Family 3...

Část 30

Chapter thirty - Katia part II.

"Asi jsem ti zabila bábinu..." prozradila nám moje dvojnice, která zářila úsměvy. "Tereso?" upřela svůj pronikavý pohled na mne. "Jaký je Silas teď?"

"Nevím, nespala jsem s ním, hned, co jsem ho potkala," vrátila jsem jí a přiblížila se k ní, aby viděla, že i přes naše věkové rozdíly, se jí nehodlám bát a pokud bude třeba, klidně se s ní začnu prát.

"Možná, že se mi Kol líbil, žárlíš, snad?" nakrčila čelo. Vydechla jsem ze sebe vzduch, který v závěru zněl, jako posměšek.

"O co se vlastně snažíš?" nechápala jsem.

"Ty jsi probudila Silase, což byla totální blbost, musím to napravit, naštěstí netuší, kdo ho uložil ke spánku, důvěřuje mi. Musím ho vrátit zpátky, a vy," ukázala na nás, "mi s tím pomůžete," řekla panovačně.

"Jo, tak na to zapomeň, není to náš byznys, Katio," Nik vyslovil její jméno tvrdě. "Chci se jen zeptat, proč nechceš Silase?" Věděla jsem, že se na tokovou otázku dřív, nebo později zeptá.

"To není tvoje věc," odpověděla okamžitě, z jejího tónu byl znát chlad, jako bych dokonce slyšela v dálce hrom, umí snad ovládat i počasí? Možná ano, vím, že někteří upíři to umějí, jen ti vysoce postavení, samozřejmě Katia je jednou z nich.

"Ale ano, je... řekni nám to," poprosil jí a ještě víc se usmál.

"Není - to - tvoje - věc!" řekla každé slovo odděleně, aby na něj dala větší důraz. Ušklíbla jsem se.

"Dám ti jednu radu," odmlčela jsem se a ještě jeden krok k ní přistoupila, "vypadneš z Mystic Falls a mě necháš na pokoji! Kapiš?" nadzvedla jsem jedno obočí a založila si ruce na hrudi.

"Počkej, ty rozkazuješ mně? Ty! Naprostá nicka, jen má ubohá napodobenina s upířími tesáky, které beztak ani neumí požít, rozkazuješ mě!" ujasnila si to. "To, že máš, za zadkem původní rodinku neznamená, že tě nezabiju, jasné? Dávej si pozor, srdíčko..." zamrkala a dala se znovu do pohybu, mířila si to ke dveřím. "Mimochodem," ohlédla se za námi, "mám v plánu se s Kolem trochu sblížit, snad ti to nebude vadit, nebo, počkej... vlastně ne, odkopla jsi ho," hrdelně se zasmála a zmizela.

***

"Chápeš to? Normálně si sem vleze, začne o tom, jak se vyspala s Kolem! A že já jsem proti ní nic! Já jsem, já zuřím!" křičela jsem po celém domě. Nik se trochu usmíval. "Nesměj se! Není to vtipné, právě jsem potkala svou dvojnici, jak jsem zjistila, Katherine je proti ní má nejlepší kamarádka, jelikož to, co Katia předvedla... Bože, můj!" pročísla jsem si vlasy, "už teď ji mám chuť uškrtit," povzdechla jsem si. Sedla jsem si na sedačku vedle něj.

"Pokud chceš!" řekl vznešeně, "zabiju ji pro tebe!" pověděl o pár tónin níž, dělal si ze mne legraci.

"Pořád to není vtipné," vrtěla jsem hlavou.

"Jen chci být tvůj princ na bílém koni, co zabije zlou ježibabu," mrkl na mne.

"Už o tom nechci mluvit!" rozhodla jsem. A velice rychle se vrhla na jeho rty.

"Miluju na tobě tu spontánnost," prohodil, když jsme se od sebe trochu vzdálili. Hladil křivky mého těla, až mě nakonec položil na záda, svými rty obkreslil mou čelist a rychle mne zbavil tílka. Obtočila jsem nohy kolem jeho pasu a dostala se do sedu. Vlasy se mi svezly na jednu stranu a začal pečovat o můj krk svými rty, z mých úst se vydralo lehké zavrčení. Zaklonila jsem hlavou a on mě zbavil podprsenky. Když jsem znovu otevřela oči, už jsme se byli v jeho pokoji s černým saténovým povlečením. Rychle jsem mu přes hlavu přetáhla jeho černé tričko.

Pohled Damona:

"Dneska odjíždím, Damone, budeš mi chybět," přiznala sklesle Elena, ale vypadala šťastně a rozjařeně, i když o tom mluvila sklesle, ano, nevyznám se v ní.

"Řekni mi pravdu, proč tak moc stojíš o to, jet s mojí otravnou sestrou do New Orleans a s jejím divným přítelem," zamračil jsem se na ní.

"Tvoje sestra není otravná," zpražila mne pohledem, "je to kamarádka," vysvětlila mi.

"Dobrá, ale proč chceš New Orleans?" nechápal jsem.

"No, je to velké město! Sousta zábavy, hele, chodím s tebou, musím se naučit takhle bavit," mrkla na mne.

"Aha, tak to dává smysl, ale pokud chceš, nemusíš tam jezdit, dokážu se s tebou zabavit i jinak..."