„Nevim co se stalo.. Byl jsem ve sprše a ona zmizela.. Asi si přečetla moje zprávy.. Jooo realita je krutá..
Smutné viď Yoongi.. Některý holky jsou fakt blbý.." Ten imbecil mě sere čím dál víc.. Bez odpovědi jsem mu típl hovor a telefon strčil do kapsy.Musim se uklidnit, jinak tady něco rozbiju.. Rozhlédl jsem se po spodním patře a až teď jsem si všiml toho nehoráznýho bordelu.. Podíval jsem se za gauč a byla tam prapodivná hnědá hmota. Doprdele co to je.. Tady se snad někdo posral! Vykulil jsem oči a šel k tomu blíž. Naštěstí to byla jen nutella.
„Kluci!.. Nam se dneska vrátí.. Měli by jsme uklidit!" Zavolal jsem do domu, aby mě všichni slyšeli. Dolů přiběhlo 6 mamutů a stoupli si okolo mě. „Nečumte tak blbě a začněte uklízet.." Protočil jsem očima a šel do kuchyně. Mohl bych vynést koš. Otevřel jsem skříňku ve které byl koš a vytáhl ven pytel. Pohled se mi zarazil na jednu věc koši. Těhotenský test?! Vyděšeně jsem se na to podíval. To by vysvětlovalo Hey divný chování a prázdnou lednici, ale proč to sakra nikomu neřekla?! Zaraženě jsem do toho koše koukal, jak kdyby tam byl poklad. Pak jsem zaslechl kroky a radši se s pytlem vydal pryč. „Hej Yoongi!" Zavolal na mě Jin a přiběhl ke mě. „Huh?" Nechápavě jsem se na něj otočil. „Děje se něco?" Dal mi ruku na rameno. Jen jsem s úsměvem zakroutil hlavou a s pytlem, který byl větší než já, jsem šel ven ke kontejneru.
Po cestě od kontejneru jsem potkal Nam. „Ahoj.." Objal jsem jí a mávl na Taa, který seděl v autě. „Ahoj.." Usmála se Nam. Byla taková veselejší a i vypadala zdravěji a odpočatě. „Už jste jí našli?" Podívala se mi do očí. Zastavil jsem se a sklopil pohled. „Nenašli, ale v koši jsem našel těhotenský test.. A..." z hluboka jsem se nadechl „A byl pozitivní.." Vydechl jsem a opřel se o rám dveří. Nam na mě zůstala koukat s otevřenou pusou a bylo vidět, že to nepobírá stejně tak, jako já.. Ono ani neni divu, když byla s takovým kurevníkem, jako je Jackson. „Cokdyž si bude chtít něco udělat?!" Vyjekla Nam a začala plašit. To mě ani nenapadlo. Oba jsme jí zkoušeli volat, ale měla vypnutý telefon. "Co budeme dělat?" Nam měla zaslzený oči. A je to zpátky..
Všichni jsme jen mlčky seděli na gauči. Nikdo nevěděl co máme dělat, jestli jí máme hledat a co se vůbec děje. Nikdo nic nechápal. Všichni byli rozrušení a zmatení. Najednou mi zabrněl mobil. "Zpráva od Hey!" Vykřikl jsem a hned jí otevřel.
Ahoj Yoongi.. Jsem v pořádku.. Domů se vrátim asi za 3 dny.. :)
Spadl mi obrovskej šutr ze srdce... Možná spadla skála, já nevim..Je v pořádku a to je hlavní. Ale i tak chci vědět kde je. Musim jí vidět..
Ahoj.. Prosimtě kde jsi? Hned za tebou přijedu... Všechno už vim..
Modlim se, aby mi napsala kde je.. Jinak to nevydržim. Nevim co budu dělat.
Jsem v nemocnici.
Po přečtení jsem jen vykulil oči. Vyběhl jsem z dormu a nasedl do auta. Musim tam být co nejrychleji. Jel jsem všemožnýma zkratkama a během chvíle jsem stál na parkovišti před nemocnicí. Běžel jsem dovnitř tak rychle, že jsem nedával pozor a zakopl o obrubník. Jsem to ale šikulka.. Začal jsem se tlemit a běžel jsem dál.
