Dramione

Chapter 12

Hermiona

„Ahoj." Řekl tichý hlas za mnou a já se otočila. Stála tam Ginny a mě hned bylo jasné, že ví o Ronovi.

„Ahoj." Usmála jsem se na ni a ona si přisedla na mou postel.

„Jsi v pohodě?"

„Jo. Už jo. A co Ron?" zeptala jsem se, protože od toho dne jsme se neviděli. Na hodinách jsme se vyhýbali a nemluvili spolu.

„Přežije to." Ušklíbla se Ginny.

„No a co ty? Povídej. Co Harry?"

Ginny se začervenala a pak řekla: „Jo dobrý."

„Jen dobrý?" povytáhla jsem obočí.

„On je ták boží. U Merlinových vousů!" rozzářila se jako sluníčko a já se musela usmát taky. Strašně moc jim to přeju. Harry si určitě po tom všem zaslouží někoho, kdo ho bude milovat tak, jako Ginny.

„Nechceš se jít projít?" zeptala jsem se Ginny a ta kývla. Byla sobota, takže jsme měly dost času. Procházely jsme se po Bradavických pozemcích a povídaly si o všem možném i nemožném.

„Ahoj holky." Zamával nám Harry a slétl k nám na koštěti. Měl na sobě dres, zřejmě jim právě skončil trénink.

„Ahoj." Usmála jsem se.

„Ahoj." Přidala se i Ginny a políbila Harryho na přivítanou.

„Nevadilo by ti, kdybych si teď na chvíli půjčil tvojí kamarádku?" zeptal se Harry a Ginny se usmála a řekla: „Vůbec ne. Měj se Hermiono." rozloučila se rychle kamarádka a šla do hradu.

„Copak?"

„Chtěl bych si promluvit."

„Povídej." Pobídla jsem ho.

„Jak se máš?" zasmál se Harry a já se musela také smát: „To je ten rozhovor?"

„Asi jo."

„Mám se fajn."

„Vážně?"

„Vážně." Potvrdila jsem.

„Proč se ptáš?" zeptala jsem se.

„To se nemůžu zeptat své nejlepší kamarádky na to, jak se má?"

„Ne." Ušklíbla jsem se a Harry si povzdechl.

„No dobře. Jen chci vědět, jestli jsi v pohodě ohledně Rona a tak."

To jsem si mohla myslet, ale je od něj moc milé, že se stará. „Jo jsem. Spíš jak je na tom on."

Harry si povzdechl a vykročil směrem k jezeru. Doběhla jsem ho a Harry začal mluvit: „Víš, on tě na začátku školy vůbec neměl rád, jenže pak postupem jsem si nemohl nevšimnout, jak na tebe kouká. Jenže to si asi nemohla vidět. Je jasný, že ty to necítíš stejně jako on. Pak začal chodit s Levandulí a já si myslel, že všechno bude v pohodě, jenže jak mi sám řekl, chodil s ní jen proto, že doufal, že ty budeš žárlit a prostě budete spolu." Jen jsem na Harryho třeštila oči. Tak tohle je celkem šokující.

„Mrzí mě, že k němu necítím to samé, ale nic s tím neudělám."

„Já vím," usmál se chlácholivě Harry „srdci neporučíš. Ale měla bys s ním promluvit."

„Asi máš pravdu." Souhlasila jsem. Pak už jsme si povídali o normálních věcech. Harry mi také poradil, kde bych asi mohla Rona najít a já tedy podle instrukcí zamířila na tribuny u famrfpálového hřiště.