Police or mafia

16❤

Otevřu oči a ležím v posteli přikryta peřinou a okolo mě je tma. Byl to jen sen? To co mi řekl Tim byl to jen sen? Nebo jsem vážně omdlela. Ale co když to je pravda? Co když jsem tady vážně už byla? Ale co když mi jen lhal? Co když všechno tohle je jenom lež. Nevím čemu mám věřit. Posadím se a rozhlédnu se po pokoji. Zděsí mě, když uvidím nějakou siuletu muže na křesílku u zdi. V rychlosti rozsvítím lampičku u postele. Sedí tam Tim, který spí. Pousměju se. Opatrně se postavím a jdu k němu.

„Time” špitnu a pohladím ho po tváři. Cukne sebou a otevře oči. Trošku od něho odstoupím. Zmateně se rozhlédne po pokoji a nakonec jeho pohled zůstane na mě. „Už jsi se vzbudila” řekne a já jenom přikývnu „jak ti je?” zeptá se mě. „Lépe” odpovím mu a sednu si na postel, takže sedím na proti němu.

„Je to pravda?” zeptám se a on přikývne. „Proč mi to matka neřekla?” zeptám se ho a můj pohled je zabodnutý do země. „To nevim” vydechne. „Proč mi to Justin neřekl?” zeptám se ho a zdvihnu na něj můj pohled. „Nezdálo se mu to podstatné ti to říkat” odpoví mi a já jen pokroutím hlavou.

„Chci si tak moc vzpomenout, ale nedokážu to” zakňučím. „Možná, že něco uvnitř tebe to nechce. Možná si nechceš vzpomenout na ty hnusné chvilky, které si prožívala ” řekne a já se vzhluboka nadechnu. A teď mě něco napadne. Tyler. Ví o tom?

„Tylere?” zvolám jeho jméno a doufam, že mě slyší ve špuntu. „Tylere?” zopakuju a vstanu z postele. „Uklidni se. Určitě spí. Jsou tři hodiny ráno” řekne Tim a promne si oči. „Já tomu prostě nevěřím” vyjeknu a začnu chodit z místa na místo.

„Já ti věřim, ale můžu ti ukázat něco co ti dokáže, že nelžu” řekne a z kapse od kalhot vytáhne svůj mobil. Zastavím se na místě a čekám co udělá. Chvíli prstem jezdí po mobilu a potom vstane a jde ke mě. Ukáže mi fotku. Na té fotce jsem já. Zděsím se. Mám svázané ruce, na sobě mám jen špinavé bílé triko a můj pohled je zděšený. Pod pravým napuchlým okem mám fialovou modřinu, pusu nateklou z které teče krev a zpoza rozcuchaných vlasů přes čelo mi teče slaboučký pramen krve.

„Panebože” vydechnu a otočím se k němu zády. Vzhluboka se nadechnu a vzhlédnu rovně. Naproti mě je zrcadlo. Na pravém líci mám modřinu, nos mám ještě lehce krvavý a ret mám nateklý.

„Prosím.” zapištím, ale to už mi svazuje ruce. Zapištím když mými svázanými rukami škubne. „Né ja už nechci prosím” zakřičím, ale on mi kopne do hlavy. Kdyby mě nedržel tak padám k zemi. „Time. Vyfoť to” řekne Timovi, který hledá v kapse telefon.

„Usměj se kotě” zavrčí mi Justin do obličeje a vrazí mi facku. Oddálí se ode mě a najednou mě oslní blesk. „Mám to” řekne Tim „pošli to její mámě aby nám dala to výkupné” řekne Timovi. „A potom ji pustíme?” zeptá se Tim a Justin se zasměje a podívá se na mě. „Ne. Zabijeme ji” zasměje se.

„Sam” vyruší mě Tim. Vzpamatuju se a uvidím předemnou Timův obličej. „Posílali jste mé matce fotku?” zeptám se ho a on přikývne. „Vzpomněla sis?” zeptá se. „Zaplatila za mě výkupné?” ignoruju jeho otázku. „Sam. Na co sis vzpomněla?” ptá se dál.

„Tak zaplatila za mě výkupne?” křiknu po něm. „Ne nezaplatila” vyjekne a mě bodne u srdce. „Cože?” zašeptám. „Nezaplatila za tebe výkupné. Řekla nám, že si tě máme nechat” řekne a mě zaštípou slzy v očích. „Nevěřím tomu” pokroutím hlavou. 

„Kdyby za tebe zaplatila byla bys asi mrtvá” řekne a mě začnou slzy stékat po tváři. „Chtěl tě prodat jako děvku. Ale nakonec si tě 'oblíbil'”

„Oblíbil?” skřivým obličej. „V posteli” řekne a já se slzama jen pochopitelně přikývnu. „Jak mi to mohla udělat?” zeptám se a na konci věty se mi zlomí hlas a naplno se rozpláču. „Vždyť jsem byla její dcera” vzlykám a Tim mě obejme.