Všichni jsou stejní

10.

Další den byl jako každý jiný, až na to, že jsem se s nikým nebavila. Sebastian se bavil s Madison a Chloe, Laura s Tomem a Harrym a s kým jsem se měla bavit já? Začala jsem si uvědomovat, že vlastně nikoho kromě těchto pěti lidí tam nemám. Byla jsem na Lauru naštvaná, ale nechtěla jsem se s ní hádat. Dneska jsme měli tělocvik. Normálně jsme rozdělení na holky a kluky zvlášť, ale dneska jsme neměly naši tělocvikářku, protože někam odjela a tak jsme byly spojené s klukama. To by ještě šlo, ale když jsme se měli rozdělit na týmy na vybíjenou, učitel vybral, jako kapitány mě a Lauru. Střihly jsme si "kámen nůžky" a já jsem vyhrála, takže jsem si vybírala jako první a jako naschvál jsem si vybrala Toma. Laura se na mě podívala vražedným pohledem a ukázala na Sebastiana. To si snad dělá srandu! Když jsme měly rozdělené lidi do týmu, začali jsme vymýšlet taktiku, ale já jsem se nemohla vůbec soustředit a pořád jsem sledovala Lauru se Sebastianem, který nechápal moc o co jde. Laura ho po chvíli chytla za ruku. Jak se opovažuje!!! To mě fakt naštvalo a tak jsem vzala Toma a dala mu pusu na líčko. Chudák, vůbec nevěděl která bije. Lauru to zřejmě dopálilo, protože chytla nechápavého Sebastiana a začala se s ním líbat. To už na nás civěla celá třída. Strašně mě zžíral pohled na Lauru a Sebastiana a tak jsem se na ni rozběhla, ona na nic nečekala a udělala to samé. Pustily jsme se do sebe s takovou vervou... Učitel nás okamžitě odtrhl od sebe a poslal nás do šaten, ať tam ztrávíme zbytek hodiny. Seděly jsme tam a ani jsme nedýchaly. Laura se mě po chvilce zeptala: "Proč sis vybrala do týmu Toma?". Já jsem její otázku zcela ignorovala: "Proč ses v muzeu líbala se Sebastianem?". "Já za to opravdu nemohla, snažil se mě pořád nějak sbalit, ale nedařilo se mu to, tak mě zkusil přesvědčit jinak.", vysvětlovala smutně Laura, "Prostě... chytl mě tak pevně, že jsem mu nemohla utéct, takže mi nezbylo nic jiného než mu přestat odporovat a do toho jsi přišla ty." "Hele já se s tebou nechci hádat, jenom mě to prostě naštvalo.",
"Bell, vážně mě to mrzí, nechtěla jsem, ať se kvůli něj trápíš."
"Takže, jseš v pohodě?"
"Jo a ty?"
"Asi jo, ale zřejmě máme problém v ředitelně", dodala jsem nakonec. Objaly jsme se a pak ještě Laura dodala: "Slibuju, že ti od Sebíka dám ruce pryč."
"To není potřeba, stejně vím, že mě nechce.", dodala jsem z úsměvem.
"Ale mohl by...", pousmála se Laura. Začaly jsme se smát, když v tom přišli Tom se Sebastianem a oba vypadali pěkně naštvaně.