Police or mafia

2❤

Uběhlo pár dní a už zbývá jen jeden den do toho dne kdy se potkám osobně s tím slavným Justinem Bieberem. Nervozita odpadla a nahradil ho adrenalin. Těším se. Těším se, že něco zažiju. Konečně normální případ, který budu řešit já.

„Takže náš plán je jasný” řekne Wilson. „Zítra tam půjdete spolu. Budete se chovat jako normálně na párty. Potom ty Samantho se nějak dostaň k Justinovi. Povídej si s ním..prostě cokoliv. Jestli pujde všechno podle plánu tak si tě vezme sebou. Měj u sebe zbraň a hlavně si nezapomeň dát tu náušnici, ve kterém je zabudované sledovací zařízení..potom si nezapomeň dát do ucha takový špunt,  ve kterém je zabudovaný mikrofon. Uslyšíš nás a my uslyšíme i tebe. ” řekne a ty věci mi dá v igelitovém pytlíku před sebe. Přikývnu a vezmu si je do ruky.

„Nezapomeň. Buď hlavně v klidu. Toho zmrda dostaneme” řekne a já s úsměvem přikývnu. „Takže plán je jasný?” zeptá se Wilson a my s Tylerem přikývneme. „Takže..zlomte vaz” řekne „nemusíte mít strach. Zvládneme to” řeknu „to doufám. Hlavně buďte opatrní” řekne a my přikývneme. S rozloučením odejdeme z jeho kanceláře. „Nemůžu uvěřit, že už zítra večer” řeknu trošku nadšeně.

„Co budeš dělat po práci?” zeptá se mě. „Dojdu domů a vyžeru lednici” řeknu a Tyler se zasměje „co? Může to být na posled co se tolik nažeru”  rozmáchnu rukou. „Napadlo mě jestli bys semnou nechtěla jít třeba do kavárny.” řekne a já se usměju „určitě půjdu”

„Dobře” věnuje mi taky úsměv. Po tom co skončíme v práci tak může být tak kolem půl čtvrté. „Jdeme?” zeptá se mě, když už jsem přeslečená a nachystaná. „Jo” přikývnu. Vezmu si kabelku a společně s Tylerem opouštíme policejní stanici. Zajdeme do naší oblíbené kavárny. Já si objednám bílou horkou čokoládu a Tyler si objedná latté. Povídáme si a hlavně o zítřku.

„Co když mě nebude chtít?” zeptám se a usrknu si z čaje. „Sam.” odmlčí se „co to kurva meleš?” pozvedne na mě obočí „myslíš, že by tě nechtěl? Jsi praštěná nebo co?” zeptá se a jeho pohled je šokovaný. Zasměju se. „Ta možnost tu, ale je” řeknu a ukážu na něj prstem. „Nebo co když mě prodá jako děvku?” zeptám se opět vystrašeně.

„Hele žádnej strach. Říká se, že když se Justinovi někdo zalíbí jen tak si to nenechá vzít. Ale hlavně musíš hrát podle jeho pravidel. A navíc většinou bere tak ze dvacet. A bral prý minule. Pochybuju, že by bral hned i teď” řekne a já jen přikývnu

„nedovolíme aby se ti něco stalo. Nemusíš mít strach” řekne a zamíchá si kafe. „Dobře” pousměju se. Asi po půl hodině povídání už vstanu ze židle společně s Tylerem a rozloučím se s ním. Zítra mě má Tyler vyzvednout kolem desíti hodin. Jdu parkem rovnou domu. Do domu se dostanu asi tak za deset minut. Bydlím v bytovce. Výjdu schody na horu a odemknu si byt. Už asi dva roky bydlím sama. Otce neznám a má matka? Ta žije v New Yourku. Odstěhovala se za svým přítelem, ale jelikož já jsem chtěla dostudovat školu tak jsem si našla byt.  S mamkou jsem měla dobrej vztah. Chybí mi, ale má právo naštěstí a s jejím přítelem Paulem je šťastná. Přeju jí to. Dojdu do svého pokoje, rozsvítím si lampičku a vytáhnu z kabelky papíry a případu Justina Biebra. Je tu o něm napsané spoustu a proto u toho sedím asi až do večera. Nakonec se přemístím do koupelny, kde si vlezu pod teplou sprchu.