Amy Collins

°31°

Dneska jsou to tři dny do konce tábora. Vedoucí se rozhodli nám během tohoto dne nechat volný průchod. Mohli jsme si dělat cokoliv jsme chtěli,kromě opuštění areálu. A tak,právě teď ležím na osušce u bazénu se slunečními brýlemi na nose a s knížkou v ruce. Před příjezdem na tábor jsem nečekala,že si nenajdu přátele a tak jsem si již předem určila,že většinu toho času si budu číst. Ukázalo se,že dneska jsem si tu knížku vzala poprvé do ruky. Nedalo se na četbu moc soustředit,protože všude běhaly děti a křičely,že mě to vyrušilo z děje. Takže jsem knížku prostě zavřela a skočila do bazénu,který byl studenější než jsem čekala. Než jsem se probrala z prvotního šoku,přiřítila se vlna,která mi ožehla obličej. Nedaleko ode mě se vynořila Lauren s úsměvem na tváři.

"To koukám. Myslela jsem si,že do vody skočil nějaký buřt,protože ta vlna byla vysoká jako tsunami,"zasmála jsem se.

Lauren na mě cákla vodu a než jsem se nadála už mi visela na zádech.

"Co to děláš?"

"Bolí mě ručičky z toho plavání,"

"Vždyť jsme v oblasti,kde dosáhnou dvanáctileté děti. Na co plavat?"

"I tak je chození ve vodě namáhavé,"

"Jasně,"

Než znovu otevřela pusu,aby něco řekla jsem se i s ní na zádech ponořila. Nejspíš tu pusu nezavřela,protože se ihned vynořila a začala kašlat. Já jsem od ní odplavala kousek dál,ale když mi došel dech byla jsem nucena se vynořit.

"Mohla jsi mě aspoň upozornit!"obořila se na mě.

Já jsem ale nebyla schopná slova,protože jsem ze smíchu ztěží popadala dech.

"Však on tě ten smích přejde,"

"Ale prosím tě. Vždyť-"

Než jsem to stačila doříct,za ramena mě chytily čísi ruce a bez jediné námahy mě ponořily do vody. Jelikož jsem byla zrovna uprostřed slova jsem si pěkně lokla vody. Ihned jsem se vynořila a začala kašlat jako Lauren před chvílí. Ta,se i seSusan po boky, natřásala smíchy.

"Však on vás ten smích přejde,"

Řekla jsem,když jsem viděla Simona a Camerona,který se opravdu co nejvíce nápadně plížili holkama za zády. Holky se na mě podivně podívaly,jako by mi pohledem naznačovaly,že je smích sotva přejde. To už,ale Simon i Cameron byli těsně za nimi a obě chytli za ramena a bez námahy je potopily. Kluci je mezitím oběsli,protože věděli,že až se vynoří budou šíleně máchat rukama kolem. A tak doplavali ke mě a já jsem si s nima s úsměvem plácla.

Holky,jak jsme předvídaly,se vynořily a máchaly rukama jako poblázněné. S klukama jsme se začli smát i když jsme chtěli udržet vážnou tvář.

"Za to zaplatíte,"zašeptala pobaveně Susan a mrkla na Lauren.

Ta přikývla a začaly po nás cákat vodu. Vypískla jsem,protože jsem to vůbec nečekala,ale poté jsem se vzpamatovala jsem po nich začala,společně s klukama cákat. U toho jsme se chechtali jako blázni vypuštění z blázince. Dokonce se k nám přidali i další táborníci a tak z toho vznikla vodní válka.

Vedoucí to s úsměvem sledovali z kraje bazénu. Drcla jsem do Camerona a hlavou jsem mu naznačila místo,kde stáli vedoucí. Cam to pochopil a společně,co možná nepovšimnuti jsme se dostali až před ně. Než si nás stačili všimnout jsme po nich začali cákat. Když si toho všimli ostatní,přidali se k nám. Nakonec vedoucí byli tak mokrý,že skočili do vody i v oblečení.

Nakonec to skočilo u kohoutích zápasů. Ti mladší z táborníku byli znaveni a tak nás sledovali z venku. Bylo to asi takhle. Lauren byla na Simonovi,Tina a Samovi,Nicol na sobě měla Jacka,který jako jediný nebyl unavený,Susan byla na Tylerovi a dokonce i Sarah se přidala a ta byla na Davovi a jako poslední dvojice jsem byla já s Camem. Rozdělili jsme se na dvě skupinky po třech. V naší skupince jsem byla společně se Sarah a Davem, a Susan a Tylerem. Zbytek byl v druhé skupině.

