Dramione

Chapter 15

Dnes jen taková kratší :/

Hermiona

Po dalším týdnu bezesných nocí jsem si řekla DOST. Rozhodla jsem se najít Draca. Já vím, je to bláznivé a naprosto šílené, ale už nejsem TA hodná šprtka Grangerová. Válka nás všechny poznamenala, nikdo už nebyl stejný. O svém plánu jsem zatím řekla jen Georgovi, který souhlasil a překvapivě mě i podpořil. Teď přišla ta těžší část. Říct to ostatním.

„Rone? Ginny? Harry?" chodila jsem po domě a hledala je.

„Tady." ozval se Ginnin hlas z jejího pokoje. Zaklepala jsem na dveře. Okamžitě se ozvalo ‚dále' a já vešla dovnitř. Ginny zrovna s Harrym hrála kouzelnické šachy a Ron jako ‚rozhodčí' vše sledoval.

„Tady jste." Usmála jsem se. Ginny mi úsměv opětovala a já se posadila na gauč k Ronovi.

„Děje se něco?" broukl Harry.

„Jo. Chtěla bych vám něco říct." Po této větě se na mě upřely všechny tři páry očí. Nervózně jsem se ošila a začala jsem mluvit: „Víte, už toho mám dost. Mám dost toho, jak věčně nespím a jak jsem pořád nervózní a tak."

„Pokračuj." Vybídl mě Harry.

„Chci najít Draca." Řekla jsem odhodlaně.

„Proč nenapíšeš Charliemu?" nakrčil obočí Ron a nechápavě se na mě koukl. Ginny se začala smát na celé kolo a i Harry se k ní přidal. Nakonec i já. Bylo fajn se zase něčemu smát.

„Ty troubo, ona myslí Malfoye." Vykoktala Ginny mezi jednotlivými přívaly smíchu.

„Aha." Zrudl Ron a zasmál se.

„Tak dobře. Můžeme vyrazit zítra, začneme-„ začal Harry a já jen kulila oči.

„Harry. Zadrž." Ozvala se jemně Ginny.

„Proč?"

„Hermiona asi nechce, abychom šli s ní." Usmála se na mě Ginny. Já na ni jen vděčně kývla.

„Cože? Proč?" vyjekl Ron.

„Udělali jste toho pro mě víc než dost a já nechci, abyste kvůli mně zase riskovali život. Válka už skončila, nic se mi nestane." Uklidňovala jsem kluky.

„Sama nikam nejdeš." Řekl paličatě Ron.

„Rone! Není mi osm, umím se o sebe postarat." Bránila jsem se.

„Hermi, vy všichni jste kvůli mně riskovali život nesčetněkrát a já vám za to nemůžu slovy ani poděkovat, takže to nejmenší, co teď můžu udělat je to, že půjdu s tebou a pomůžu ti ho najít. I když je to Malfoy, kterého bych nikdy jindy dobrovolně nehledal." Ušklíbl se Harry.

„Jsi moje nejlepší kamarádka, takže žádné dohady, jdu s tebou." Usmívala se Ginny.

„Vyřešeno, jdeme všichni." Zasmál se vítězoslavně Ron a á si jen poraženecky povzdechla: „Dobře. Děkuj vám."

„Skupinové objetí!" řekl Ron a objal mě, Harryho i Ginny. Ostatní se přidali, takže jsme byli chumel nohou a rukou, ale bylo to příjemné. Byli to přátelé, kteří byli odhodlaní kvůli někomu, koho nemají rádi riskovat život a to jen kvůli mně.

***

„Kde chceš začít?" zeptal se Harry. Právě sedíme všichni v mém pokoji a probíráme všechna možná místa.

„No, zní to šíleně, ale nejspíše na Malfoy Manor."

„Cože?!" vyjekla Ginny.

„Nikdo by tam neměl být." Bránila jsem se.

„Jak to myslíš?" nechápal Ron.

„Tak snad Malfoyovi jsou stejně jako ostatní živý smrtijedi v Azkabanu ne?" vysvětlovala jsem.

„Co blbneš Hermi? Jsou propuštěni díky tomu, co udělala Narcissa pro Harryho." Řekla Ginny.

„Ajo. Sakra." Zaklela jsem. Tak tohle zřejmě nebude taková hračka, jak jsem si myslela...