Příliš mnoho dní

Work, work, work/Den 3 z 31

Emmu vzbudilo šumění moře, které bylo slyšet na míle daleko. První pohled směroval na prosklenou střechu, přes kterou zářilo slunce. Z vedlejšího pokoje Emma uslyšela fén, nejspíš Sofiin. Vstala a převlékla se do kraťasů a crop topu. Sice si Emma říkala, že ho na sebe nenavlíkne, ale venku bylo obrovské, dusné horko. Nazula si žabky, udělala si drdol a otevřela dveře od pokoje. Z kuchyně už voněla míchaná vajíčka. Scházela ze schodů, když si vzpomněla, co se včera přihodilo mezi ní a Oliverem. Emma by na to byla nejraději zapomněla. Oliver se jí líbil, a to hodně, ale jejich vztah by byl komplikovaný. Rozhodla se, že to bude ignorovat, bude to obcházet, jako by se nic nestalo. Samozřejmě jí došlo, že by tím mohla Olivera zranit, ale nedalo se nic dělat. Pomalu sešla schody a otevřela dveře do kuchyně. O stěnu byli opřené surfy. ,,Ahoj'' zaznělo z kuchyně. ,,Ahoj všichni, co tu dělají ty surfy?'' ,,Dnes ráno, ještě před tím než budeme stavět vor, půjdeme surfovat.'' ,,To jako všichni?'' udivila se Emma. ,,Všichni.'' odpověděl Oliver aniž by se na ní podíval. Emma ucítila divný pocit. Že by o ní už neměl zájem? Že by to, co včera řekl, byl jen omyl? ,,Posaď se, Emmo, na co tak zíráš?'' řekla Lili. Emma se rozhlédla. Jediné volné místo bylo vedle Olivera. Zhluboka se nadechla a sedla si vedle něj. Oliver se lehce odšoupl. ,,Jak jste se vyspali holky? Doufám, že dobře. Dnes budete mít náročný den.'' ,,Já se vyspala pohádkově.'' vyhrkla Sofie a kousla si do toustu. ,,No, to je fajn, zrovna ty jsi to potřebovala. Pokud do dneška postavíte vor, vše jste stihli a zítra budete pokračovat v dalším úkolu.'' ,,Tak to abychom každou chvíli vyrazili.'' Ozval se Oliver.

10:00

Emma popadla ten stejný surf, na kterém jezdila i předtím. ,,To tu není žádný růžový? Ach můj bože, proč jsem si nenavrhla svůj vlastní, kdybych o tom věděla, hned bych si ho přivezla.'' ,,Ale no tak, Sofie, stála jsi na tom někdy?'' ,,Stello? Myslím že tobě do toho nic není. A i kdybych nestála... věci se učím rychle.'' Stella se ušklíbla a popadla závodní surf. Audrey a Janette si také vzaly surf a všichni vyšli z hotelu. ,,Většina z Vás jste na surfu ještě ani nestály, předpokládám. Až na výjimky.'' Emma se ušklíbla. Proč jí neoslovuje jménem? ,,Já ano. Ale už dávno.'' ozvala se Stella. Janette s Audrey jen přikývly, že na surfu ještě opravdu nestály. ,,Já sice ne, ale jistě budu brzo velmi dobrá.'' nesouhlasila Sofia. ,,Není to zase až taková hračka.'' odsekla Emma. ,,Když do dokážeš ty?'' ,,Tím chceš říct co?'' rozhádala se Emma se Sofií. ,,Nechte toho, obě dvě''. Emma se na něj podívala a jejich pohledy se střetli. Oliver však rychle uhnul. Dělala, jako že se nic nestalo. ,,Fajn, jsme tu. Jako první si procvičíme postoj-'',,Můžu už jít jezdit když to umím?'',,Emmo, děláš si srandu?'',,Jako s čím?'',,Proč mě přerušuješ?'' Popadla surf a rozběhla se do vody. Slyšela za sebou Oliverův hlas. Nevnímala ho. Lehla si na surf a rukama se odrazovala co nejdál od břehu. Několik metrů dále se na něj postavila. Počkala na první vlnu a jízda začala. Počkala si na druhou... Ale něco se stalo. Emma najednou ztratila rovnováhu a spadla... Ale ne jen tak nějak. Praštila se hlavou a surf. Sice jen jemně ale... najednou nedokázala plavat. Jen tak tak se chytila surfu, který jí odnášel dál a dál od břehu. Nic necítila.. Necítila vlastní tělo...  Najednou cítila, jako by ji někdo tahal zpět. Zpět ke břehu. Když doplula, všimla si, že to byl Oliver. Zachránil ji...

