Den oslavy se blížil. S Laurou jsme to měli perfektně všechno naplánované:
1. V pátek po škole půjdem do MCa nebo do KFCéčka, podle toho jak se nám bude chtít.
2. Potom půjdem k nám, kde už zůstanem. - naši mi zakázali přespání, protože jeli na víkend k babičce, ale to je přesně ten důvod, proč to přespání bude.
3. S Laurou přijdem dřív k nám, abychom nachystaly jídlo a večer objednáme pizzu nebo něco... Není to nic extra, ale myslím, že to bude dobrý. Teď už musím jenom přečkat ty nekonečně dlouhé a nudné hodiny a dny ve škole.
Ale nebylo to tak zlé. Ve škole se na to taky všichni těší a vypadá to, že i Sebastian. Jediné, co mě trochu mrzí je, že každý den po škole vidím odcházet Lauru a Sebastiana někam spolu. Přeju jim to, ale aspoň vím, že u něj nemám šanci. Tak budem aspoň kamarádi... snad. Oni už spolu v minulosti chodili, ale ne moc dlouho. Tak se k sobě asi vrátili, ale hodí se k sobě.
ČTEŠ
Všichni jsou stejní
RomanceŠkolní lásky jsou vždy komplikované a nikdy nevěstí nic dobrého, tato není vyjímkou