Police or mafia

65❤

„Už nechci ležet, je mi lépe" kňourám, když už od doby co jsme přijeli do Harryho vily, jenom ležím. Od té doby uběhly asi 4 hodiny a Justin mi nedovoluje nic jiného, než jenom ležet v posteli.

„Je ti lépe jenom kvůli práškům. Nemáš se vůbec namáhat, můžeš mít dost velký otřes mozku." říká mi a já se zamračím. Nebaví mě to. „Na víc pořád máš teplotu" dodá dívající se na teploměr, s kterým jsem si před pár minutami měřila teplotu.

„Takže si můžeš zapnout nějaké filmy" předá mi ovladač k televizi. „Ty tady nebudeš semnou?" Cítím se celkem zklamaná. Trochu jsem doufala, že tady aspoň bude semnou.

„Ne zlato. Musíme ještě vyřešit pár věcí, ale až to dořešíme, tak přijdu" vlepí mi polibek do vlasů a naposledy se na mě usměje, než opouští náš pokoj. Vezmu ovladač do ruky a znuděně začnu přepínat programy. Nikde nic zajímavého nehraje. Proto i přes Justinův zákaz, vstanu z postele. Chvilku stojím na místě a čekám než se má hlava přestane mírně točit. A když už je to o něco lepší, rozejdu se pomalu ke dveřím. Ani nevím co mám v plánu, ale ležet už mě nebaví.

Možná bych chtěla jít aspoň na chvíli ven. Vím, že by mi to Justin nedovolil, ale třeba na něho nenarazím a bez povšimnutí půjdu na zahradu aspoň na chvíli.

Chytnu za kliku a otevřu dveře. Na chodbě nikdo není a tak sejdu schody dolů a mířím si to ke dveřím, které vedou na terasu, ale z obýváku mě zarazí dívčí hlas. Po špičkách přejdu ke dveřím, které jsou při mém štěstí pootevřené a tak nakouknu do místnosti.

Justin sedí na gauči a po jeho boku sedí nějaká blondýna. Jsou ke mě zády, tak na tu holku vůbec nevidím. Myslela jsem si, když říkal, že musí vyřešit nějaké věci, bude je řešit s Harrym, Timem a tak, ale určitě jsem si nemyslela, že tady bude s nějakou blonďatou děvkou. Vážně žárlím? Vždyť jenom vedle sebe sedí.

Chci to nechat být a rozejít se na zahradu, jak jsem to plánovala, ale něco mě nutí stát na místě a pozorovat je. A to něco je zvědavost. Neslyším jasně o čem si to povídají, ale podle Justinového menšího úsměvu, to asi nic vážného nebude.

Vykulím oči, když si tu její hubenou ruku položí na jeho stehno a ještě více se k němu přiblíží. Hlasitě polknu a nemůžu od nich odtrhnout pohled. Začíná mi být blbě, když si ji Justin za pas přetáhne na svůj klín, tak jak to vždycky dělal semnou. Sleduju to se slzama v očích, když jí líbá na rty a vyhrnuje její tričko. Z toho všeho mi začíná být zase blbě a na chvilku se mi před očima objeví černo. Trochu klopýtnu a tak vrázím do dveří, které se zavrzáním, otevřou. A tak upoutám jejich pozornost. Vidím zamlženě díky slzám, které se dostávají ven.

„Samantho" vyjekne Justin a jde ke mě, ale to já už vybíhám schody nahoru. Točí se mi hlava a mám pocit, že se na nohách už neudržím, ale můj cíl je doběhnout do pokoje, zamknout se a už z tama nevylézt. Tak moc mě to zabolelo.

„Sakra Sam, počkej" křičí zamnou a nakonec mě pevně chytne za zápěstí. „Pusť mě" zaječím a snažím se z jeho sevření vymanit.

„Uklidni se" chytne mě za ramena a dívá se mi do očí, ale já od něho pohled odvratím.

„Říkal jsem, že máš ležet" zavrčí „Vyrušila jsem tě?" Smutek nahrazuje zlost.

„Mrzí mě, že jsi nás viděla." Vydechne „Jak jsi to mohl udělat? Cucáš se tady s ní a necháváš mě v pokoji samotnou, i přesto, že mám kurva otřes mozku a to kvůli tobě." Křičím po něm vyčítavě a strčím do něho.

„Nic jsme si neslibovali Samantho" protočí očima a já se zamračím. „Tak proč tady vůbec jsem?" Opřu se o něho, když se mi šeredně zamotá hlava.

