Příliš mnoho dní

Den 7/Výlet do neznáma

,,Dnes se vydáme na výlet." 

Na výlet? Řekl to nějak vesele. Co asi chystá? 

,,Jaký výlet Olivere? O co jde?" ,,To Vám neřeknu. Dozvíte se to při cestě. Vlastně jde hlavně o to, aby jsme se víc seznámili. Pořád Vás všechny neznám dostatečně."

Přesně ve dvanáct hodin a deset minut se vydali na výpravu. ,,Tak začneme s jednou hrou. Každá z Vás řekne pravda nebo úkol. Pokud si zvolíte pravdu, na něco se Vás zeptáme a vy musíte odpovědět popravdě. Pokud si ale vyberete úkol, vybereme něco, co musíte splnit. Tak jdeme na to. Sofie, začni prosím." ,,Tak já chci pravdu." ,,Už jsi na sobě někdy měla něco, co není značkové?" Všichni se zahihňali, až na Sofii, pochopitelně. ,,To je opravdu velmi hloupá otázka Stello. Jen opravdový profík jako jsem já může sladit neznačkové oblečení aby vypadalo tak, jako by stálo celé věno." ,,Dobrá odpověď Sofie. Kdo dál... třeba Audrey?" ,,Úkol!" ,,Tak nám, Audrey, prosím zazpívej, něco krátkého." ,,Jen to ne! Vůbec neumím zpívat..." ,,Ale zvolila jsi si úkol. Tak jen do toho." Audrey se začervenala. Po chvilce ticha začala opravdu potichu zpívat písničku Yesterday od Beatles. ,,Vůbec jsi nezpívala špatně Audrey." ,,Občas si broukám při vaření." zasmála se. ,,Tak co s tebou Jan?" ,,Pravdu." ,,Už jsi někdy byla na párty?" ,,Ano. A několikrát. To, že jsem chytrá, hned neznamená, že mám nudný život." ,,Kolikrát týdně jsi na párty?" ,,Jednou týdně, když jsem opravdu znuděná, zajdu si i dvakrát." Zaznělo obdivné zahvízdnutí. ,,Přísahám, že bych to do tebe neřekla, Janette." 

,,Já chci úkol." usmála se Stella. ,,Dobře, deset dřepů s výskokem." ,,Hračka." 

,,Olivere?" ,,Pravda." ,,Miloval už jsi někdy někoho?" ,,Ano. Miloval." Emma by přísahala že to má něco společného s ní. ,,Tak teď ještě ty Emmo." Emma se dlouho rozmýšlela. Nechtěla, aby se jí zeptali, zda se jí líbí Oliver. Byla si tím téměř jistá. Proto to raději neriskla. ,,Úkol." 

Tohle neměla dělat.

Jak sakra špatný nápad to byl...

,,Polib Olivera."

Tohle mohla čekat.

Jak to, že to nečekala?

,,Jestli nechceš, nedělej to Emmo." ,,Kdepak Olivere, pravidla jsou jasná. Jdi a polib ho. Do toho." Emma se lekla, tohle nemohla. Jasně, políbila ho už v minulosti, ale byla to jiná situace. Všechno bylo jiné. Dřív než stihla něco namítnou, ucítila jeho rty na těch svých. Byl to ten polibek, který cítila pár dní před tím. Ale tenhle byl jiný, uspěchaný, nucený. I přesto si vzpomněla na jejich první setkání a první polibek. Bylo to krásné. 

Tak jak rychle polibek přišel, zase odešel. Oliver se odtrhl a otřel si rty na hřbet dlaně. Emma stála jako opařená. To opravdu nic necítil? 

,,Páni, vy jste se ale rozjeli!" 

,,Tahle hra byla sakra špatný nápad." ucedil Oliver. 

A v tu jakoby v Emmě něco hrklo. 

,,Špatný nápad? Opravdu? A to, že jsme se líbali ti taky přišlo jako špatný nápad?To,že jsme se sakra vůbec poznali? To, že jsem se ti líbila? Že jsi mě měl rád?" ,,Je dobře, že používáš minulý čas." 

,,Fajn Olivere, jak myslíš. A chceš něco vědět? Ten Steve, o kterém jsi mluvil, není můj kluk. Je to můj nejlepší kamarád! Nejsem ten typ holky, co má klidně dva najednou. A myslela jsem si, že to víš."
Oliverovi jen poklesla brada a nevyřkl už ani slovo. ,,Dost mě mrzí, za koho jsi mě měl. A tebe by mělo mrzet, za koho tě mám já teď." 

Emma stála jako přibitá a čekala na Oliverovu reakci. 

,,Myslíš, že ti budu věřit? Vždyť tě vlastně ani neznám! Jak můžu vědět, že nejsi jen obyčejná holka, která střídá kluky jako ponožky?" 

,,Jak můžu vědět, že ty nejsi stokrát horší?" 

,,Nechcete toho oba dva nechat? Máme za sebou teprve týden a vy už na sebe štěkáte. Opravdu mě to s váma nebaví. Asi si půjdu radši zacvičit."

,,V žádném případě. V první řadě musíme dokončit tuhle výpravu. Ne, že-"

,,OLIVERE! Já něco zaslechla. Nějaké lidi!" 

,,Sofie, to se ti asi jen zdá, kolem nás není ani živáčka, tedy kromě Lili."

,,Ale ne Olivere, také jsem něco zaslechla."

A v tom na Emmu skočila nějaká cizí osoba. Stáhla ji do lesa. 

,,Sakra!" Oliver rychle skočil za nimi a Stella hned za ním. 

,,Neboj Emmo, běžíme za tebou!" 

,,Olivere, támhle jsou!"

Stella ukázala na místo kde viděla Emmu. Oliver se snažil je doběhnout. Marně.

,,Sakra, Stello, já je nedohoním."

Stella začala šmátrat v kapse. ,,Co to sakra děláš?" ,,Nech pracovat profesionála."

Z kapsy najednou vytáhla lano. Rozpřáhla se a lano jako zázrakem omotalo jak cizince, tak i Emmu. Stella přiběhla a Oliver skočil na cizince.

,,Okamžitě nám řekni kdo jsi a co si nám chtěl udělat!" 

,,Nech mě, no tak Olivere, to jsem já."

,,Lili? Sakra, co to děláš?"

Z černé kukly se najednou vynořila Lili. ,,Byla to jen zkouška. Chtěla jsem vědět, jestli svou kamarádku zachráníte. To byl cíl dnešní výpravy." 

,,Sakra Lili! Víš, jak jsi mě vyděsila?" zakřičel Oliver. 

,,Tak co se tu děje?" přiběhla Audrey, Sofie a Janette.

,,Moc se Vám omlouvám za vylekání. To jsem nechtěla způsobit. Byl to ale můj plán. Chtěla jsem vědět, jaký jste kolektiv. A nezklamali jste. Naopak. Za to dostanete odměnu." ,,A jakou? Bonbóny?" ucedí Oliver uraženě. ,,Něco mnohem lepšího. Budete tu o tři dny méně. Tedy jen 28 dní."

Polovina nadšeně zavýskala, druhá polovina jen zírala. 

,,Lili, my tě zbožňujeme!" vyhrkla Sofie a objala Lili. 

,,Já vím drahá. A teď už se vraťte zpět. Na zbylých 21 dní budete potřebovat hodně sil. Věřte mi. Tak se mějte hezky."

Zbytek dne byl velmi únavný, ale zároveň veselý. Za 21 dní už se Emma vrátí zpět. Pryč odsud. Pryč od Olivera.