Family 3...

Část bez názvu 2

Chapter Two-Plans

"Miluju tě," řekl s vážnou tváří. Nevěděla jsem, co mám v té chvíli říct, jak reagovat. Jak se tvářit. Netušila jsem, že by to Klaus někdy mohl říct, naznačit - ano, ale přímo to říct...

"Já tebe taky," šeptla jsem poněkud kostrbatě, ale řekla jsem to! "Miluju tě," zopakovala jsem znovu, kdyby to před tím nebylo dostačující. V ten moment se mi ve vzpomínkách zjevil Kol, také jsem mu to řekla a to ne jednou, ale já už k němu nejsem nijak vázaná. Ano, v minulosti jsem ho milovala, ale věci se mění. Nemůže si myslet, že mu patřím, byl to on, co mi dal košem ve dvacátých letech kvůli tomu, že teď vztah nechce, že si chce zřejmě užívat života. Já si chci užívat života teď a to vedle Klause.

Cítila jsem Nikovi rty na těch svých, pomalu mě začal zbavovat oblečení. Přenesl nás na postel, ležela jsem pod ním a on mě obdarovával letmými polibky. Sundala jsem mu tričko a svou rychlostí jsem ho dostala pod sebe, usmál se nad tím. Prodloužily se mi špičáky, chtěla jsem mu ukázat, že mám taky nějakou moc, on se nad tím znovu usmál, tady zasmál se. Během toho jsem si svlékla tílko. Měla jsem už na sobě jen černou krajkovou podprsenku a kraťasy.

Nevěřila jsem, že někdo může být tak silný, jako on, ani jsem se nenadála a já byla dole. Bylo to, jako bych já byla pouhý člověk a on upír. Přesně takhle jsem to cítila. Jak silný je potom proti němu člověk?Ležela jsem na jeho hrudi a společně jsme se bavili. "Jakou myslíš, že má Rebekah šanci u mého bratra?" zajímala jsem se. Nik se tomu zasmál.

"No, jak je znám... Myslím, že moc velkou ne. Upřímně, ona ho ve skutečnosti nemiluje, jak pořád tvrdí, Stefan ji odmítl a ona je zhrzená," pozvedl ramena. Trochu jsem se nadzvedla a podívala jsem se mu do očí.

"A cos dělal ty, kdybych tě odmítla?" zeptala jsem se s mírným úšklebkem.

"No, ty si mě už odmítala dost, nemyslíš? Kdybys mě odmítala stále, tak bych si tě vzal. Jsem silnější, než ty!" zasmál se. Svou rukou jsem za sebou nahmatala bílý polštář, hodila jsem mu ho do obličeje.

"Nemáš být drzý," zpražila jsem ho pohledem. "Budu muset jít, slíbila jsem, že dneska odpoledne budu čistit auta, takže bych měla dneska navštívit i školu." Klaus na mne hodil trochu nechápavý výraz. "No, ve škole bude zítra Halloween a studenti shání peníze, tak jedna holka navrhla, že budeme čistit auta v bikinách," mrkla jsem na něj.

"To se mi hodí, zrovna potřebuju umýt všech deset aut, co mám v Mystic Falls," prohodil.

"Jestli se tam objevíš, zabiju tě," vyhrožovala jsem mu. "Mimochodem, rozhodla jsem se, že zítra během toho Halloweenu, zabiju Masona," šeptla jsem.

"Beru na vědomí! Takže New Orleans plánuješ na kdy?"

"Hmm," zamyslela jsem se. "V příštím týdnu? Ještě bych tady chtěla chvíli pobýt," přiznala jsem. Klaus rychle přikývnul. Zvedla jsem se z postele a ze země jsem začala sbírat své oblečení.

"Takže se uvidíme odpoledne?" prohlásil. Zavrtěla jsem nesouhlasně hlavou a pomalu odcházela z jeho pokoje. Musela jsem jít jako člověk, jelikož jsem si sebou vzala motorku. Cestou do penzionu jsem uvažovala nad tím, že bych se asi měla odhlásit ze školy, jelikož tam moc často nechodím. Budou mi chybět ty obličeje, co na mě hází učitelé, když se po dlouhé pauze objevím ve škole.

"Ale ne, slečna Salvatore k nám přišla," přivítal mne Alaric Saltzman, náš dějepisář.

"Byla jsem chvíli mimo město," prozradila jsem. "Ale učila jsem se tam..."

"Já vím, mluvil jsem s vaším bratrem," přiznal a zapisoval něco do třídní knihy, já se zatím posadila do poslední lavice.

"Mluvil jste se Stefanem?" hádala jsem.

"Ne, s vaším poručníkem," hodil na Elenu zajímavý pohled, který nevěstil nic dobrého. Hnědovláska se na mne otočila s nečitelným výrazem. O chvíli později mi pípla smska.

UCITEL ME VIDEL S DAMONEM, PROTO TEN POHLED... ;)

Po přečtení této smsky jsem se zasmála.

"Copak vám přijde vtipné na mém výkladu o občanské válce?" zpražil mne pohledem učitel.

"No..."

"Dávejte pozor, slečno!" napomenul mě. Super, vážně, už abych byla z téhle jámy lvové pryč. Studování vážně není nic pro mě, tolik pravidel, které nedávají smysl.