The Lords Of The Elements

Nápad

Od smrti krále už uplynulo několik dní a Ignis...teda teď spíš Thalie (po jeho smrti si tak začala říkat ) měla hodně práce s přípravou pohřbu, obnovou města nebo těch trosek, co z něj zbyly a zároveň korunovace.

Před týdnem použila na město speciální kouzlo, které našla ve starých svitcích, na jeho ochranu. Pomocí vody a ohně vytvořila jakýsi štít nebo něco tomu podobné. Orcové zatím nikde spatření nebyly, ale stejně tak i většina občanů.

Podnikli už několik výprav za magickou ochranu města, ale vždy se vraceli jen s pár lidmi nebo dokonce s prázdnou.

Zprávy o pomoc poslala už před několika dny, ale vrátily se jí s tím, že tu pomoc potřebují i oni. Nejradši by se jim postavila teď hned, ale dobře věděla, že královna je v přesile a moc dobře by to neskončilo.

Pár dní jsem už nemohla usnout a když už se tak stalo, vždycky se mi zobrazily pouze noční můry. Stejně jako dnes. Ležím v posteli, koukám do stropu a přemýšlím, jak to bude dál.
Jedna věc mě obzvlášť trápí, a to, co se vlastně stalo s mými přáteli. Nikde jsme je nenašli a já se o ně vážně začínám bát. Doufám, že všichni z Akademie se někde ukryli a jsou v pořádku.

Nemohla jsem to déle vydržet, vstala jsem z postele a vyběhla na vzduch. Pozorovala jsem hvězdy a nechala chladný vánek pohrávat si s mými vlasy. Rozhlédla jsem se po troskách města, které za vlády mého táty  bývalo tak krásné. Spousty lidí se tu procházely a nakupovaly, pouliční umělci hráli své písně a bylo tu veselo.

Teď tu je jen ticho a jediné, co lze slyšet, je chladný větřík kličkující mezi budovami. Chtěla bych to vrátit zpět...všechno, ale nejde to...kdyby to šlo, tak bychom žili jen v minulosti, nikdo by se neponaučil ze svých chyb a současnost by vymizela. Musím se tomu postavit čelem.

Vrátila jsem se zpět do své komnaty a převlékla se do pro mě typického jezdeckého oblečení. Vlasy jsem si spletla do copu a přehodila si ho přes levé rameno. Vyběhla jsem na chodbu a cestou do velící místnosti jsem si snažila zandat meč do pochvy upevněné na opasku.

Rozrazila jsem dveře a doběhla jsem k plánovacímu stolu, na kterém leželi rozpracované plány a popsané mapy. Pracovali jsme na nich s Jeremym, Jaixem a několika obyvateli. Vzala jsem do rukou plán, který jsem hledala. Kdyby to vyšlo, všechno by se změnilo snad k lepšímu. Začala jsem zakreslovat různé postupy a přesuny do map. Prvním krokem je zabezpečit město...I když má štít, moc dlouho nevydrží.

Přesunula jsem se k rozsáhlé knihovně a hledala staré svitky. V některém to být musí...

,,...nic...nic...áaa, tady to je..." vzala jsem pár svitků s názvem vládci živlů a postupně si je pročítala. Když v tom mě něco zaujalo...

,,...Černá magie..."  Vydechla jsem úžasem. Doslova jsem hltala každé slovo, co o tomto druhu magie bylo napsáno. A přece jen jsem našla, to, co jsem chtěla. 

,,...Černá magie je nevyzpytatelná, ale dá se 'zkrotit'...poslední vládce černé magie žil před tisíci lety... byl to první král Aurumu...tato magie od té doby nebyla nalezena..." rychle jsem přelétala očima text.

Vzpomínám si na vyprávění o prvním králi. Prý to byl velice mocný a spravedlivý král, nejlepší, jaký kdy Aurumu vládl, ale nikdo se nezmínil o tom, že vládl Černé magii.

