Family 3...

Část 26

Chapter twenty - six - I forgive you

Pohled Teresy:

Damon si stále myslí, jak není vtipný. Upřímně jsem dlouho přemýšlela nad tím, jaké by to bylo, kdybych se setkala s Katiou, jaké je její uvažování, jak vypadá teď. V mých snech jsem jí viděla, bůh ví, ve kterém století. Ocitla jsem se před Mysticem, řekla jsem si, že Nik teď rozhodně nebude doma, určitě tam je jenom Kol, sice mi věří, ale stejně teď si s ním nechci povídat. 

Otevřela jsem dveře od podniku a rozhlédla se kolem. Nik seděl hned u baru, tiše, jako myška jsem se posadila vedle něj, byl celkem naštvaný, trochu rozzuřený.

"Co se ti stalo?" nechápala jsem a upřela na něj svůj pohled.

"Kol, naštval mě," řekl pouhé tři slova, věděla jsem, že je to zase stará záležitost - Dej od ní ruce pryč, ty hajzle. Vzal si sklenici burbonu, co ležela před ním a vypil jí na ex.

"Musím s tebou mluvit," šeptla jsem velice vážně a při tom ho hypnotizovala pohledem, konečně se na mne podíval. "Nenaštveš se? Prosím, jen mě chvíli poslouchej, ano?" zaškemrala jsem. Nik dlouze vydechl a postavil se, chytil mne za ruku a vedl mě někam pryč, řekla bych, že někam na záchody, zavřel za námi vyřezávané dveře a vážně se na mne podíval.

"Tereso, vím, o čem chceš mluvit. Jde o Silase?" Zamračila jsem se na něj, netušila jsem, že by mohl říct tuto větu a při tom se nezačal smát.

"Jak..." zavrtěla jsem hlavou, ale on mi do toho skočil.

"Lásko, jsem původní, když opustíš mou postel, tak si toho všimnu. Slyšel jsem vás, všechno," vysvětlil mi. Nahlas jsem si povzdechla.

"Jistě," řekla jsem si sama pro sebe, "musel to vědět, proto mě nezabil, když jsem to řekla Stefanovi," přikývla jsem. "Zatracenej parchant!"

"Slyšel jsem, jak jste se bavili o Katie, kdo to je?" nechápal, přišla jsem k němu blíž.

"Petrova a Silas nejsou jediní, co mají dvojníky," šeptla jsem, "podle mě je dvojníku nespočet. A já mám taky někoho. Naše rodiny se spojily. Já mám jinou matku, než má Stefan, to víš... Stala se divná věc, Silas a Katia..."

"Chceš mi říct, že ta Katia, co vypadá, jako ty a Silas, co vypadá, jako Stefan spolu něco mají," ujišťoval se. Jen jsem rychle přikývla. "To je divné a zároveň nechutné."

"Nevím, co teď budeme dělat," povzdechla jsem si. "Mimochodem," pohlédla jsem na něj zcela vážně, "zase jste se s Kolem prali?" hádala jsem.

"Já se pral, on ležel na zemi a opakoval - Prosím, nech mě jít," zparodoval jeho hlas, protočila jsem své oči.

"Niku, víš, že je Kol pro mě uzavřená kapitola, že?" pohladila jsem ho po tváři.

Pohled Kola:

Teresa se na mne podívala, viděl jsem v jejich očích tolik obav, ale zahlédl jsem v nich i určitou touhu. Naklonil jsem se k ní blíž a ona se nebránila, nevrazila mi facku, nebo se neodtáhla. Možná, že přehodnotila své priority.

"Odpouštíš mi?" zašeptal jsem skoro do jejich rtů, ona se vpíjela svýma očima do těch mých. 

Přiblížila se k mým rtům, už jsme od sebe byli vzdálení snad dva centimetry, překonal jsem tu vzdálenost a přitiskl své rty na ty její. Obmotal jsem své ruce kolem jejího pasu. Nenadál jsem se a přitlačila mne na zeď, co byla za mnou, trochu jsem se zasmál.

"Odpouštím ti," řekla nakonec a pokračovala v líbání, přesměrovala své rty na můj krk a jednou rukou mi začala odepínat knoflíčky od košile. Teď jsem si chtěl ale pohrát já, použil jsem veškerou sílu, kterou jsem našel a dopravil jí do své ložnice, povalil jsem jí na svou postel.

"Ani nevíš, jak tě miluju," špitl jsem jí do ucha, ona se jen usmála. Nepočítal jsem s tím, že mi to hned řekne, přece jenom je důležité dělat malé krůčky. Začal jsem jí velice opatrně líbat, bál jsem se, aby se neodtáhla, nebo prostě neutekla. To co ale udělala, mne překvapilo, zbavila mne košile, další znamení a povolení jsem nepotřeboval, velice rychle jsem jí zbavil zbylého oblečení, teď už přede mnou ležela obnažená a já jsem byl šťastný, tak moc. Stále jsem doufal, že mi odpustí a stalo se, všechny špatné časy jsou za námi. Teresa se opatrně posadila a rozepla mi pásek od kalhot, za několik sekund už ležely v druhém koutě místnosti. Položil jsem jí do měkkých polštářů a vnikl do ní, nebylo to takové, jako ve dvacátých letech, bylo to jiné. Propletla své prsty s těmi mými.