Family 3...

Část 11

Chapter eleven - I'm like her

"Myslím, že ano," pronesl Klaus. Kol se zasmál.

"Ano, sladká Tereso, chce ti ukázat svou sílu. Myslí si, že mě porazí," vysmíval se mu. Otočila jsem se směrem k němu.

"Přestaň ho provokovat!" křikla jsem po něm. Sklopil pohled dolů, ale na tváři mu pohrával zlomyslný úsměv.

"Znáš mě, drahá. Víš, jaký jsem, pokud si dobře pamatuju, líbilo se ti to. Milovala jsi mě proto, byl jsem šílený, ty jsi byla šílená. Musím říct, že i sex takový byl," poznamenal. Ale to už jsem zareagovala já. Má ruka vystřelila proti jeho obličeji velice rychle.

"Řekla jsem ti, abys přestal..." Uslyšela jsem za svými zády Klausův smích.

"Nikdo se nebude prát - tvoje slova, lásko," zopakoval po mně. Kol se na mne podíval se zlobou v očích, pár vteřin se nic nedělo, ale poté se daly věci do pohybu. Chytil mne kolem pasu a přenesl nás na druhou stranu místnosti, k jednomu stolu, na kterém ležel kolík, přiložil mi ho k srdci.

"Tak, bratříčku," řekl velice nahlas. Nik už stál blízko před námi. "Teď ukaž, jak jsi silný, vysvoboď jí..."

"Pusť ji," poručil mu, ale Kol se místo toho začal smát. Já jsem jen lapala po dechu, věděla jsem, že nezemřu, že by toho nebyl ani schopen, pokud je to, co říkal pravda, alespoň z části.

"Měl bych tě pustit?" zašeptal mi do ucha. "Ale já nechci," zavrtěl hlavou.

"Zbláznil ses, Kole?" štěkla jsem po něm.

"Ne, jen chci, to co chci..."

"Za tady to si můžeš sám, ovlivnil jsi mě, nechal jsi mne, ať na tebe zapomenu a teď si myslíš, že když jsem si vzpomněla, že se věci vrátí zpátky? Nevrátí, nikdy... není to možné." Cítila jsem, jak jeho sevření povoluje. Drtivě mne líbl na spánek.

"Jednou budeš zase moje," šeptl mi do ucha. "Slibuju, že budeš..." Kolík spadl na zem a on zmizel. Nik mne už drtil ve svém sevření.

"Jsem jako ona," šeptla jsem do jeho košile, z očí mi začaly stékat slzy a vpíjely se do látky.

"Jako kdo?" nechápal a trochu se ode mě vzdálil, aby mi viděl do tváře. Pročísla jsem si vlasy a šla si sednout na sedačku. Nik mě okamžitě následoval.

"Jako Katherine," špitla jsem skoro neslyšně, jelikož jsem se potřebovala nadechnout. "Tak moc jsem se jí snažila nepodobat, až jsem se změnila v ní samou, chápeš? Všechno, co dělala, jsem odsuzovala, a nakonec jsem jako ona. Poštvala jsem vás dva proti sobě..."

"Ne, my už jsme proti sobě byli poštvaní dávno," opravil mne.

"Ale teď jeden druhého přímo nenávidíte! A všechno je to moje vina. I Damon řekl, že jsem jako ona," poznamenala jsem.

"No, když už to řekl Damon," zasmál se. "Poslouchej mě, znám Katherine už dlouho, znám její chování, nezapomeň, že jsem byl dlouhou dobu jejím lovcem. Ty, Salvatorová, rozhodně jako ona, nejsi!" Trochu jsem se pousmála.

"Ale mohla bych být, kdybych se snažila, že jo?" zasmála jsem se.

"Kdybys chtěla, tak rozhodně ano, ale byla bys víc sexy Katherine," přiznal, položil ruku na mé stehno a postupoval výš. V ten moment se už podruhé za tento den rozrazily dveře. "Je to snad den otevřených dveří?" křikl Nik naštvaně, to už před námi stála Rebekah.

"Ty," ukázala na mne, "brečíš a on na tebe sahá, doufám, že to není domácí násilí," přimhouřila oči. Nik se ode mě trochu oddálil.

"Ne, to asi ne..." zavrtěla jsem hlavou.

"Jde dneska Stefan na tu Halloweenskou akci?" zeptala se mě dychtivě a sedla si mezi nás.

"No, asi jo, ale být tebou tak teď do penzionu nechodím, a už vůbec nezmiňuju moje jméno. Jde o to, že jsou teď na mě trochu naštvaní," mrkla jsem na ni.

"Jo, to je mi jedno, jen chci vědět, jestli tam půjde..."

"Asi," pozvedla jsem ramena.

"A ty půjdeš?" vyzvídala, podívala se nejdřív na mě a potom na Nika.

"No, já ne. Mám nějakou práci ve městě," přiznala jsem.

"A já ji budu pomáhat," vychrlil ze sebe okamžitě Nik a postavil se. Rebekah se postavila a mířila si to ke dveřím.

"Jen to s tím intimním sbližováním nepřežeňte," poradila nám a zmizela pryč.

"Rodinu si nevybereš," prohlásil. S tím můžu jen a jen souhlasit. "Jak máš v plánu zabít Masona? Mám pár návrhů, ehm," odkašlal si. "Můžu ho zabít a ty budeš sedět v první řadě. Nebo ho můžu zabít a ty budeš ve škole na večírku." Už teď jsem ho pozorovala pohledem - děláš si ze mě legraci.

"Řeknu ti to takhle, lásko," použila jsem jeho slovní obrat, "zabiju ho a ty se na to budeš dívat, a kdyby mě ten cvok zase rafnul, tak mi dáš svou krev," uzavřela jsem to.