Police or mafia

17❤

Poté co Tim odešel z mého pokoje jsem si zpět lehla a snažila se usnout. Ale nemohla jsem. Pořád jsem nad tím přemýšlela. Stále dokola. Dokonce jsem viděla východ slunce. A teď momentálně stále ležím v posteli a dívám se do stropu. Má matka za mě nezaplatila výkupné. Nechala by mě klidně umřít. A já myslela, že mám tu nejlepší mámu na světě. Byly jsme si tolik blízké. Spletla jsem se v člověku, který mi byl nejbližší. A to nejvíce zabolí. Něco uslyším v uchu a tak mě napadne špunt. „Tylere?” ozvu se.

„Sam?” uslyším jeho hlas. „Co se stalo? Proč si se nám neozvala?” zeptá se. „Věděl si to?” ignoruju jeho otázku. „Co?” zeptá se. „Že jsem už u Biebra byla. ” řeknu a čekam co mi řekne. Ale je ticho.

„Tak věděl jsi to?” vyjeknu. „věděl” vydechne. „Panebože” dám si ruku před pusu. „A stejně jsi mě nechal sem jít.” „Sam. I Wilson to ví. Od začátku jsme tě tam pustit nechtěli, ale potom nám to přišlo jako skvělí nápad, že to na sto procent výjde.” říká mi. „Proč jsi mi to neřekl?”můj hlas se na konci věty zlomí. Nedokážu tomu uvěřit. Tak moc jsme se spolu bavili a on mi to neřekl.

„Promiň” zašeptá a mě po tvářích začnou téct slzy. „Už vám nebudu pomáhat. Končím” zašeptám a chystám se si špunt zdělat z ucha.

„Sam. Poslouchej mě. Nedělej to. Prosím. Zatkneme ho. Bude po všem a já ti všechno vysvětlím. Slibuji. Dostaneme tě z tama. Už zítra.” ruku zdělám z mého ucha. „Zítra?” optám se. „Ano zítra. Zítra bude po všem. Slibuju” „dobře” vydechnu.

„Jak na tom jsi?” zeptá se a já si utřu slzy. „Nikdy mi nebylo líp” řeknu a v mém hlase je plno sarkasmu. „Vydrž to. Jenom dnešek.” řekne

„dobře”šeptnu a už si nepovídáme. Nevím co mu mám říct. Mrzí mě, že mi to neřekl. Že mě nechal jít sem, kde jsem byla týraná, využívána a bůh ví co dalšího. Uslyším zarachocení zámku a hned se vyhoupnu do sedu. Do pokoje vejde Bieber.

„Tim mi řekl” když uslyším tyhle slova tak ve mě hrkne. Co když mu řekl, že pracuju pro policisty? „že sis na něco malo vzpomněla” dořekne a já si oddechnu.

„Jsi asi zmatená” řekne a jde k mé posteli. Namáčknu se k čeledi posteli, když si sedá vedle mě. „Prej ti to Tim všechno vysvětlil” řekne a já opatrně přikývnu. „Vzpomněla sis ještě na něco jiného?” zeptá se mě. „Ne” špitnu.

„Dobře” pousměje se. „Stejně bych byl rád kdyby sis na to všechno vzpomněla” řekne. „Proč?” zeptám se ho šeptem. „No. Abys věděla čeho všeho jsem schopný” ušklíbne se.

„Proč.. Proč mě tolik chceš? Proč né jinou?” zeptám se. „Nevim. Prostě ses mi zalíbila už když ti bylo 15 a teď jsi ještě krásnější” olízne si rty a mě vyskočí na těle husí kůže. „Je pravda, že jsi zabil své dítě?” zeptám se „jo” mykne rameny. „Proč?”

„Dítě jednoduše nechci” mykne rameny. „Proč za mě má matka nezaplatila výkupné?” vím, že on je schopný mi na ty otázky odpovědět. Jedině on. „Bylo to na ní moc peněz” řekne „to je blbost měli jsme dost peněz” skočím mu do řeči.

„A bylas jí ukradená.” dodá a já zase ucítím jak se mé oči plní slzama. „Nebyla” špitnu a už mi z očí tečou slzy. „Proč? Proč já?” zavzlykám „život je kurva” usměje se na mě.