„Pojď do pokoje. Máš ležet" vezme mě za pas a táhne mě do pokoje. „Ne" odskočím od něho a tak tak se držím na nohou. Cítím se vážně slabě. „Nešahej na mě" dám ruce před sebe, aby se nepřibližoval.

„Samantho. Sakra, o nic nejde. Vždyť mezi námi" ukáže na mě a na sebe „nic není" tyhle slova mě zabolí. „Není?" Skřivým obličej a cítím slzy jak stékají po mé tváři.

„Tak jsem to nechtěl říct. Záleží mi na tobě, ale to je všechno. Nemáme mezi sebou vztah. Mám tě rád, ale né takovým způsobem jako ty mě. A nikdy mit nebudu. Já nemiluju Samantho."

„Vrať se k ní" zašeptám. Jak jsem mohla být tak hloupá? Jasně, že spí s jinými. Vždyť mi to mělo být jasné, že mě nemiluje. A až teď si uvědomím, že já jsem se do něho nejspíše zamilovala. Jsem tak hloupá.

„Hele ty ke mě něco cítíš?" Pozvedne obočí. „Ne" špitnu „Nelži" zavrčí a já se na něho podívám.

„Tak proč tady vůbec jsem Justine?" Vydechnu a otřu si své slzy. „Protože jsi moje" je tak sebestřednej idiot. Mám takový vztek. „Aha" polknu všechny slzy.

„Co se tady děje?" Vyjde Harry ze svého pokoje. Dříve než si rozmyslím, co to dělám, přejdu k Harrymu, chytnu ho za tričko a přitisknu se na jeho rty. Cítím jak je v šoku, ale i přesto, že Justin stojí pár metrů od nás, využije moment a spolupracuje. O všem trvá to jenom chvilku, než mě od Harryho Justin odtrhne.

Bolestivě zaskučím, když mě tahá za vlasy od Harryho a nakonec mě zhodí na zem. „Co to kurva děláš?" Zakřičí po mě až se mu na krku objeví žíla.

„Však jsme si nic neslibovali ne?" Vrátím mu to. „Ale jsi moje, kurva" opět křikne, přičemž mě zabolí hlava.

„Jak se vůbec můžeš cucat s Harrym?" Řve a u toho rozhazuje kolem sebe rukama. „Ty ses cucal s tou blonďatou čubkou, tak mi sakra nic nevyčítej" pomalu se zvedám ze země, ale opět se mi zatočí hlava. Kdyby nebylo Harryho, tak spadnu na zem.

„Jdi od ní" zakřičí Justin a Harryho ode mě odžduchne. Hned na to zase spadnu na zem. Syknu bolestí.

„O co ti Justine jde?" Rozčílím se i přes bolest hlavy.

„O to že jsi kurva moje"

„Budu tvoje, když budeš i ty můj" rozkřičím se až tak moc, že se mi před očima na moment objeví tma.

„To já ale nemůžu" vydechne a vzhluboka se nadechne. „Zaleží mi na tobě, ale nic jako závazek nechci Sam. Je to jenom slabost. Nemůžu tě milovat" mluví a já se na něho zlomeně podívám.

„Takže mi chceš říct, že zbytek mého života budu strávit s tebou bo boku, ovšem bez závazku. Budu tady jenom, když se ti to bude hodit a ty mezitím budeš šukat další holky?" Zašklebím se nad tou představou. „Nejspíše ano" porkčí rameny. „Tohle já ale nechci Justine" vzlyknu.

„Nepustím tě odsud" řekne pevným hlasem. „Nemůžeš mě tady držet. Né po tom všem" můj hlas je tichý. Bolí mě tenhle náš rozhovor. Možná kdybych zůstala ležet v posteli, udělala bych lépe, ale kam by tohle vedlo?

„Myslíš?" Zamračí se a hrubě mě chytne za ruku, vytáhne mě na nohy a dotáhne mě k pokoji.

„Justine" chce ho Harry zastavit. „Drž hubu kurva" okřikne ho Justin a to už semnou přejde k pokoji. Pláču, když mě bezcitně hodí na zem a potom odejde. Zamkne dveře.

Uslyším ještě jak se Harry s Justinem hádají. „Už odešel" promluví Harry skrz dveře a tak se posadím blíže k nim, abych ho slyšela. „Nevím co dělat" zavzlykám.

„Odejdi"

„Víš, že nemůžu"

„Odejdi semnou. Dostanu tě odsud"