Den 10-Jaws

26 3 0
                                    

Ráno bylo lehce chladné, ale čím víc se blížilo odpoledne, tím bylo tepleji. Nálada v jeskyni působila prozatím velice dobře, vypadalo to, že se kolektiv sblížil. Každý přispíval svými schopnostmi a snažil se spolupracovat. 

,,Děvčata, vstáváme. Máme tu další den a s ním další úkoly." Ema zaznamenala Liliin hlas. Okamžitě jí přepadl pocit strachu a nejistoty, nevěděla totiž, co jí může čekat. Jaký úkol jim Lili dá tentokrát? 

,,Dnes vás Oliver obeznámí se žraloky. Slyšela jsem, že v tomto měsíci jich zde máme bohužel opravdu hodně, je tedy potřeba, aby jste na ně dávali pozor a věděli, jak se chovat. Jsou opravdu nevyzpytatelní. To je pro dnešek celý váš úkol. Zítra ráno přijdu s dalším úkolem. Užijte si to." Když Lili odešla dostatečně daleko, Oliver si oddechl. ,,Čekal jsem něco horšího. Člověk nikdy neví, co od ní čekat. Je opravdu hodná, ale když dojde k tomuto zájezdu, je jako někdo jiný. No, my už se každopádně pustíme do našeho úkolu." ,,Olivere? Myslím, že bude lepší, když se nejdřív naobědváme. Je už jedna hodina a já mám opravdu hlad." promluvila nejistě Janette. ,,Dobře, tak fajn."

Po obědě, přesně ve dvě hodiny, se celá pětice sešla u břehu. ,,Olivere, zítra se musíme jít opět podívat, zda je tu nějaká potrava. Už mi dochází." ,,Jistě Audrey, teď už se ale posaď a nech mě mluvit. Dnes si tedy promluvíme o žralocích. Žraločí útoky jsou vidět jen opravdu zřídka kdy. Nemusíte se bát, toto opravdu není všední. Je jen málo žraloků, kteří jsou člověku nebezpeční. Dnes vás s nimi seznámím. Mezi čtyři nejobávanější druhy patří žralok lidožravý, žralok mako, žralok tygří a žralok kladivoun. Můžete být celkem v klidu, protože žraloci zde mají opravdu dostatek potravy. I přesto chci, aby jste dbaly na bezpečí. Nejvíce loví v noci, za soumraku a za úsvitu. Zaznamenají vás podle vibrací a pachu. Odstrašíte je hlavně hlasitými zvuky. Pokud jste ve vodě, zkuste často a rychle měnit směr. Žraloci neumějí dělat urychlené pohyby. To je zhruba vše, co bych Vám chtěl říct. Nějaké dotazy?" 

Sofie zírala na Olivera a měla nadzvednuté jedno obočí. ,,Olivere? Jak to Lili myslela s tím, že je tento měsíc zvýšený počet žraloků na tomto ostrově?" ,,Z toho si nic nedělej. Lili ráda občas někoho postraší." 

---------------------------------

V pět hodin odpoledne se Janette rozhodla, že se projde. ,,Jdete někdo se mnou?" ,,Já jdu, minule se mnou nikdo nešel a jak to také dopadlo?" ,,To je dobrý nápad Emo. Já zatím půjdu do své chatky." hlesl Oliver. 

,,Půjdeme ke břehu, chci tam nasbírat nějaké mušle. Víš, abych měla památku." ,,Jistě, dobrý nápad. Janette, jaký máš názor na každou z nás?" Janette chvíli zaváhala. Poté se upřímně podívala na Emu a s klidem odpověděla. ,,Ty jsi prostě milá a kamarádská. Je vidět, že tady všechny usmiřuješ a držíš partu tak nějak pohromadě. Oliver je něco jako anděl strážný, bez kterého bychom si moc neporadili. Stella je zase někdo, díky komu se tady cítím v bezpečí. Díky své síle může zabránit úrazům a dalším ztrátám. Sofie je sice trochu namyšlená, ale zase může ušít cokoliv, na co si jen vzpomeneš. Kdo by věřil tomu, že si ta holka s sebou vezme šicí sadu? Myslím, že je to zbytečné, ale budiž. A co se týče Audrey?  Je to skvělá kuchařka, která si poradí s každým jídlem." ,,Zvláštní, na každém vidíš jen to dobré. To se mi líbí." usmála se Ema. Úsměv se jí však z tváře mnohem rychle vypařil. ,,Co se děje Emo?" Ema ztratila slov. Nabrala ale dost síly, aby alespoň Janette ukázala něco, co spatřila ve vodě. Janette se otočila, bylo ale už moc pozdě. ,,Emo! Pomoc mi!" zařvala Janette, když k ní připlaval žralok. Ema přiběhla ke břehu a tahala Janette za ruku, přičemž si vzpomněla, co jim říkal Oliver. Hlasité zvuky. Zařvala z plných plic, když v tom přiběhl Oliver. Vzal klacek a začal mlátit žraloka mezi oči, přičemž žralok odplaval. Přitáhli Janette dál od břehu. 

-----------------------------

,,Je to vážné?" zavzlykala Stella a podívala se na Janette, která ležela na dece. Byla při smyslech, ale také byla opravdu ohromená, nedokázala ze sebe vydat jediné slovo. Oliver se na ní podíval. ,,Ne, vypadá to jen jako otevřená rána. Zakročili jsme s Emou tak brzo, že se nic nestalo. Problém je to, co s tím uděláme. Napadá mě šití rány, kterou má na břiše a na hlavě. Ale nemáme jehlu ani nit..." ,,Olivere? Zapomněl jsi snad na mě?" Sofie odběhla do jeskyně a o pár sekund později už běžela zpět s krabičkou šití. ,,Sakra, ještě že tě tu máme, Sofie." 

,,Já to provedu." vzal krabičku do ruky Oliver. Začal Janette dezinfikovat ránu. ,,Stello, čti mi to, co je napsané tady." Stella otevřela notes a začala číst. ,,Sterilní jehlou a nití-" ,,Počkat, promiň, ale je ta nit sterilizovaná?" ,,Ano, je. Mám s sebou všechno." ,,Dobře, pokračuj." ,,-tvořte oddělené stehy a začněte přes střední bod rány. Konce přitáhněte a nit svažte. Pak pokračujte s šitím ke krajům rány." ,,Děkuju."

----------------------------

Večer bylo v jeskyni ticho. Janette byla sice stále v šoku, ale její rány byly už zašité. Lili rozhodla, že je vše v pořádku. Sofie a Audrey spaly, Stella zase cvičila. Musela prý odbourat stres. Ema ležela v objetí Olivera. Všichni mlčeli a noc byla klidná. 


Příliš mnoho dníKde žijí příběhy. Začni objevovat