Jim,který stál na okraji bazénu nám započal 'zápas'. Všechny dvojice se proti sobě rozeběhli. Já s Camem jsem byla proti Lauren a Simonovi. Nebylo to nic lehkého,ale nějakým zázrakem se mi podařilo Lauren ze Simona schodit. Zajásala jsem,ale než jsem se nadála,Cameron mě vyhodil ze svých ramen a já se ocitla ve vodě.

Stále s úsměvem jsem se vynořila a skočila Camovi kolem krku. Nohy jsem mu obmotala kolem pasu,protože jsem v této hloubce už nestačila,jelikož jsem byla na tuto hloubku až moc malá. Cameron mě chytil pod koleny a zatočil se se mnou. Já jsem se k němu ještě víc natiskla.

Potom nás Cameron potopil. Popravdě jsem to opravdu nečekala,ale kdy jo? To,co jsem opravdu nečekala byly Camovi rty,které se ocitly na těch mých. Líbání pod vodou? Proč ne. Bylo to něco nového,protože kdo může říct,že se líbal pod vodou? Jo,možná dost lidí,ale kdo může říct,že se líbal pod vodou s Cameronem Grayem? Řekla bych,že nikdo. Snad.

Jediná vada líbaní pod vodou,byla ta,že nám docházel dech a i kdychom se jenon odpojili,dech bychom stejně nepopadli. Tak jsme byli nuceni se vynořit. Ale řeknu vám,ten jeho kouzelný úsměv,který mi hned po vynoří věnoval,za to stál. Mírně jsem se začervenala,když mi došlo,že nás mohl někdo vidět,ale když jsem se rozhlédla,viděla jsem,že si každý hleděl svého. Obzvlášť Lauren a Simon. Ty se k sobě tiskli jako dvě žvýkačky. Věděla jsem,že mezi nimi něco bylo,ale oni si to očividně báli přiznat. Simon na to očividně kašlal,protože něco zaklel a naléhavě se přitiskl Lauren na rty. Drckla jsem Camerona loktem a ten se na mě nechápavě podíval. Když jsem ukázala na Lauren a Simona,úlevně se usmál. Nejspíš také doufal,že tito dva zabedněnci skončí spolu.

"Děti pojďte,je čas na oběd!"zakřičel na nás Sam z jídelny.

Všichni jsme vylezli z bazénu a já pověšená za Susan a Lauren jsem se dobelhala k nám do chatky,kde jsem se překvlékly z mokrých plavek.

"Lauren?"zavolala jsem na ní.

"Hm?"

"Jste se Simonem spolu?"

Na to zpozorněla i Susan a nedočkavě vyčkávala co z Lauren vypadne.

"Eh..Jo,asi jo,"

"To je super!"zapištěla jsem a skočila jí do náruče.

"Přeju vám to,"přidala se k nám i Susan a tak jsme tam jen tak stály v hromadném objetí.

"Nechceme rušit vaší kamarádskou chvilku,ale jde se na oběd,"

O rám dveří se opírali Simon s Tylerem. S úsměvem jsme od sebe odstoupily a vydaly jsme se směrem ke dveřím,od kterých kluci mezitím odstoupili. Simon vzal Lauren za ruku a toho samého přikladu učinil i Tyler. Uniklo mi něco?

Mě za ruku chytla,jak Lauren i Susan. A tak jsme se pohromadě dostali až do jídelny,která už byla plná k prasknutí.

_____________
Na přaní mé nejlepší kamarádky (SusanneDallasCZ) tu máme ještě jednu kapitolu. Rozhodla jsem se,že přístí kapitolu posunu o ty dva dny,co nám zbývají než naši milovaní táborníci opustí tábor Summer. Bude vás ještě čekat jedna,možná dvě kapitoly,než tento příběh najde konce. Tyto kapitoly se budou odehrávat už mimo tábor.

Chci vám poděkovat za vaší podporu,za vaše ohlasy. A i když toto ještě není konec,protože ješte udělám poděkovaní,ale poděkuju vám ještě tady. Jsem strašně ráda za vaší podporu,která mě poháněla dál. Vím,že kapitoly nevycházely zrovna pravidelně,za což se omlouvám.

Je až neskutečné,že se blížíme k hranici 1K přečtení. Popravdě o tom jsem ani nesnila. Čekala jsem,že můj příběh bude číst špetka lidí,ale my se blížíme k hranici 1K přečtení a 170 hvězdiček. Páni lidi,to je až neskutečný. Ještě jednou vám moc,moc děkuju💖.

Lovískuju vás💞😘

Vaše Nikol 💕😈