,,...jen potomku z jeho rodu se může objevit menší nadání na Černou magii...nikdo jiný zatím nevládl tak obrovské moci..." je to zajímavé, pomyslela jsem si. Musí to být obrovská moc, ale asi i veliká zodpovědnost. Zastrčila jsem si svitek za opasek a hledala jsem dál.

Po několika hodinách pročítání dalších svitků jsem konečně našla věc,  kterou jsem potřebovala. ...Štít na ochranu vytvořen pomocí živlů... Rychle jsem si to přečetla a pak to zapsala do mapy. Vstala jsem ze židle a naposledy se ohlédla na plány. Vyběhla jsem na chodbu a na chvíli mě oslepilo světlo východu slunce. To jsem tam byla tak dlouho? Pomyslela jsem si. Nějak jsem se rozkoukala a rychlým krokem vyšla ze sídla.
Hvízdla jsem a chvíli počkala dokud se z houští nepřiřítil Aver. Objala jsem ho a podrbala na hlavě, on si jen spokojeně zívl.

Vyslala jsem malou ohnivou koulí proti původnímu štítu a on se trošku nakřápl. To je špatný... musím vytvořit ten silnější. Pevně jsem se zapřela a soustředila se na všechnu energii v mém nitru. Musela jsem na tento štít vynaložit úplně všechnu energii, aby byl silný, tak jak má být. Postupně jsem otevírala všechny komůrky, zásobárny a všechna ostatní místa, ve kterých se uchovávala energie. Mám na to jen jeden pokus, pak už mi žádná energie nezbyde.

Nádech a výdech...Zvedla jsem ruce nad hlavu a  soustředila se na pohyby, které byly zapsané v tom svitků. Energie se pomalu z mého těla vytrácela a shromažďovala se v mých dlaních, prstech na rukou a také v části mého hrudníku. Už jsem jen stěží stála na nohou, ale pokračovala jsem dál. Před očima mi zčernalo a kolena se mi podlamovala. Poslední pohyb...v hrudi jsem se vypjala a ruce jsem vztáhla k obloze.

Z konečků prstů mi vytryskla silná modro-bílá zář, následně mě bodlo v hrudníku a tatéž zář opustila mé tělo i v tomto místě. Připadala jsem si jako lidská žárovka na baterky...a ty baterky se vybíjely vážně rychle.

Kolena se mi podlomila a já dopadla na tvrdou zem. Najednou se záře proudící z mé levé ruky zabarvila do modra a vytryskla z ní voda, na pravé ruce do červena a oheň opustil mé tělo. Hrudník se mi sevřel a hrdlo se mi stáhlo. Černá záře začala vykreslovat ornamenty na mém hrudníku a zádech.
Co se to děje?! pomyslela jsem si zmateně. Pak už byla jen tma.

**********     ******      ***********
Po dlouhé době další kapitola.
Sice asi nic moc kapitola, ale vůbec jsem nevěděla, co mám napsat ☺😥

Strašně moc se omlouvám za to čekání, nějak jsem vůbec neměla čas a ani mě nenapadlo, o čem bych mohla psát 😟😞

Dlužím vám velké poděkování....1,1k...jste prostě úžasní a hlavně za trpělivost, kterou se mnou máte.
Moc vám děkuji 😄😍☺😶

Jo a chtěla jsem se vás zeptat, jestli nemáte nějaké připomínky k příběhu, otázky nebo jestli byste tam chtěli něco přidat...případně pište do komentářů 😃😊😉 (P.S. s kým byste chtěli, aby nakonec skončila Igy (Thal)?)

To je asi tak všechno...ještě jednou děkuji za hlasy, přečtení a trpělivost 😄😉

Nahoře jsou obrázky, jak asi pravděpodobně vypadají ty tetování... ale jsou skoro po celé ruce atd. no nejsou úplně přesné, co se dá dělat... 😂😃

Snad se vám kapitola líbila. ☺🙄😶😄