The Lords Of The Elements

Rozkaz

,,Ano, má Paní." Souhlasil jsem bez váhání.

Přeci jenom to je královna a když vám dá rozkaz, musíte ho uposlechnout, jinak zemřete. A také jsem na vysoké pozici. Nebylo by dobré ji ztratit. Uklonil jsem se a odešel do svého pokoje.

Stoupnul jsem si před zrcadlo a jen tak na sebe zíral. Mé černé delší  vlasy jsem měl lehce spadlé do obličeje a modré oči dychtily po uposlechnutí rozkazu a poznání její dcery. Sundal jsem si černý plášť a zul si boty. Svalil jsem se na postel, rukama si podložil hlavu a přemýšlel, jak asi vypadá. Chce ji živou, takže bude důležitá a posílá pro ni mě, takže bude silná. Prý je mocná a hezká. A hlavně je dcerou královny.

Z mého přemýšlení mě vytrhl známý hlas.

,,Jaixi, Paní si vás přeje vidět." Zakřičel přes dveře skřítek. Vstal jsem a vykoukl ze dveří. Stál před nimi skřítek. Byl asi 130 cm vysoký a mel zelenou kůži.

,,A nevíš proč Riate??? Byl jsem tam před chvílí." Překvapeně jsem se ho zeptal. On jen pokrčil rameny a vedl mě dlouhou chodbou k mé Paní. Před námi se rýsovaly veliké dveře. Zhluboka jsem se nadechl a dveře se sami otevřeli.

,,Má Paní, chtěla jste mě vidět?" zeptal jsem se klidným hlasem. Ze stínu vykročila žena s dlouhými černými vlasy a docela snědou pletí. Oči jí modře zářily. Vyšla směrem ke mně.

,,Potřebujeme promyslet ten plán, o který jsem té požádala." Posadila se na sedačku a pokynula, ať si sednu také.

,,A co byste chtěla promyslet. Úkol je jednoduchý. Přivést vám ji živou." Řekl jsem s lehkou váhavostí v hlase. Kývla.

,,To jo, ale nepodceňuj ji. Potřebuješ si získat její důvěru, jinak tě k sobě nepustí." Takže bude hodně mocná, když i královna mě říká, ať ji nepodceňuji.

,,A jak to tedy mám provést?"

,,Hmm...zachráníš jí život. Řekněme, že bude sama v lese a někdo na ni zaútočí. Ty tam vtrhneš a ochráníš ji. Pak by ti mohla začít důvěřovat." Pomýšlela plán.

,,Pokud by vám to nevadilo. Měl bych ještě k tomu vašemu planu dodatek..." řekl jsem klidně.

Druhý den ráno

Připravil jsem si věci do batohu a šel za mou Paní. Zaklepal jsem.

,,Mohu vstoupit má Paní?" zeptal jsem se opatrně.

,,Jistěže." a dveře se otevřely. Měla na sobě temně červené šaty.

,,Jen jsem Vám chtěl říct, že vyrážím." Pousmál jsem se.

Teoreticky jsem byl něco jako její nevlastní syn. Jako malého mě našla ležet v trávě a ujala se mě. Vychovala mě a já jsem ji za to nesmírně vděčný.

Objala mě. ,,To zvládneš Jaixi." Pošeptala mi do ucha.

,,Děkuji Vám za všechno." Odtáhl jsem se od ní a s poklonou jsem odešel. Nikdy jsem ještě nebyl mimo temnou stranu. Byl to můj domov. Minul jsem pár skal a jezer, až jsem se ocitl skoro před hranicí. Byla hlídaná, takže jsem se musel nepozorovaně proplížit. V něčem jsem měl štěstí. Pevně jsem se zapřela v postoji. Země pod nohama mi začala rezonovat. Pak jsem rozkročil nohy a sednul jsem si do polo dřepu. Dupnul jsem nohama a země se trochu zatřásla. Pravou rukou jsem praštil do země a v zemi se objevil tunel.
,,Tak." Oklepal jsem se a zahalil si tetování na právě ruce. ,,To bychom měli." Skočil jsem do tunelu a zavřel ho za sebou. Když jsem narazil na stěnu, prohloubil jsem si ho dál. Už bych měl být za hranicemi. Pro jistotu jsem ještě chvíli šel a když jsem byl už v bezpečnější vzdálenosti, vyšel jsem na povrch.
O ovládání země nikdo, kromě královny neví a má to tak i zůstat. Jsem prý jediný, kdo to umí.
Zvedl jsem oči na krajinu a porozhlédl jsem se. Druhá strana je plná zeleně a zvířat.
Vkročil jsem do lesa a šel podle toho, jak mi královna řekla.
Šel jsem už docela dlouho, a tak jsem si sednu k jednomu stromu a vytáhl si z batohu pití. Svalil jsem se do trávy a díval se na oblohu. Bylo to tu i docela krásné. Pravděpodobně jsem usnul.
...

,,Nech toho." Řekl jsem otráveně ze spaní, když mi něco začalo lízat obličej a strkat do mě čumákem. ,,Nech toho!" řekl jsem ještě jednou a posadil jsem se. Promnul jsem si oči a rozkoukával se. Přede mnou seděla veliká puma. Byla černá a moc hezká. Pohladil jsem ji po hlavě.

,,Co bys chtěla?" zeptal jsem se jí. Ona se jen svalila ke mně a vrněla. Pohladil jsem ji po čumáku a po těle. ,,Už musím jít." Symbolicky jsem řekl a vstal jsem. Ona vstala také a vykročila za mnou. ,,Musíš zůstat tady." A pokynul jsem ať si sedne.

Vyšel jsem dál, ale ona mě stále následovala. ,,Tak jo, půjdeš se mnou jestli chceš. Jak ti budu říkat..." zamyslel jsem se. Je to vůbec holka, nebo kluk. Podíval jsem se....asi holka. Už to mám. ,,Ziro, pojď ke mně." Puma jen spokojeně mňoukla a ladným pohybem ke mně přiběhla. Takže bude Zira. Společně jsme šli dál.

*********** * * * ***********
Moc vám všem děkuju za hlasy a také za to, že to čtete. Doufám, že se vám příběh líbí.

Kdybyste měli nějaké připomínky, kritiku, chválu nebo jen chtěli něco vysvětlit, tak mi pište do komentářů. :-)

A moc se omlouvám za chyby v textu.

Ještě jednou děkuju za čtení a pokud se vám příběh líbí, nezapomeňte hlasovat :-)