°3°

7K 193 2
                                    


Společně s holkama jsem se připravovala na dnešní 'uvítací' diskotéku.
Samozřejmě že bod zlomu nastal hned s výběrem oblečení. "Holky co si mám vzít na sebe?"křikla na nás Lauren,která už svoje modely měla rozložené na posteli.
"Já bych si vzala ty kraťasy a crop top."navrhla Susan
"Jo taky si myslím."potvrdila jsem její návrh a Lauren nám věnovala jeden z jejích okozlujících úsměvů.
"Díky holky!"
Susan na sobě měla šedivé legíny s lehkou černou mikinou. Myslím si že jí to slušelo.
Já sama jsem ještě ani pořádně nevěděla co si vzít.
No nakonec jsem se rozhodla pro lehkou tmavě zelenou mikinu a černé legíny.
"Tak holky můžeme vyrazit?"křikla na nás Lauren.
"Jasně!"křikli jsme se Susan nastejno.

Diskotéka už byla v plném proudu a já se rozhodla že nejprve si půjdu najít nějaké to pití,protože je to celkem horko.
Samozřejmě že žádný alkohol tu nebyl.
Ne že bych byla nějaký alkoholik a ani alkohol moc nepiju.
Místo toho tady byla cola,fanta a takovéhle podobné nápoje. Rozhodla jsem se pro colu.
Dopila jsem svojí colu a šla vyrazit na parket a začala jsem tancovat.

Byla jsem už docela unavená takže jsem si řekla,že půjdu zpátky na chatku.
Holky jsem bohužel nenašla,ale určitě nejspíš někde tancovaly. Takže jsem bez rozloučení šla na chatku.
Procházela jsem nočním táborem a nadýchala se čerstvého vzduchu.

Vůbec jsem nedávala pozor na cestu a do někoho jsem narazila.
"Omlouvám se,nedávala jsem pozor na cestu."
"To je v pořádku vždyť se nic nestalo."
Řekl pro mě moc známý hlas.
Zvedla jsem k němu hlavu abych mu viděla do očí.
Stál tam Cameron.
"Co tu děláš neměla by si být na diskotéce?"zeptal se.
Očividně ho to opravdu zajímalo a já jsem s odpovědí nezaváhala ani vteřinu.
"Byla jsem už unavená a navíc mě s tý hudby bolela hlava." usmála jsem na něj.
"Jo tak a nechtěla by se se mnou projít?"
"Myslím si že to není nejlepší nápad,nechci mít nějaký problém.." řekla jsem docela nesměle.
"Ale prosím tě, takhle to dělám každý rok a nikdy jsem z toho žádný průser neměl."
Myslím si že nemá cenu se s ním dohadovat. Očividně dostane vždy co chce a není dobré mu odporovat.
Povzdechnu si a jen přikývnu.
Jemu se na obličeji vykouzlí úsměv a mě se srdce rozbuší jako kdybych právě teď doběhla maraton.
Je to něco nového.
Něco neznámého.
Nerozumím tomu,ale radši to nechávám být.
"Tak pojď ukážu ti jedno z mých oblíbených míst." Řekne a chytl mě za ruku.
Brnělo mě to místo našeho doteku.
Ale nedávala jsem to nijak najevo.
Šli jsme za chatky kde jsme následně prolezli plotem.
Celý tento areál je totiž oplocen.
Aby se sem nedostala nějaká zvěř nebo aby třeba někdo neutekl i když nechápu proč by někdo utíkal.

Pokračovali jsme ještě kousek dál a zastali až u lavičky,která byla pod vrbou a dělalo to kouzelnou atmosféru.Myslím si že už chápu proč je to jeho oblíbené místo.
Sedli jsme si na lavičku a já nevěděla co bych měla říkat. Konec konců mě prostě vytáhl na svoje oblíbené místo a já ani nevim proč. Ani ho pořádně neznám.
Myslím že by se to mohlo změnit.
"Co si myslel tím že už si to udělal víckrát? Znamená to že tu nejsi poprvé?"řekla jsem.
Sice je to blbá otázka,protože je jasné že tu byl víckrát přeci takovéhle místo nenajde za jeden den.
"Ano byl,jezdím jsem na ten tábor už od založení. Líbí se mi tady."
Jo hlavně když se tu kolem točí každá druhá že?
Komu by se to přeci nelíbilo.
Pfff.
"Aha."
Nevím co víc bych na to měla říct.
Nenapadá mě jiná odpověď.
"A co ty? Proč si se rozhodla zajet zrovna na tenhle tábor?"zeptal se.
"Rodiče mě sem zapsali,protože si myslí že by bylo dobré kdybych poznala nové lidi a taky si prázdniny pořádně užila. Jsem jedináček víš takže asi proto. Normálně jsem s rodiči nejčastěji jezdila na dovolenou nebo stanovat,ale letos se rozhodli udělat změnu."dořekla jsem svůj proslov a čekala na jeho reakci.
"A líbí se ti tady?"
"Jo je to tu fajn,ale všechno ještě poznám jsme tu teprve jenom jeden den takže ještě nemůžu usoudit jaké to tu bude,ale zatím si myslím že to začíná dobře. Našla jsem si dvě suprové kamarádky,které jsou zároveň i moje spolubydlící.
Takže jo zatím se mi tady líbí."
Nevím proč,ale cítím se s ním uvolněna. Myslím si že mu můžu říct všechno a jeho to bude opravdu zajímat.
Ještě dlouhou dobu jsme tam kecali a zjišťovali o sobě kde jaké kraviny.
Zjistila jsem že je také jedináček a jeho rodiče jsou rozvedený,takže bydlí jenom s mamkou. Tátu prej nikdy nepoznal a ani nechce.

Už jsem byla docela unavená takže jsme společně došli zpátky a potom se rozloučili.
Došla jsem k sobě na chatku a zjistila jsem že jsem tu sama. Holky jsou asi ještě pořád na diskotéce. Divím se jak to tam můžou vydržet takhle dlouho.

Oblékla jsem si svoje pyžamo a zalehla jsem do postele a přemýšlela co nás čeká zítra. Jestli to bude nějaká hra nebo zase úkol. No nechám se překvapit.
Najednou se rozevřely dveře a v nich se objevily vysmátý holky.
"No to je dost, už jsem myslela že se nevrátíte."zasmála jsem se
"Vedoucí nás už vyhnali že máme jít spát." Řekla otráveně Lauren
"A jakto že už si tady?"Řekla Susan
"Byla jsem unavená a taky mě z tý hudby bolela hlava."
Mojí procházku s Cameronem jsem radši vynechala. Nevím co by na to řekly.
"Dobře holky tak jdeme spát. Dobrou noc."
"Dobrou."řekli obě sborovně.
A já se pomalu ponořila do říše snů.




Amy CollinsKde žijí příběhy. Začni objevovat