Zahlédl jsem na recepci nějakou ženskou, tak by mi mohla pomoct. "Dobrý den.. Kde je Na HeaRyung?" Usmál jsem se na ní. Ta po mě furt pokukovala, ale nakonec se do toho blbýho počítače podívala. "Pokoj 215, 2. patro vlevo.." Usmála se a mrkla na mě. Protočil jsem očima a rozeběhl se tam, kam mi řekla. Až před dveřma pokoje jsem se zastavil. Ani nevím, proč tu je. Cokdyž je zraněná? Třeba jí Jackson uhodil. Jestli jo, tak ať si mě nepřeje. Zhluboka jsem se nadechl a vydechl. Chytl jsem kliku a zmáčkl jí dolů. Pomalu jsem otevřel dveře a zavřel je. Chvíli jsem koukal do země, jak nějakej hňup. "To bylo docela rychlý.." Hea se začala smát. Asi je v pořádku. Otočil jsem se na ní. Na první pohled nic vidět nebylo. "Snažil jsem se.." Vycenil jsem zuby a šel si k ní sednout.
"Noo.. A proč jsi tu?" Zeptal jsem se se sklopenou hlavou. Maj tu pěknou podlahu. Takovou uklizenou.. "No já jsem byla těhotná.." Zvedl jsem pohled a podíval se jí přímo do očí. "Já vim.. Dneska jsem vynášel odpadky.." Usmál jsem se na ní. "No a já jsem šla na potrat.. Dítě v tomhle věku opravdu nechci." Tak teď už to chápu. "Takže se i vysvětlilo Taehyungovo ukradený jídlo z lednice.." Oba jsme se začali smát. "Víš co je zajímavý?" Trošku jsem zvážnil pohled. Hea jen zakroutila hlavou. "Minule jsme spolu taky mluvili o vážných věcech v nemocnici.." Podrbal jsem se ve vlasech. "No... ale teď už to bude jiný.." Usmála se a pohladila mě po ruce. Po jejim doteku jsem úplně ztuhl. Hea něco chtěla říct, ale už nemůžu dál čekat. "Heo.. Miluju tě.." Sklopil jsem pohled a zrudnul až na prdeli. "Yoongi.. Já furt miluju Jacksona.." Sklopila pohled a ruku dala z mojí ruky pryč. "I po tom všem?!"
•-----------------------------------------•
~Annyeong~
Wowowow teď mě hlavně nezabijte... Chtěla jsem to jen trochu odlehčit.. xDDD Takže se uvidíme u další části.. :*Ne dělam si prdel xdd Pokračujeme dál...
"Dělam si srandu hlupáčku.." Rozcuchala mi vlasy. "Taky tě miluju.." Zašeptala. Teď jsme tam byly jak dvě červený jahody v záhonu a jen jsme na sebe koukali a usmívali se. "Nečum furt tak blbě a dej mi pusu.. Já se hejbat nemůžu.." Začala se smát a šťouchla do mě rukou. Naklonil jsem se k ní a dlouze jí políbil. Konečně jsem se dočkal...
•-------------------------------------------•
~Annyeong~
Tak teď už je fakt konec části.. :dd Vim, že mě milujete xd Každopádně příběh ještě nekončí.. Ještě máme pár částí před sebou a absolutně nevim, kolik jich heště bude..Vypadá to, že konec příběhu bude takovej smutno-veselej.. :d Pro mě bude smutnej na 100%, protože prostě můj první samostatnej a dopsanej příběh.. Prostě srdcovka xdd Ale dost už těch blbých keců..
Teď už možná pár z Vás spí, takže to budete číst třeba ráno, ikdyž ono je ráno, ale nevadí.. No... Doufám, že se vám příběh líbí.. Hlasujte, komentujte a uvidíme se u další části.. ♥
~사랑해❤️~
ČTEŠ
Školní výlet | BTS
FanfictionŠkolní výlet? To je pár dní školy na které se každý z nás těší. Nemusíme se učit a můžeme se ostatním smát, že dřepí na zadku ve škole. Někdy se, ale na výletě stane něco, co vám změní život.. Něco takového se stalo i mě. Všichni mi říkají Nam a boh...