Život tiché psychopatky [►POZASTAVENO]

PROLOG

Holly je šestnáctiletá dívčina, která má vcelku složitý život. Dost si jej pokazila pouhou stupňující se žárlivostí, touze po něčím zájmu a být výrazná, upozorňovat na sebe. Začala tak, že na sebe upozorňovala nemravnými poznámkami a činy ve škole a tím se dostala do šikany - jen kvůli odlišnému, pro většinu kluků, kteří s ní sdílí třídu nepochopitelnému chování.

Tato zkušenost s psychickým obtěžováním v ní vyvolal deprese a touhu začít se sebepoškozováním. To také udělala již na druhý den a tím nejhorším možným způsobem, drogami. Ty však po týdnu vyměnila za žiletku. Začala se brutálně řezat a to nejen na zápěstí. Na drogy zapomněla. Když se na její problém ve škole přišlo, vše se jen zhoršilo.

Třída ji odvrhla úplně a kluci jí začali ubližovat i fyzicky. Třídní učitelka ji našla psychiatričku přesto, že ona potřebovala spíše psycholožku. Ona jí však nedůvěřovala, bála se jí a tak se s ní odmítala bavit. Začala si vymýšlet imaginární kamarády, kteří byli vlastně její další osobnosti. Tak se z ní stala schizofrenička.

Stela - jedná z jejích osobností do ní neustále hustila, že musí zhubnout. Tím pádem z ní zanedlouho k tomu všemu byla anorektička. Matka Holly si všímala změn na své dceři, které zahrnovaly nejen více šrámů a jizev po žiletce, které měla více méně na celém těle. Sledovala u ní i hubnutí na kost a mluvení sama ze sebou. Její matka teda přikývla na doporučení psychiatričky a nechala ji umístit na Ormenskou léčebnu.

Proto již Holly nevěří nejen doktorům, psychologům a psychiatrům, ale i vlastní matce. Původně byla blondýnka, ale aby se cítila jako blázen mezi blázny si obarvila vlasy na svou oblíbenou barvu - zelenou.

Nyní už jí zůstala roztrojená osobnost ve formě imaginárních přátel a deprese se sebepožkozováním za účelem trestu ze sebenenávisti.