„Pitomá dopravní zácpa!" křičel rozlobeně Tony a začal vší silou mlátit do klaksonu. Potom vykoukl z okýnka vozu a řval, ať sebou pohnou.
Nás šest sedí vzadu naproti sobě a jsme dost nervózní.
„Doufám, že tu někteří z nás netrpí klaustrofobií" pokusila jsem se o vtip, ale nikdo se nesmál.
„Já nechápu, jak můžeš tu schůzku s Obamou brát takhle v klidu!" vyjela na mně Nat a začala se dívat z okýnka.
„V klidu lidi. Víte co se může stát tady Bannerovi" snažil se uklidnit situaci Steve.
„Já už jsem na to zvyklí Kapitáne. To je dobrý" ubezpečil ho Bruce.
„Lucy, kdy přesně se to má narodit?" zeptal se mně Thor.
„Myslím, že kolem příštího týdne, nebo možná za dva" odpověděla jsem mu s klidem.Začal jsem být unavená a tak jsem položila hlavu na Stevevo rameno.
„Tak co Lucy. Už máš nějaký proslov?" zeptal se zvědavě Clint.
„Proslov?" nechápala jsem.
„No, když tě vyberou jako prezidentku" doložil jí celou a zavrtěla hlavou.
„Vím o tom pouhý týden. Ještě ho nemám a je navíc brzo" odbyla jsem ho a přimáčkla jsem se k příteli blíž.
„Už toho mám dost!" odsekla Nat a vyběhla z auta, směrem dopředu řady aut.
„Doufám, že neudělá nějakou blbost" staral se Bruce a díval se jejím směrem. Všichni byli, tak zabraný tím, co se bude dít. Že úplně zapomněli na všechnu nervozitu.
„Sakra! Proč zrovna teď!" vykřikla jsem v bolestech a všichni na se na mně podívali.
„Co se děje?!" zeptal se mě Steve, když zahlédl, jak se držím za břicho.
„Praskla mi voda, co asi!" nechtěně jsem na něj vyjela a sotva jsem popadala dech.
„Lidi jsem zpátky. Ve předu jsou novináři, s tím nehneme" vychrlila na nás Nat a potom se vyděšeně podívala na mně.
Když jí vysvětlili, co se děje. Okamžitě vyběhla k místu řidiče a začala bouchat na dveře řidiče, kde byl Tony. Rychle oba přiběhli a Tony nám oznámil, že to objet nelze a zůstaneme tu asi až do večera.
„Hlavně teď všichni zadržte klid!" snažil se uklidnit situaci Thor.
„A jak?! Když nemocnice, na kterou jsem zapsána je daleko 13 km! vykřikla jsem a Thor se mně lekl.
„Nemá někdo TNT na ty auta?" zeptal se smíchem Clint. Steve se na něj podíval zlým pohledem a Clintovi zmizel z obličeje veselý výraz.
„Neříkala jsi před chvílí, že by to mělo být až za dva týdny?" změřil si mě Bruce.
„Tak jsem se sekla. To se občas stává" obhájila jsem se.
„Tobě až moc často!" zavrčela na mně Nat a zneklidněla jsem mnohem víc. Co bych teď dala za neviditelnost, kterou už nemám.
„Tak dobře a teď klid!" zakřičel na nás Tony a mi vzápětí zmlkli.
„Děkuji. Jak vidíte, nastalo tohle všechno, tak si budeme muset poradit sami" řekl nám něco jako plán a my se na něj dívali, jako na blázna.
„Jak to myslíš, sami?!" vykřikl Kapitán na Starka.
„Věř mi Kapitáne. Za několik let se této události budeme smát, až si jí opět připomeneme" odpověděl mu Tony s poznámkou.
ČTEŠ
Americká agentka - Politická válka
FanfictionDruhé pokračování na Americká agentka je tu. Lucy je s Kapitánem Amerikou po druhé těhotná a narodí se jim malá dcera Peggy Rogersová. Lucy brzy zjistí, že kandidovat na prezidentku Spojených států není jen tak a že jí brzy začne mnoho lidí házet kl...