Americká agentka - Politická válka

Domluva - Šťastný den

Nechtěli jsme dlouho čekat a termín jsme určili na příští týden. Přípravy nebyly tak hrozné, jak každý mívá.

Jako prezidentce USA mi to vláda zaplatila a o finance nouze nebyla. Sharon, Pepper a Nat mě zatáhli do salónu na šaty. Vybíraly jsme asi čtyři hodiny, než jsme našly ty pravé.

„Tak co jim říkáš?" zeptala se mně Pepper, když mně v nich viděla.

„Jsou krásné, ale drahé" spadla mi málem čelist, když jsem viděla cenu.

„Kašli na cenu. Bereš si Kapitána Ameriku" snažila se mně ukecat Sharon.

„Ano, ale..." váhala jsem.

„Ale?!" zarazila se Nat.

„Já nechci moc extra. Však Steva znáte" pokusila jsem se vymluvit.

„Nene, žádné výmluvy drahá. Už za tři dny se berete a tímhle to neoddálíš!" začala mně Nat kárat.

„Achjo Natasho, tak jí chvíli nech. Půjdeme na chvíli pryč a ať se rozhodne sama" uzemnila jí Pepper a odtáhla obě pryč ze salónku.

Pokusila jsem se ještě v šatech projít a otáčet se. Byly perfektní, ale nesnáším drahé věci, včetně těch, které stojí nad padesát tisíc dolarů. 

Taky nechci, aby si o mně lidi začali myslet, že jsem chamtivá a že jsem šla do politiky kvůli penězům.

Rozhlížela jsem se ještě dál, ale jiné takhle skvělé a levnější jsem nenašla.

„Slečno , tyto šaty jsou poslední" promluvila na mně malá paní, která mně tam celou dobu pozorovala.

„Eh, vážně?" znejistila jsem a podívala jsem se na sebe do zrcadla.

Jsem hrozně skromná a to mně nejvíc štve. Dnes to prostě musím překonat a udělat radost nejen sobě, ale i holkám.

„Vezmu si je" rozhodla jsem se a šla jsem se převléct do normálního oblečení. 

Zaplatila jsem a vyšla ven.

„Tak co?" zeptala se mně netrpělivě Sharon.

„Vzala jsem je" odpověděla jsem jí a holky mi skočily radostí kolem krku. Dobře, teď to bylo horší, než když mně zmáčkne Steve, ale teď mi to bylo jedno.

V den obřadu přišli všichni ve svátečním. Natasha měla nápad, že navlékne Peggy do růžových šatů. Samotné holky se oblékly do šatů, které si koupily v jiném salónku na šaty.

Nálada byla skvělá. Všichni se smáli a vyprávěli si veselé historky. Máme se brát v jarní zahradě a  tak zároveň chválili i skvěle připravené místo na oddání.

Místo toho, abych byla se všemi a vítala je. Připravují mně nějaké dvě starší paní. Jedna mi upravovala vlasy a ta druhá šaty. Byla jsem z toho celá otrávená. Pořád říkali co nesmím a smím. Je to jako, když kárají princeznu a poučují jí o všem.

Dnes jsem se vlastně stala na jeden den princeznou a nikdy jindy už nestanu. Hodlala jsem si to užít i naši svatební cestu, na kterou pojedeme konečně sami. 

Když obřad začal, všichni utichli a postavili se. Steve již stál u oblouku s Odinem, který nás má oddávat.

Hudba začala hrát. První šla Wanda, která k nám přibyla za Ultrona. Rozhazovala okvětní plátky růží a potom jsem šla já. 

K oltáři mně doprovázel táta. Viděla jsem u něj takovou jistotu, že mně předává do dobrých rukou a za to jsem mu byla vděčná. Kráčela jsem jistě a pomalu s úsměvem na tváři.

Když mně otec odvedl k oltáři, postavila jsem se vedle Steva a kývli jsme si na pozdrav.

„Sluší vám to Lucy, jste jako princezna" pochválil mně Odin a já tiše poděkovala.

Na chvíli jsem se ohlédla a podívala se na ostatní. Natasha držela v rukou Peggy a stála vedle Buckyho. Všichni byli krásně oblečený a bylo vidět, že na ničem nešetřili. Usmála jsem se na ně a otočila se zpět dopředu.

„Dnes jsme se tu sešli, abychom zde spojili Kapitána Rogerse a slečnu prezidentku Smithovou" začal Odin oddávat. Já se podívala na Steva a ten na mně souhlasně kývl.

„Promiňte, nešlo by to přeskočit?" zeptala jsem se a udělala jsem psí oči.

„A pročpak?" zarazil se Odin.

„Pouze si to přejeme" odpověděl mu Steve.

„No dobře. Teď nyní předneste své sliby" pokročil dál. Postavili jsme se naproti sobě a Steve mně chytil za ruce.

„Slibuji, že ti budu stát nablízku, když bude nejhůře a pomohu ti ze všeho co by tě mělo do budoucna čekat" odříkal svojí řeč.

 „Slibuji, že ti budu stát nablízku, když bude nejhůře a pomohu ti ze všeho co by tě mělo do budoucna čekat" odřekla jsem též svou řeč.

„Dobrá, nyní si nandejte zásnubní prsteny" pravil dál a naznačil Wandě, ať je přinese.

Wanda přinesla prsteny na červeném ozdobném polštáři. První vzal Steve a dal mi ho na prsteníček. Potom jsem vzala svůj a dala jsem ho jemu na prst.

„Obřad je u konce. Nyní polibte nevěstu" dokončil Odin náš obřad a začali jsme se společně se Stevem líbat.

Pro novináře to bylo něco a podle Kapitánova obličeje jsem poznala, že se na něco připravuje.

„Mám místo, kde nás nenajdou" zašeptal mi do ucha.

Když novináři přibíhali blíž, vzal mně Steve bleskově do náruče a začal se mnou před novináři utíkat. Všichni naši přátele, dokonce i táta se začali smát až na návštěvníky, které jsme neznali.

Novináři se nás snažili dohnat, ale marně. Steve mně odnesl do zámku na zahradě a schovali jsme se v nějaké komnatě. Položil mně na zem a zamkl.

„Čekal jsem, že nás budou chtít zase zachytit, tak jsem to trochu připravil dopředu" promluvil trochu zadýchaně a usmál se.

„Nepřišlo ti to zároveň i jako únos nevěsty?" zeptala jsem se a začala jsem se smát.

„Nebývá to tak, že tě unese někdo z přátel?" zarazil se nad mou poznámkou.

„Ale prosím tě, jenom žertuji" uklidnila jsem ho a začali jsme se líbat bez toho, že by nás někdo sledoval nebo narušoval soukromý.

„Miluji tě Kapitánko Rogersová" vyznal mi lásku.

„Já tebe taky, Kapitáne Rogersi" opětovala jsem mu ji taky.

Konec