Police or mafia

60❤

Hah tak dneska teda už druhá kapitola 😏. Měla jsem v plánu jí vydat až zítra, ale jelikož minulá byla taková o ničem a touhle částí se to zase rozjede 😈(ovšem jestli část nevyjde zase za měsíc, že?🙃😂)

Užijte si dlouhou část, pokusím se přidat co nejdříve❤

Omluvte prosím chyby❤

POHLED JUSTINA
„Děláte si ze mě prdel?" Křiknu. Probudím se po čtyřech dnech a oni nebyli schopní nic zjistit o Sam. Klidně už může být mrtvá kurva. „Snažili jsme se, ale nemáme jak zjistit kde je" promluví Tim a já ho probodnu pohledem.

„Kurva beztak to byla její matka" řeknu. „Myslíš? Myslím si, že by se Samantha ozvala, kdyby mohla" dává to sice trochu logiku. Vždyť dobrovolně odešla od své matky. A nebo, že by za to mohla ta naše hádka, před tím než mě postřelili?

„A kurva kdo asi jiný by to mohl být?"
„Vole chce tě zabít celý svět, v podstatě byla otázka času, kdy jí někdo unese" řekne teď pro změnu Harry. „Tak jsi jí měl hlídat kurva" vyčtu mu. Harry pozvedne šokovaně obočí a vykulí své unavené oči. Jde na něm poznat, že za těch pár dní skoro vůbec nespal a to samé i u Tima.

„Já? Kurva to ty jsi zase uhodil a odvedl jsi mi ji ode mě"
„Tak se do ní vůbec nemáš srát" ukážu na něho prstem a ignoruji bolest mého břicha z toho křiku. Když se ale pokojem ozve hlasité pískání přístroje, konečně se začnu trošku uklidňovat.

„Nehádejte se do prdele. To ti vůbec neprospěje"  Tim odejde z pokoje nejspíše pro sestru, aby zastavila to pípání strojů.

POHLED SAM
„Chceš do toho kafe cukr?" křiknu na Tylera z kuchyně při chystání kávy. Uběhly čtyři dny a o Justinovi nepadlo ani slovo. Tak jak si Tyler přál, ale ovšem, že na něho pořád myslím. Ubíjí mě představa, že je třeba mrtvý. Za poslední dobu jsme měli mezi sebou dobrý vztah, když nepočítám tu facku, co mi Justin dal, před tím než mě Tyler unesl. Přemýšlela jsem, že mu zavolám, pořád tady mám telefon s jeho číslem, který mi dal do kapsy před tím, než mě pustil. Ovšem vím, že kdybych mu zavolala, vystopoval by mě a Tylera by na místě zabil a to já nechci.

„Ne nesladím" uslyším jeho křik z obýváku a proto vezmu dva hrníčky s kávou a odnesou je k Tylerovi. Chci si sednout vedle něho na gauč, ale když uslyším zvonek, rozejdu se ke dveřím.

Se zvědavostí, kdo to může být, otevřu dveře. Zamračím se nad osobou, která stojí za dveřmi. „Co tady děláš?" zamračím se snad ještě více a hlasitě polknu. „Nepřišla jsem za tebou" odbyde mě a bez pozvání projde kolem mě do mého bytu. Šokovaně zamrkám a dveře zavřu. Musím zjistit, co se tady děje. Rozejdu se do obýváku a pohled mi padne na Tylera, který se vybavuje s mou matkou. Co se to děje? Odkašlu si, abych upoutala jejich pozornost a ruce si skřížím na hrudi.

„Tak vidím, že plán se povedl" promluví matka. „Cože?" Jaký plán? A sakra, kdy ti dva se začali bavit. „Plán na to jak zabít Justina" usměje se. „Je to tady zase?" zavrčím a protočím očima. „A vidíš Tylere? Tady máš odpověď, proč jsem od ní utekla za Justinem" posadím se do křesla.

„Vlastně Sam. Byl to hlavně můj nápad" řekne Tyler. „Co?" Nechápu ho. „Musíme ho zabít" jeho pohled je tak vážný, což mi u Tylera přijde neobvyklé. Vždy se smál, byl veselý, ale za ten necelý týden co jsem s ním, takhle už vůbec nepůsobí.

„Jste snad tím posedlí všichni nebo co?" Vykřiknu. Aspoň tady mám odpověď na to, že Justin žije. „Zaslouží si to" zdá se mi to nebo Tyler mluví jako má matka? „Nebudu tohle poslouchat" zavrčím a zvednu se připravená odejít.