Police or mafia

18❤

Dnešek má být pro mě osvobození. Dneska se má stát to, že Bieber půjde sedět, ale je tady menší zádrhel. Ještě včera mi řekl, že mi bude schopen odpovědět na všechny mé otázky pod podmínkou, že se nebudu snažit utéct a budu u něj do mé smrti. Ale to je ono. Má smrt může klidně přijít za měsíc, za týden, zítra nebo dokonce za hodinu. V tomto domě nejsem v bezpečí. Každou minutu mi může něco udělat. Jsem proti němu bezbranná. Ale zajímá mě má minulost. Jak to všechno bylo. Já vím, že Tyler mi říkal, že mi všechno řekne. Ale myslím, že on by mi uplnou pravdu neřekl. Pak je tu Tim, ten ale prý hodně věcí ani neví. Jediný kdo všechno ví je Justin. Ale já to tady už nevydržím, i když mi strašně moc láká tady zůstat a dozvědět se to co jsem zapomněla.

„Sam?” ozve se Tyler. „Hm?” ozvu se aby věděl, že ho poslouchám. „Dneska v pět hodin buď připravená. Vem si pro jistotu svou zbraň kdyby něco. Dneska už bude po všem” řekne „buďte opatrní” vydechnu „budeme” domyslím si jeho úsměv. „Když bude nejhůř tak ho zabijem” dodá.
„Nezabíjejte ho” namítnu. „Proč?” vyjekne mi do ucha a já trochu skřivým obličej, když mi jeho hlasitý hlas zasáhne do uší. „Chci zjistit všechno. Chci zjistit mou minulost. Chci zjistit jak ke mě došel a všechno prostě. A jedině on mi na ty otázky může odpovědět” řeknu mu. „Já ti to také můžu říct” vydechne.„Tylere nenamáhej se. Neřekl bys mi všechno.”

„Promiň Sam, ale když bude třeba tak ho zabijeme” řekne Tyler. „Tylere-” chci pokračovat, ale on mi skočí do řeči. „Sam. Záleží mi na tobě. A nechci aby ses trápila kvůli své minulosti. Je to minulost. Nemusíš jí vědět. Žij teď v přítomnosti”

„Ja vím. Ale prostě mě to zajímá. Nemůžu dál žít, když v podstatě sama sebe neznám. Možná, že jsem teď uplně někdo jiný než kdysi. Chci vědět jak se ke mě Bieber dostal. Chci vědět všechno.” zašeptám. „Ale dobře. Když bude nejhůře tak ho zabijte.” dodám. „Všechno bude dobré uvidíš” řekne mi, ale já už na to nic neříkám. V pět hodin to všechno začne. A je teprve dvanáct hodin. Každou minutou začínám být nervózní. Do pokoje vejde Justin. „Pojď” řekne a odejde z pokoje. Dveře nechá otevřené a tak ho následuju. Doběhnu ho. „Kam jdem?” zeptám se. „Jedu si teď něco vyřídit. A ty se můžeš pohybovat volně po domě. Zapni si televizi třeba.” řekne a já se trochu divím. Je to poprvé co mě tady tak nechá. „A nepokoušej se utéct. Dveře, okna jsou zamčená a bude tě hlídat Tim. Nepovedlo by se ti to. A jestli se o to jen pokusíš tak toho budeš litovat” říká mi a pořád pokračuje v chůzi. Zastaví se u obyváku, kde sedí Tim a Alex.

„A kdy dojedeš?” zeptám se ho. V pět musí být už tady. „Kolem třetí asi” řekne a já jen přikývnu. Chystám se si sednout do křesla, ale on mě ještě za ruku přítáhne k sobě. „Nedělej kraviny” zopakuje mi a najednou udělá něco co jsem nečekala. Políbí mě a poté co se odtáhne se na mě pousměje. Má dobrou náladu, která se mu za pár hodin určitě zkazí. Pustí mé ruce a mu na tváři pořád hraje úsměv. Musím říct, že mu úsměv strašně sluší. Jeho obličeje je trochu škoda na vězení nebo v rakvi.

„Alexi pojď jdeme” řekne Justin a rozejde se v chůzi. Alex se zvedne a jde za ním. Posadím se vedle Tima, který se na mě pousměje. Nevím jestli mu mám říct, že je to dnes co se to stane. Řekl mi, že bude stát při Justinovi. Takže v podstatě je taky můj nepřítel. Dlaně se mi nepříjemně potí a začínám být čím dál více nervózní.

„Jsi v pohodě?” zeptá se mě Tim. „Jo.”nahodím ten nejfalešnější úsměv. „Co se děje?” zeptá se „nic” vyjeknu nervózně. „Samantho nelži mi” zavrčí „jen prostě. Víš jaké to je? Se dozvědět, že mě nějaký maniak mučil a držel násilím. A já po pár letech jsem zase u něj a vůbec nic si nepamatuju? Jsem z toho prostě už unavená” řeknu. Řekla jsem pravdu, ale kvůli tomu nejsem teď nervozní.

„Já vím promiň” špitne. Sklopím pohled a mnu si ruce. Čas ubíhal rychleji a rychleji a má nervozita stále rostla. „Musim ti něco říct” vyhrknu Timovi, když se díváme na nějaký film. Tim vezme do ruky ovladač a tím stopne film

„No?” dává najevo, že mě poslouchá a tak teda pokračuji. „Já vím, že bych ti to neměla říkat. Ale přijde mi to kvůli tobě nefér. No prostě dneska se to stane” řeknu a Tim si povzdechne.

„Budu stát při něm víš to že?”

„Jestli budeš při něm nedopadne to dobře ani pro tebe. Prosím vykašli se na něho”

„Je to můj kámoš. Nepodrazím mu nohy” řekne naštvaně a odejde. Asi jsem to trošku pokazila. Vzhluboka se nadechnu a z gauče vstanu taky. Dojdu do 'mého' pokoje a sednu si na postel.

Už jsou tři hodiny a on stále nikde. Začínám být z toho na prášky. Až když je půl paté tak už se chystám vyjít z pokoje a zeptat se Tima. Otevřu dveře, když předemnou stojí Justin. Jeho pohled je neutrální.

„Takže si jedna z nich jo?” křikne a silou  mě strčí do pokoje. Tim mu to nejspíše musel říct. „Kurva a já myslel, že semnou zůstaneš po dobrým” rozčiluje se, když v tom uslyšíme ze spodu rachot oba zbystříme.