-------------------------------------------

12:00

,,Hele, už mi to jde!'' Emma se probrala a uslyšela Sofiin hlas. Otevřela oči. Otočila se k moři a uviděla Sofii, jak se klátí na surfu a snaží se ''machrovat''. Viděla i Stellu, které to šlo. Ne lépe než Emmě, ale uměla surf ovládat. Audrey na tom byla stejně jako Stella. Janette na něm vůbec neuměla. Byla snad ještě horší než Sofie. Emma chtěla vstát, ale necítila nohy. Oliver se na ní otočil. ,,Jé, už jsi se probrala. Počkej, pomůžu ti.'' Utíkal k ní a zvedl ji na nohy. ,,Co se stalo?'' ,,Byla jsi v bezvědomí. To se občas stává. Praštila jsi se hlavou o surf. Ale naštěstí se ti nestalo nic vážného. Surfování však pro dnešek končí. Musíme dostavit vor.'' Emma zaúpěla. Dvě hodiny jen ležela místo toho, aby si užila surfování. Popadla surf a následovala ostatní k hotelu. Sofia zatím celou cestu zpříjemňovala tím, že mluvila o svém talentu. Stella měla vždy nějakou námitku, její neustálé vychloubání však nezastavila. Když došli k hotelu, Oliver řekl, že surfy můžou nechat před vchodem. Odložil je a otočil se zpět k pláži.

-----------------------------------------------------------

14:00

Přišli zpět na pláž.

Tyrkysové moře omývalo hladký zlatavý písek a každá vlna se ztrácela zpět do moře.

Na břehu už ležela hromada dříví a část voru, která nebyla zdaleka dokončená tolik, jak měla být.

,,Tak jdeme na to bando. Rozdělíme úkoly takto: Sofia, Emma, Janette: budete svazovat dříví. Stella, Audrey: budete vytahovat lýko, toho není nikdy dost.'' Všichni si sedli vedle sebe. Sofia popadla dvě klády. Vzala si lýko a začala je svazovat k sobě. ,,Už to budu mít.'' ,,Jestli chceš, aby se nám kladiny rozvázaly, tak prosím. Nechci nic říkat, ale měly by být svázané napevno. Ne jen tak ledabyle.'' ,,Ty mlč Audrey. A radši vytahuj lýko.'' Janette se křivě usmála a začala taky svazovat. Emma už měla skoro svázané dvě klády. Nechala se unášet zvukem moře. Vlny lehce kopírovaly hladký břeh, potom se zase vlily do vody. ,,A co budeš dělat ty?'' ozvala se Janette. ,,Já si půjdu zajezdit. Ostatně-neměl bych vám vůbec pomáhat. Vrátím se tak za tři hodiny. Doufám, že do té doby bude hotová alespoň polovina voru. Do osmi večer by mělo být hotovo. Tak makejte. Zatím.'' Oliver prohodil slovo ,,zatím'' a otočil se. ,,Nepřijde vám Oliver nějaký divný? Jako by to nebyl on... Já nevím... Vůbec si mě nevšímá.'' ,,Myslíš si, Sofie, že když si tě kluk nevšímá, je hned divnej?'',,No, ano. Jsem přece dokonalá.'' ,,Ach můj bože. Co kdyby jsi radši svazovala ty klády, Sofie?'' ,,Vždyť svazuju, bože.''

