Angel //Ash Irwin

N I N E

Oficiálně prohlašuju pondělky za nejhorší dny na světě. Měly by se zakázat, protože jinak já, a i ostatní samozřejmě, umřeme na nějakou nemoc. Nevím na jakou, ale zato jistě vím, že bude způsobená brzkým vstáváním po víkendu.

Pomalinku sejdu schody s pocitem, že každý krok může být poslední před usnutím. V kuchyni si sednu ke stolu a tvář rozplácnu na dřevěnou desku. Podložím ji pro větší pohodlí rukama,zavřu oči a už už zase usínám...

,, Ashlyn, vstávej, škola nepřijde sem, ty musíš za ní. A Harry psal, že tě dnes nevyzvedne, tak dělej, půjdeš s námi." Ze sladkého snění o růžových jednorožcích na duze mě probudí Luke těmihle nemilými slovy.

,, No jo jo." Hlasitě si zívnu. Luke přede mě postaví hrnek s kávou a prohlédne si mě. Dneska mám jen obyčejné černé jeany a bílé tilko. Pro pohodlí jsem si obula bílé nízké Conversky.

,, Tak pojď ségra."
Kdybych nebyla tak ospalá, všimla bych si, že jeho chování je jiné, ale v ten moment jsem neměla na nic sílu.

,, A kde jsou Calum, Michael a Irwin?" Znovu si táhle zívnu a napiju se teplé hnědé tekutiny.

,, Počkají před školou. Vezmu motorku, ty bys dnes neušla ani krok." Uchechtne se. Bez velkého zájmu si hodím batoh přes rameno a odšoupu se do garáže. Luke dorazí za chvíli, otevře, nastartuje a vyjedeme směr škola.

Na parkovišti sesedneme a hned se na nás upřou všechny zraky okolo. Jak všichni ví, akce vyvolá reakci, takže okamžitě začala šeptanda o tom, že "sourozenci Hemmingsovi dojeli spolu" . Normálně by mi to lezlo krkem, ale po událostech minulého týdne jsem za to, že mi jde Luke poboku, ráda.

S napůl zavřenýma očima se rozhlédnu ve snaze najít Lott a zbytek. Stojí tam kde vždy, ale když jdeme kolem s Lukem a já se k nim chci připojit, odvrátí se a odejdou. Zůstanu stát s otevřenou pusou a nechápavým výrazem. Kolem mě jde Brian, tak ho chytím za loket a on se na mě obrátí.

,, Briane, nevíš, co se tu děje? Proč na mě všichni kolem zíraj a oni-" ukážu na Harryho, Louise, Zayna, Nialla, Liama a Lottie- ,, se se mnou nebaví?"

,, No nevím jestli bych ti to měl říkat, " Brian si nervózně promne zátylek.
,,Ale James roznesl po škole, žes s ním spala." Pak se rychle otočí a odejde.

Oči se mi zaplní slzami. Pár mi jich z oka vyteče a kloužou se mi po lících. Proč já? Proč on? Proč to řekl? Proč?

Dojdu ke školní budově a zády se svezu po zdi, až kecnu na zadek. Dlaní si zakryju oči a vzlykám. Nic jiného v téhle chvíli nedokážu.

Někdo mi pomalu položí ruku na rameno. Cuknu sebou a ještě víc se rozbrečím. Pálí mě oči od přemíry slz, já však nemám sílu s tím něco udělat.

,, Lyn no tak, nebreč. Já vím, že tě McVey znásilnil, že si tu historku vymyslel." Jemně mě obejme a já mu položím hlavu na rameno.

,, Ale ono je to tak těžký Connore. Všechno zničil, všechno jsem kvůli němu ztratila. A ne poprvé." Moje slzy mu máčí triko, ale on mě nechává, abych si ulevila.
,, Pokazil mi život. Dvakrát. Poprvé jsem se z toho hrabala dlouho, ale zvládla jsem to. Zas jsem si našla kamarády, a starý život jsem nechala za dveřmi. Scházelo mi to, to ano, ale jinak jsem už byla v pohodě. Obrátila jsem prostě stránku a užívala si, jako by mě nikdy neznásilnil. Samozřejmě mě to občas stále dostávalo do kolen, že jsem mu věřila a on mě podrazil, ale díky těm šesti klukům a Lottie jsem to zvládla. Ale teď!, " mezi slzami se uchechtnu. ,, Teď už je to všechno v hajzlu. James to udělal znova a co víc, udělal tím ještě ze mě děvku. Já už to nezvládám Connore. Tak moc čekám až mě to přestane bolet, protože už se ho tam moc chci zbavit. Ale to -"

,, Ale to nejde viď? Nejde to, protože on už tu není. Protože tě nemůže podržet. Protože on už tě nemůže obejmout a utěšit. Kdyby se to nestalo, bojovala bys možná dýl. Kdyby tu ještě byl, snažila by ses kvůli němu. A on by tu pro tebe byl, vždycky. Ale čas nám ho všem vzal. " Con si utře vlhké oči. ,, On už se nikdy nevrátí, a my se s tím musíme smířit, i když je to těžké. Nejhorší je, že dostáváme ránu za ranou. Od jeho smrti se to hroutí a padá nám to nezastavitelně na hlavu, až nás to úplně pohřbí v sutinách.
Když mám dobrý den, pořád něco dělám, ale kdykoliv jsem se zastavil, úplně mě uzemní, že už tady Jessie není."

,, Jsi mu podobný Cone." Vydechnu.
,, Když tu byl, byls ale lepší. Nebavil ses s Jamesem. Bývalí jsme kamarádi, dobří přátelé. Ale pak nám ho vzali a tys, tys odešel. A mě zůstal Harry s klukama a Lottie. Ne vždy mi rozuměli, to jste dovedli jen ty, Jessie a Luke. A teď jste všichni tři pryč."

,, Já jsem tady." Connor se na mě smutně usměje.

,, Možná teď, ale tahle chvilka pomine a zase budu sama. Jen já a můj stín."

,, Ne, znova tě ve štychu nenechám Lyn. S nimi se už nebavím. Ať někam zalezou, uráželi tě a to už nikdy nikomu nedovolím."

,, Tys mě taky ponižoval." Připomenu mu.

,, Já vím. Myslel jsem, že tak na tebe zapomenu, ale teď už vím že to nejde a že to ani nechci."

---------
Děkuju za 600+ reads! :3
-H&K