Dramione

Chapter 13

O pár měsíců později

Letní prázdniny se kvapem blížily, slunce zůstávalo na obloze pořád déle a déle a tak není divu, že většina studentů využila krásného počasí a vyrazila ven. Kolem dokola Bradavic jste mohli narazit na hloučky studentů, kteří se učily, četly, poflakovaly nebo prostě jen užívaly sluníčka. A to byl přesně případ Draca a Hermiony. Spokojeně seděli pod starým stromem... tedy Hermiona seděla a zrovna pročítala velice zajímavou knihu. Stejný názor na zajímavost knihy však nesdílela i její drahá polovička, která se uvelebila na jejím klíně a spokojeně spala.

„Draco." Řekla jsem a jemně ho pohladila po tváři.

„Mhm." Zamumlal nesrozumitelně a dál pochrupával.

„Vstávej, už musíme jít." Domlouvala jsem mu s úsměvem.

„Ale kušuj." Zavrčel Draco a trochu se zavrtěl, čímž se mu do obličeje shrnuly vlasy.

„Pojď, bručoune." Zasmála jsem se a odhrnula mu vlasy z čela.

„Co za to?" usmál se šibalsky a já se s protočením očí sklonila a dala mu rychlou pusu na pusu. Draco se jen s vítězným úsměvem zvedl a ve finále pomohl na nohy i mně.

Konec školního roku byl za dveřmi a všichni tu už začali balit a tak bych taky měla a pochybuju, že Draco má sbaleno.

„Tak za hodinu?" usmál se na mě tak, jak to umí jen on. Pak mi ještě vtiskl polibek na tvář a šel do svého pokoje si sbalit.

Smutně jsem dávala své oblečení do kouzlem zvětšeného kufru a přemýšlela o prázdninách. Pochybuju, že se s Dracem uvidíme. Upřímně mě to dost trápilo, ale jeho asi ne nebo nevím. Nezmínil se o tom a já nějak neměla odvahu začít. Kam se poděl ten Nebelvír? Povzdychla jsem si a dala do kufru i svůj oblíbený svetr. Ve skříni mi zůstalo oblečení na poslední dva dny, učebnice a samozřejmě knížky. Kufr jsem zapnula a vydala se do společenky, kde na mě podle úmluvy čekal Harry a Ron. Spolu jsme se pak vydali na hodinu lektvarů. Pak ještě obrana proti černé magii a konec.

Draco

Školní rok utekl až moc rychle. A až moc rychle se stala spousta věcí. Jednou z nich je i nadcházející válka, která vytvořila na čele pár vrásek nejednomu studentovy ve škole. Já jsem nebyl výjimkou. Možná jen malou, protože jsem tápal na hranici. Na hranici mezi dobrem a zlem. Připadám si jako nějaký romantický hrdina v těch mudlovských románech, které se mi jednou Hermiona pokoušela číst. Jsou děsné, ale teď už aspoň chápu pocity těch hrdinů. Je to strašný, stát na hranici.

„Draco? Jdeš?" vytrhl mě z rozjímání hlas Blaise.

„Jo, jasně." Přisvědčil jsem a zvedl se. Vzal jsem si potřebné knihy a vydal se na hodinu. Na předposlední hodinu.

„No a co ty a Hermiona?" zeptal se cestou Blaise. Jak to ví? Řekl jsem mu to. Potřeboval jsem o tom s někým mluvit a Blaise byl pořád lepší možnost než Pansy.

„Dobrý." Zabručel jsem „Jen nevím, jak to bude o prázdninách."

„Jak to myslíš?"

„Tak samozřejmě bych celé prázdniny byl nejradši s ní, ale tak trochu my v tom brání můj otec a válka." Povzdechl jsem si a oddělal si vlasy z čela.

„S tímhle ti asi neporadím." Omluvně se usmál Blaise a já jen shovívavě mávl rukou.

***

„Co je s tebou?" ptala se Hermiona a starostlivě se na mě dívala.

„Nic."

„Lžeš."

„Možná." Připustil jsem a sedl si tak, abych na ní lépe viděl.

„Proč?"

„Nevím, co mám dělat."

„Proč mluvíš tak vyhýbavě?"

„Protože se to snažím zamluvit." Vyplázl jsem na ní jazyk a ona se usmála.

„Snažíš se pěkně, ale stejně! Co se děje?"

„Zítra jedeme domů a já nevím, co mám dělat, protože se samozřejmě vracím domů a nejradši bych tě vzal sebou, ale však víš, můj otec... No a taky nemůžu jít já s tebou, jelikož můj otec je jako pravá ruka Voldemorta a já budu..."

„Draco. Pojď sem." Zašeptala a objala mě. Celá tahle situace byla absurdní a nesmyslná! Vztek ve mně bublal a vřel a já ho jen stěží ovládal.

„Měli bychom se rozloučit." Řekl jsem pochmurně a odtáhl se od ní.

„Miluju tě." Řekla místo toho.

„Já tebe taky." Usmál jsem se a přitáhl si ji k sobě.

Zoufalství a strach. To byli pocity, které se mísili v hlavě Draca a Hermiony. Oba věděli, že nemohou být spolu. Válka. Válčí se obvykle mezi dvěma stranami, někdy u více. Jisté ale je, že každý je jen na jedné straně bitvy. A bohužel Hermiona ani Draco neměli souzeno být na stejné vlně, straně...

________________________________________________________________________________

Pozn. autorky:

Dneska jen krátká kapitola :/ Nějak nestíhám :D 

Jenom bych chtěla upozornit, že tahle povídka nebude nějak extra dlouhá. Tak +-20 kapitol. (: