Gejmr A Já

Smrt

Nevím co si o tom mám myslet jestli je to vtip?nebo hrozna pravda říkala jsem si v duchu.Jak jsem nad tím přemíšlela začala jsem nepřetržitě brečet.Moje tělo se začalo svírat a zkoulelo se do klubíčka.Asi po 3 hodinách nepřetržitého brečení jsem z únavy usnula.Ráno jsem se nasnídala a před babičkou předstírat že je to v pohodě ale nrbylo v tu chvíly jak jsem se zahleděla babičce do očí jsem začala brečet.Běžela jsem do pokoje a pustila písničky nahlas. Asi za 20 minut za mnou přišla babička a objala mě.V tu chvíly mi bylo hrozně příjemně a k babičce se přitulila jako k plyšovýmu medvědovy. Asi měsíc po té nehodě jsem na to tak nějak zapoměla. A nepřipouštěla jsi to k srdci. S babičkou jsme usoudily že se odstěhujeme pryč aby nám to tu nepřipomínalo maminku.Odstěhovaly jsme se do malého domku u Svitav.Kde jsem chodila do místní školy.