-------------------------------------------------------

17:00 

,,Jsem tu.'' Emma odtrhla oči od voru. Slunce už tolik nepálilo, Emmu však zaboleli oči. ,,Páni. Vy jste to opravdu stihli? Ještě tak hodinu práce a máme to hotovo. Paráda.'' ,,Co se bude dít až dostavíme vor?'' ,,Potom poplujete támhle, na ten malý ostrůvek. Tam budete plnit další sérii úkolů. Budete se muset naučit spolupracovat.'' ,,No některým lidem spolupráce nic neříká.'' ,,Sklapni Stello.'' ozvala se  Audrey. ,,Nemám náladu se hádat. Měly by jste se občas se Sofií poslouchat.'' ,,Pracujte... Už toho mám všeho dost.'' ,,Že zrovna ty, Olivere...'' zakroutila očima Emma. 

--------------------------------------------------------

18:00

,,HOTOVO!'' Tohle byl asi nejveselejší zvuk za celý den. Všichni si ulevili. Audrey si otřela své zpocené čelo a zhluboka se nadechla. ,,Skvěle jste to zvládly. Dokonce včas. Pro dnešek je to vše. Další pokyny vám řeknu dnes večer, u večeře. Teď máte hodinu volno.'' Emma se zvedla z horkého kamene a rozhodla se, že se trošku projde. ,,Čeká mě plavání. Jdu si zaplavat.'' Po těchto slovech Sofie skočila do studené vody. Voda odrážela narůžovělé nebe. ,,Jak romantické.'' pomyslela si Emma. Když byla asi kilometr od ostatních, uslyšela za sebou zvuk. ,,Počkej.'' ,,Co je Olivere?'' ,,Chtěl bych si promluvit. Choval jsem se hrozně. Jenom jsi se mi prostě líbila a já si neuvědomoval co dělám. Omlouvám se.'' ,,Ach bože, Olivere, to ti to všechno nedochází?'' ,,Co?'' ,,Taky se mi líbíš. Kdyby nebylo všechno tak komplikované... Kdyby to vycházelo... Ale nic není tak jak by se to hodilo. Bohužel.'' ,,Ale o čem to zase mluvíš? Co nevychází?'' ,,Každý žijeme jinde. A navíc-věřím, že za rok přijede zase jiná holka-ta tě oslní ještě víc a bude konec. A já nemám ráda zlomená srdce. Ne, děkuju.'' ,,To si o mně myslíš?'' ,,Nevím, co si o tobě vlastně mám myslet.'' 

----------------------------------------------------------------

20:00

,,Teď se seznámíte s dalšími úkoly. Věřte mi, že každý bude mít příležitost se na budoucích úkolech nějak podílet. Na ostrůvku, na který teď pojedete, teprve začnete plnit úkoly, které nebudou zrovna nejlehčí. Spolupráce bude v tuto chvíli důležitá. Zítra si sbalíte nejdůležitější věci a poplujete na voru až na ostrůvek. Na něm je jedna chaloupka, do které by jste se měli všechny vejít. Nemějte strach, Oliver vás bude doprovázet, ale bude spát na druhé straně ostrůvku. Až si vybalíte, budete muset vytvořit oheň. To je celý úkol pro zítřek. Další Vám zítra řekne Oliver. To je vše.'' Sofia zafňukala. ,,Je mi špatně, asi si půjdu lehnout. Dobrou noc.'' ,,Myslím, že taky půjdu.'' Stella se Sofií se zvedly a rozloučily se. ,,Vše jasné?'' ,,Ano.'' ,,Můžete jít. Dobrou noc.'' 

Emma se zvedla od stolu a zavřela se do pokoje. Dívala se na oblohu. Byla tmavě modrá, plná hvězd. Něco jí to připomínalo. Jako by Oliver a ona byli dvě vzdálené hvězdy, které se nesetkají. Hodně vzdálené...