaklepala, ale nikdo se neozval. Zaklepala jsem hlasitěji a furt nic. Dala jsem ruku na kliku a otevřela jsem dveře. Rozhlédla jsem se po pokoji a oči se mi zastavily na osobě, která ležela na posteli, a brečela? Vedle postele seděl Namjoon a provinile se na mě podíval. Znovu jsem se podívala na osobu v posteli a hned jsem poznala kdo to je. „Jimine!?" rozeběhla jsem se k posteli a otočila jsem ho obličejem k sobě. Dívala jsem se na rozbitej obličej a slzy v očích osoby na který mi záleží. Nahrnuly se mi slzy do očí. „Co se tam stalo?"

----------------------------------------------

~Annyeong~
Nam táta bude mít v příběhu ještě svojí roli.. :D Původně Nam měla vyskočit oknem s Jiminem a Taem, ale to by byla pěkná hovadina, takže jsem to napsala takhle.. 😂😂 No chudák Jimin to trochu schytal.. :D

No a k ty fotce nahoře prostě nemam co říct.. Mam chuť tam za nima jet a těm stylistum šlápnout na hlavu T-T

Každopádně se omlouvám, pokud teď dýl nevyjde příběh, protože jsem v Chorvatsku a nic se mi nechce dělat.. :D
Děkuju moc za votes a přečtení a uvidíme se u další části.. <3

~사랑해 ❤️~