Angel //Ash Irwin

F I F T E E N

Někdo zaklepe na dveře koupelny, kde sedím něco přes hodinu. Ani už nezvládám brečet, jen tam sedím jako hromádka neštěstí. Ale přes to se natáhnu, odemknu a zase kecnu na zadek a zády se opřu o zeď.

Ashton vklouzne do koupelny a tiše za sebou zavře. Nadechuje se, že by něco řekl, ale já začnu dřív:
,,Nech prosím první mluvit mě."

Jakmile Ash kývne, dám se do mluvení.
,, Já vím, že je moje chyba, že jsem si tě pustila do srdce víc než bych měla. Je to ironie. Už jsem se nešťastně zamilovala jednou, ale udělala jsem to znova. Chtěla bych, abys mě měl rád, ale kluci se nezamilovávají do smutných holek."

,, Teď nech prosím chvíli mluvit mě," Ash si sedne přede mě a upřeně se mi kouká do očí.
,, Nechtěl jsem být na tebe hnusný. Já jsem jen zpanikařil. Tak dlouho mi na nikom nezáleželo... za tyhle dva měsíce jsem poznal, jaké to je mít někoho opravdu rád." Ash si dlouhými prsty prohrábne vlasy.

,, Takže přátelé?" Tahle věta mě bodala do srdce jako šíp. Ani nevím, proč jsem ji řekla, ale bolela mě o to víc.

,, Asi ano," pousměje se Ash, přesto je v jeho očích cosi smutného. Vstane a chce odejít. Taky se vytáhnu na nohy.

V ten moment jakoby se svět zpomalil. Ashton se otočí a podívá se mi hluboko do očí. Pomalu ke mě natáhne dlaň a hřbetem ruky mě pohladí po tváři, druhou paži mi ovine kolem pasu a přitáhne si mě blíž. Já mu ruce obmotám kolem krku. Ashton zavře oči a já jen v napětí čekám, co udělá.
Když zase oči otevře, má je plné slziček. Jedna mu z oka uteče a kutálí se mu po líci, až spadne na zem. Ash se ke mě nahne, blízko, až se naše nosy téměř dotýkají a náš dech se mísí. A potom mě políbí. Jeho horké sladké rty se jemně otírají o ty mé studené. Zapletu mu prsty do vlasů, čímž ho za ně lehce zatahám, a on mi vzdychne do úst. V dlaních mi stiskne zadek a jazykem se probojuje do mých úst, kde začne třetí světová válka.
Tohle celé mohlo trvat nanejvýš pět minut, ale mě to připadalo jako ta nejkrásnější věčnost. Nechtěla jsem, aby tenhle okamžik kdy skončil.

To by ovšem v domě nemohli být další čtyři kluci. Dveře, které Ash po svém příchodu už nezamkl, se otevřou. Nevím, kdo v nich stojí, dokud nevyprskne smíchy, díky čemuž v něm poznám Caluma.

Odtáhnu se od Ashe a výhrůžně na Cala zavrčím: ,, Ještě chvilku tu stůj, a zabiju tě a, bude mi Mali svědkem, ti na hrob nenechám napsat Calum Thomas Hood ale Calum Debil Hood. " Calum se smíchem mizí a já se opět otáčím na Ashe. Vtisknu mu pusu na ličko a než se naděje, už vybíhám z domu.

Mířím na hřbitov, za Jessiem, tak jako vždy, když nevím, co si počít, když potřebuju radu.

A S H T O N :
Když Calum zmizel-uškrtím ho, že nás vyrušil- , obrátila se Ash zpět ke mě. Se slabým úsměvem mi vtiskla pusu na tvář a než bys řekl švec, v náručí mi zbyl jen vzduch. Utekla. Znovu utekla.

S povzdechem si zase sednu na studené kachličky. Ashlyn si o mě musí myslet, že jsem debil. První jsem na ní dva roky hnusný, potom s ní dobrovolně strávím odpoledne, pak ji ignoruju, potom ji vezmu na vyhlídku a mluvím s ní a řeknu jí, že mi na ní záleží, pak jsem na ni protivný, když mě chce obejmou, a nakonec, zlatý hřeb téhle telenovely, ji líbám. Úžasné. Tohle je jako nějaký film. Jak moc bych chtěl být jen divák a ne jedna z hlavních postav.

Nasraně praštím do zdi vedle mě. Jsem kretén, strašný kretén. Já se prostě nemůžu chovat normálně, nemůžu se k ní chovat tak, jak si zaslouží.

Což mi připomíná, že bych měl sníst tu Mikovu ponožku ...

Ještě zmatenější než před chvíli míříme konečně domů. Zoe už dávno spí a tak si bez sprchy zalezu do peřin i já. Znovu přemýšlím na Ashlyn. A jen jedno vím jistě- do dvou měsíců mi dá. Jinak sním Mikovu ponožku. A ještě něco je stoprocentní- nejsem do ní zamilovaný, jak tvrdí Zoe. Nebo o tom ještě aspoň nevím...

Ach ty vzpomínky...

-----------
Tak vypadá to, že ten bonus za 1k reads-Jak slavili Vánoce v Ashlyiných deseti letech- budu muset psát. Ale mám obří radost, že se tenhle příběh těší takové obliby.

Další díl bude nejspíš až zítra :)

Love y'all ♥

-H&K