Příliš mnoho dní

Spolupráce/Den 4 z 31

Oliver se probudil a promnul si oči. ,,To už je sedm?"
Pomalu vstal a najednou si vzpomněl na Emmu. Dnes jí musí nadále ignorovat, jinak ho ten pocit bude bolet čím dál tím víc. Bude ho bolet ten pocit zlomeného srdce. Ten pocit když nemůžete mít to, co chcete.
,,Olivere? Myslíš, že tři tašky stačí?" ,,Sofie, ty jsi snad úplně pitomá. Jak utáhneš tři tašky?" ,,Drž zobák Stello. Mám tam samé důležité věci. " ,,Jo a jaké? Šminky, šaty, šicí sadu, časopisy o modelkách?" ,,Hej!" ,,Ups, promiň, zapomněla jsem na parfém... "
,,Holky, nechte toho! Sofie, co s sebou táhneš?" ,,Tak například šicí stroj." podotkla Sofia. ,,Šicí stroj?!" vyjekla Stella a Audrey najednou. ,,No, ano... " ,,Když to chceš tahat... ale tohle bych ti nedoporučoval." Sofia odfrkla a na svou třetí tašku hodila magazín.
,,No neměla jsem snad pravdu?" zasmála se Stella.
-----------------------------------
Emmu vzbudila hádka Stelly a Sofie. ,,A sakra, zase ony. Prý: ,,Spolupráce je důležitá, pche..."
Emma začala balit důležité věci. Obsah její tašky byl sice mnohem menší než ten Sofiin, ale jí to stačilo. ,,A pro jistotu ještě tohle. " Na vrchu tašky ležel zarámovaný obrázek její rodiny. ,,Myslím, že jsem ready."
-----------------------------------
,,Tak se mějte holky. A nezapomeňte, že spolupráce je důležitá! " Při těchto slovech se ušklíbla nejen samotná Lili, ale i Stella se Sofií. ,,Nevím, jestli se mám smát nebo brečet." zasténala Janette.
Cesta k voru trvala asi 15 minut. ,,Achjo. Mám to tak těžké!",,Já tě varoval, Sofie."
-----------------------------------
,,Olivere? Usnadním ti to. Takže, vím že se ti líbím. Komu bych se také nelíbila, že. Ale to je jedno. Máš jedinečnou šanci mi vyznat lásku. Máš opravdu štěstí že nastal tento den. Tak do toho!"
Oliver jen šokovaně pozoroval Sofii. Nevěděl co říct.
,,Sofie, jsi super holka, ale já už jsem se zakoukal do jiné. " v tom se Oliver sekl. Proč to vlastně řekl? Emma mu měla být ukradená. ,,Do Emmy?" ,,Jo!... Chci říct, jak to víš? ",,Pořád na sebe koukáte. A navíc, já to prostě poznám. Jen jsem doufala že by jsi chtěl mě, když má přítele." ,,Ona má přítele?!" ,,Ano. Tedy vím, že před odjezdem ho měla. Nevím jak je na tom teď ale... Měli se dost rádi. " ,,Ale jak to víš? Vždyť se spolu nebavíte?" ,,Já jí s ním párkrát viděla. Steve se jmenoval, myslím. Chodili spolu do kavárny a tak..." ,,Děláš si srandu?" Jako by vše ztratilo smysl. Tahala ho za nos? ,,Olivere? Tak jedeme už?" Oliver se jen tak tak vzpamatoval. ,,Jo, jasně. Takže zavazadla první. "
-----------------------------------

Když byla zavazadla naložená, začalo se nastupovat. Nejdříve Sofie, potom Audrey, Janette, Emma, Stella a nakonec i Oliver. ,,Budeme tam zhruba za patnáct až dvacet minut, je to kousek." Emma se uvelebila vedle Stelly. Užívala si toho, jak na ní pálí slunce a jak pod ní šumí vlny oceánu. 

,,Co budeš dělat až odjedeme, Olivere?" zeptala se Audrey. Emma nastražila uši, to ji vcelku zajímalo. ,,No, nejspíš tu budu nadále žít a surfovat a potom počkám na další řadu soutěžících." ,,Už jsi měl dříve románek s nějakou ze soutěžících?" ,,Ne. Tedy, už se mi jedna líbila, ale byla zadaná. Takže žádný románek nikdy nebyl. A nejspíš ani nebude." Při těchto slovech se Emma zachvěla. O kom asi mluví? ,,Ale nevadí mi to. Je lepší být volný." 

  ----------------------------------- 

,,Oli? Pomohl by jsi mi prosím s tou taškou? Opravdu jich mám hodně..." Oliver povzdychl a sebral těžkou růžovou tašku ze země. ,,Pojďte za mnou, vaše jeskyně je asi pět minut odtud." Audrey sebrala svůj kufřík s makrónky a utíkala za Oliverem.  ,,Víš, jaký druh jeskyně to je?" zeptala se Janette a posunula si brýle na svém nose. ,,Ne, nevím. Mám mnoho jiných věcí na práci než vyhledávat druhy kamenů a jeskyní." ,,To je ale velká chyba. Díky druhu kamene můžeš zjistit mnoho informací." ,,Jo, ale to mě nezajímá." 

  -----------------------------------  O PĚT MINUT POZDĚJI ----------------------------------- 

,, Tak tohle bude Váš nový domov. Vybalte si a rozdělejte oheň, máte na to dost času. Až do večera máte jen tuto práci. Jsem na druhé straně ostrova, asi 15 minut odtud, kdyby cokoliv, doběhněte za mnou nebo zakřičte přes celý ostrov, měl bych vás slyšet. Zítra ráno se za Vámi stavím a řeknu Vám další úkoly. Tak se tu mějte."