Americká agentka - Politická válka

Kapitola 6. Stará rodina

Ve věži jako vždy super nálada. Všichni probírají volbu prezidenta Spojených států a nevynechají mně ani v jedné větě.

Nat si vzala tenhle večer Peggy na starost a já mám čas si konečně vyčistit hlavu od všeho možného.

„Jsi v pohodě?" zeptal se mně Sam, když mně potkal při své obvyklé procházce po všech lidech, aby se stavil na kus řeči.

„Jde to" odpověděla jsem a napila jsem se trochu vodky.

„Když piješ, tak asi ne, nemyslíš?" prokoukl mně a já vodku odložila zpět na stůl.

„Tak tedy. Pověz mi, co mám dělat" a podívala jsem se na něj.

„Za prvé bych zapnul mobil a za druhé bych ho nechal to vysvětlit" začal mi dávat rady a já ho přestala poslouchat.

„Ta pitomá Sharon ho zajímá víc než já. Všechno je to na nic Same" a sklopila jsem hlavu dolů.

„Ale copak? Neužíváme volnosti?" řekl se smíchem Tony a přisedl si k nám. Nehlo to se mnou a dal mi ruku na rameno.

„Zavolej mu. Jen tak se všechno mezi vámi vyřeší" poradil mi Stark a podal mi svůj mobil.

„Víš přece, že mám svůj" odpověděla jsem mu a zvedla jsem hlavu s rozcuchanými vlasy.

„Já vím, ale celkem trvá dlouho než se ti pustí" začal na mně znovu a vrazil mi mobil do ruky.

„Díky Tony" poděkovala jsem mu a přátelsky jsem ho objala.

„A co já?" zeptal se Sam, když nás viděl.

„Tys mi moc nepomohl" odsekla jsem ho a začala jsem se smát. Ten se urazil a šel pryč.

„Tak a honem. Nemáme na to celý večer!" řekl rázně a postavil mně na nohy. 

Znovu jsem mu poděkovala a šla jsem vytočit Stevovo číslo. Potom jsem si všimla, že ho tu má už uložený a stiskla jsem ho na displeji.

Vyzváním už asi tři minuty a nic. To bude tím, že tam vidí Tonyho jméno. Když jsem to chtěla vypnout, tak se na druhé straně ozval Stevův hlas.

„Ano?" zeptal se, když přijal hovor.

„Steve, tady Lucy" oznámila jsem s kým mluví. Chvíli bylo na druhé straně ticho a potom jsem uslyšela pomalý a tichý nádech.

„V té síni, jak jsem byl........ chtěl jsem ti říct, že se s Sharon.......... nevídám se s ní už" odříkal s delší pauzou a dost nejistě.

„Napovídala o tobě tolik špatných věcí a já to nemohl přijmout" pokračoval dál a potom skončil. Nevěděla jsem co říct i když jsem chtěla.

„Já, já..." snažila jsem se něco říct, ale pořád jsem se zadrhávala.

„Neomlouvej se, to já bych měl. Nemohu bez tebe a Peggy již nadále být. Srdce mi začalo bušit jako o závod. Vážně řekl, že bez nás nemůže být.

„Jsme ve věži" řekla jsem rychle a vypnula jsem to. 

„Tak co?" zeptal se mně Tony, který stál za mnou.

„Nebude ti vadit, jestli přijde?" zeptala jsem se ho opatrně a on mi odpověděl, že ne.

Se Stevem si máme hodně co říct. Volby si blížily a já teď opravdu potřebuji někoho, kdo by mně podpořil.