Quo vadis? [HP FF] ✔

11. kapitola - Návrat

Jak jsem avizovala, přidávám další kapitolu. Prodleva byla větší, já vím. Ale dělala jsem ve škole zkoušku. Tak doufám, že vy jste měli větší pohodičku než já. Užijte si Vánoce a doufám, že pod stromkem najdete to, co jste chtěli. Během Vánoc ještě určitě nějakou kapitolu přidám. Hlasy a komentáře mě samozřejmě moc potěší :) resthefuture

Severus se spolu s Křiklanem a Lily objevil pomocí přenášedla před bradavickými pozemky. Napsal Eveline, že dorazí až odpoledne, ale nakonec to stihli ještě před obědem. Při pomyšlení na Eveline se trpce usmál a úkosem se podíval po své levé straně, kde stála Lily. Od té chvíle, co se s ním tak neobvykle rozloučila s ním prohodila jen pár slov, potom, co si odbyli další část soutěže. Asi čeká, že za ní přijdu sám, přemítal v duchu, zatímco všichni tři společně došli do vstupní síně.
„Severusi?" uslyšel Evelinin hlas. Ani nestačil zaregistrovat, kde se nacházela, když se mu hodila okolo krku. „Už jsem se tě nemohla dočkat!" a vlepila mu pusu. Severus byl rád, že Velká síň je v tuto chvíli téměř prázdná. Tyhle veřejné projevy náklonosti neměl zrovna v oblibě. Jenže pak se mu v hlavě ozvalo jeho egocentrické, arogantní, sobecké já. Ať klidně všichni vidí, že tahle chytrá a hezká slečna je moje přítelkyně, ušklíbl se v duchu.

Když se od něj odtáhla, donutila ho posadit se a vyprávět jí o soutěži. To, že vyhráli už věděla. Severus ji ještě ten den poslal vzkaz. Vyptávala se ho na nejrůznější podrobnosti, zatímco on pátravě hledal Lily u nebelvírského stolu. Pozorně dvojici pozorovala.

Seděli společně v knihovně a Eveline zrovna přemítala o tom, co věnuje svému bratrovi k Vánocům. Přeci jen, zbývalo už jí jen pár dní dohnat poslední dárky. „No co myslíš?" zeptala se Severuse. Ten líně zvedl hlavu od své eseje. Kvůli té soutěži musí dohnat nějaké resty z přeměňování a kouzelných formulí. I když výraz profesora Křiklana, když Lily a Severuse vyhlásili jako vítěznou dvojici, byl k nezaplacení. Tvářil se jako měsíček na hnoji a vděčně přijímal gratulace od svých kolegů. Nezapomněl svým svěřencům říct, že po tak významném úspěchu pro Bradavice budou jeho kolegové shovívaví a chvilku s domácími úkoly počkají. Jenže Severus nesnášel valit před sebe práci. „Upřímně? Nemám nejmenší tušení," řekl jí. Opravdu teď neměl čas ani energii řešit dárky pro jejího bráchu. Chápal, že pro ní je to důležité. Tedy snažil se to pochopit. On neměl sourozence a dárek dával jen matce a dříve Lily. Jeho otec si něco tak velkorysého jako dar nezasloužil. Letos bude muset najít ještě jeden pro Eveline.
„No tak, musíš mi pomoct," žadonila. „Jsem úplně bezradná!"
„Opravu nevím. Co nějakou knihu o famfrpálu?" nahodil první, co ho napadlo. Vybavil si, že mu Eveline říkala o jeho vášni k této hře. „Ty si geniální," vykřikla trochu hlasitěji a líbla ho na tvář, za což okamžitě oba dva schytali napomenutí od Madam Pinceové. Eveline na něj omluvně kývla. Opět se pustil do zpracování eseje. Zhruba za hodinu zvedl oči, aby se zamyslel nad dalším použitím kouzla Informus. Jeho oči se však nesetkaly s modrýma očima jeho přítelkyně, ta už byla dávno na koleji. Místo toho se do něj zavrtal pohled zelených očí od protějšího stolu. Severus se mírně ošil, ale sklonil hlavu dolů a pokračoval v psaní.

Když večer ležel v posteli, přemýšlel nad celou touhle absurdní záležitostí. Byl do Lily zamilovaný snad od malička. Nevěděl kdy přesně se to stalo. Jednoho dne se zkrátka probudil s pocitem, že jí miluje. U Merlina, jak on se snažil, aby si ho všimla. Tedy, ona si ho samozřejmě všímala, ale věděl, že ho bere jako svého nejlepšího kamaráda. A teď, když to pochopil a přenesl se přes to, dokonce si našel přítelkyni, kterou miloval stejně jako kdysi ji. Tak zrovna tento moment si Lily vybere, aby mu vyjádřila své city k němu. Zavrtěl hlavou. Tohle je zkrátka nemožné! Chvilku dokonce uvažoval i nad tím, jestli si z něj nedělá srandu, ale hned to zavrhl. Tohle bylo na Lily moc zmijozelské. Každopádně její polibek tehdy na chodbě v hotelu ho naprosto šokoval. Byl tak mimo, že se tomu nedokázal adekvátně vyjádřit. Dokonce ani den po tom nevěděl, co jí na to má říct. A navíc, Lily ani nevypadala, že by očekávala nějakou reakci. Byl z toho naprosto zmatený. Přemítal, jestli o tom má říct Eveline. Jenže opravdu jí nechtěl přidělávat starosti. Ona věděla o tom, co k Lily kdysi cítil. Sám jí to tehdy řekl. Pokud by se teď dozvěděla, že Lily ho má ráda, pravděpodobně by nebyla příliš ráda. Oh, velmi eufemisticky řečeno, Severusi, ozvalo se mu v hlavě. Rozhodl se. Eveline prostě nic neřekne. Vždyť se taky nic nestalo, přesvědčoval sám sebe.