change your ticket || zayn malik ✔️

(2.)

SIDNEY

Všeobecný fakt je ten, že každý dům má jinou atmosféru. A dům, kam jsme se stěhovali, ji podle mě teda moc dobrou opravdu neměl.

Mamka s Robbiem tahali všechny kufry a tašky. Já svírala v dlani madlo svého kufru a v druhé svoji kabelku.

Když jsme všechna zavazadla úspěšně dotáhli do domu, mamka nadšeně prohlásila: "Tak Sidney, pojď si vybrat pokoj!"

Po ničem jiném opravdu netoužím.
Za sebou jsem táhla svůj kufr a postupně jsem otevírala všechny dveře. V přízemí očividně žádný dětský pokoj nebyl, jen ložnice. S povzdechem jsem dotáhla svůj kufr do patra. Hned jsem narazila na první místnost - malý, roztomilý pokojíček se žvýkačkově růžovou tapetou s nebesky modrými obláčky. Na poličce nad postelí byla řada porcelánových panenek v různých velikostech. Koberec byl se vzorem jednorožců.
Rozhodla jsem se zkusit raději další místnost, která se nacházela hned vedle.

Byl mnohem větší, na zemi se rozprostíral fialový koberec a stěny byly vymalovené na světlounce modrou. Moderní psací stůl se židlí, obří knihovna, malířské plátno se stojanem a šicí stroj. Řekla bych, že mám jasno. Tenhle pokoj se mi líbil. Navíc měl balkón.

Pro jistotu jsem nakoukla i do třetího pokoje. Do nosu mě udeřil silný zápach. Jako nějaké zkažené jídlo. Ani jsem se nedivila, bydlel tu očividně člověk opačného pohlaví. Neustlaná postel, ponožky na zemi a odpadkový koš, který vypadal, jakoby ho někdo nevynášel tak rok. Žaluzie byly zatažené. Donutila jsem se překročit práh pokoje a otevřít okno, jelikož jsem se začínala pomalu dusit. Rychle jsem odešla. Jednoznačně jsem volila ten druhý. Bez přemýšlení.
-

ZAYN

CHCI ZPĚT SVŮJ POKOJ - první myšlenka při vstupu do mého nového domova.

Nacházel jsem se v podobném pokoji, jako mají mé sestry doma. Tohle nesnesu. Ty dvě si zamluvily pokoj pro hosty. Jasně, holky drží při sobě. Tohle mě naštvalo. Skvělou atmosféru tomu dodávala ta uječená slepice. Respektivě papoušek. Nejhorší na tom bylo, že to zvíře mluvilo. Každou chvíli to řeklo,"AHOJ, BUDEME KAMARÁDI?". Ne, to asi nebudeme.

Až po chvíli jsem si všiml, že na psacím stole je popsaný papír. Popadl jsem ho a četl.

Ahoj,
Netuším, kdo se dostal do mého pokoje. S velkou pravděpodobností jsi holka, což bych byla i raději, protože holky jsou zodpovědnější. Ráda bych Ti teď napsala pár pravidel, co se týče Igora, mého papouška. Je to přítulný a milý mazlíček. Když Ti bude smutno, můžeš si s ním povídat.
Měnit podestýlku v kleci musíš alespoň jednou do týdne. Krmit 2x denně, to žrádlo má nachystané pod klecí. Můžeš ho i vypustit, ale musí být zavřená okna! Často mluví v noci, kdyby Tě to rušilo, stačí přes jeho klec přehodit kus nějakého hadru. Potřebuje komunikovat, takže za společenský přístup bude rád. Igor má špatné levé oko - kdyby sis všiml/a, že ho má více přivřené nebo mu slzí, zajeď s ním k veterináři. V Londýně jsou na každém rohu. Děkuji Ti, že se mi o mého kamaráda postaráš. Kdyby se něco stalo, nechám tu na lístku svůj e-mail. Užij si pobyt v Londýně!
Sidney

No to si dělá prdel. O žádnýho opeřence se starat nebudu. Vzal jsem lístek s e-mailem tý holky a zapl jsem laptop. Rád tu naivku seznámím se svým názorem.

Me: Ahoj,
Našel jsem tu lístek s tvým mailem. Zklamu tě - jsem mužského pohlaví. Ty doufám v mém pokoji nejsi, myslím, že by se ti tam ani nelíbilo.
Větou oznamovací ti oznamuju, že se o tu opelichanou slepici nebudu starat. Promiň. Přenechám to sestrám. Mimochodem, zaujalo mě tvé jméno - Sidney? Když přehodíš dvě písmenka, je to Disney. Líbí se mi to.
Měj se, Igor tě pozdravuje.
Nový obyvatel tvého pokoje
Zayn.

Odesláno.