WIN or LOST?

Oh můj bože Davide!

     Za pár týdnů byl David zase veselý a usměvavý, i když se ve třídě potkával se Sárou. Byla jsem ráda že se už netrápí a věnuje se naplno hokeji a maturitě. Uběhlo to jako voda a bylo po maturitě. Naštěstí se nám s Davčou povedla a udělali jsme ji. Byli jsme strašně šťastní a i s ostatními spolužáky jsme to šli zapít. Pár dní po maturitě mi David poslal zprávu:

"Rychle přijď ke mně!"  hned jsem si zprávu přečetla a utíkala jsem za Davidem. Tentokrát jsem u něj byla za minutu, protože jsem opravdu rychle běžela a bála jsem se že se něco stalo. Sotva jsem stihla zazvonit a David mi otevřel dveře:

"Je to taaaaam! Je to taaaaam!" hned jak otevřel dveře mě objal a začal křičet.

"Co je Davčo?" ptala jsem se udiveně protože jsem nevěděla o co jde.

"Vzali mě do Bostonu do NHL!" chytil mě za ruce a zakřičel tuto větu.

"Pane bože! To jako vážně?" byla jsem nadšená a slzy štěstí se mi draly ven z očí. Byla jsem neuvěřitelně šťastná. Vždy jsem mu to přála.

"JOOOOOO!" zakřičel a já jsem ho se slzami štěstí v očích objala. Byla jsem úplně dojatá. Nemohla jsem tomu věřit.

"Si ráda?" zeptal se mě a udělal na mě psí očička.

"Jasně že jsem a moc!" řekla jsem a znovu jsem ho objala a dala jsem mu velkou pusu do vlasů a na tvář. Seděli jsme u něj v pokoji na posteli a já jsem pořád myslela že je to jen sen.

"Páni, můj kamarád bude hokejista v NHL." zvedla jsem se z postele a opět jsem začala štěstím brečet.

"Ale no táák, neplakej." taky se zvedl s úsměvem z postele a zezadu mě objal

"Já mám tak neskutečnou radost Davide" řekla jsem otočila jsem se a opět jsem ho objala.

"To já taky a nebrečím." cítila jsem jak se usmál.

"Však já jsem ženská no, jsem více citlivá než vy chlapy." řekla jsem a začala jsem se smát a David se ke mě přidal.

"Děkuji ti Teri! Za všechno co jsi pro mě udělala." řekl tichým, jemným a vášnivým hlasem a zadíval se mi do očí.

"Já děkuji!" dívali jsme se hluboko do očí a David se ke mě začal přibližovat, až se skoro dotkl mých rtů, zavřela jsem oči a čekala co udělá. Po chvilince jsem ucítila jeho rty na těch mých. Svou ruku jsem mu položila na tvář a on udělal to samé. Druhou rukou jsem byla zapřena o jeho hruď. Po chvilce jsme se od sebe odtáhli a dívali jsme se do očí. Bylo to úžasné. Konečně jsem ho po tolika letech mohla políbit.

"Ehmm...promiň Teri, to bylo...no" zakoktal se a já jsem sklopila pohled do země. Nic jsem neříkala. Chtěla jsem ho ještě políbit, ale netroufla jsem si. Bála bych se že si to nějak špatně vyloží. Zůstala jsem stát na místě a hleděla jsem si na palce na nohou. Hrozně jsem se styděla. A vduchu si říkám: "Bože já jsem ale kráva, určitě se mu to nelíbilo. Proč by jinak přestal?"  v hlavě mám momentálně zmatek.

"Teri?" palcem a ukazováčkem mě chytil za bradu a zvedl mi hlavu. Ale já jsem se na něj nepodívala.

"Podívej se na mě." řekl jemným, klidným hlasem. Přemáhala jsem se, ale nakonec jsem se na něj podívala. V tu chvíli mi opět hleděl do očí a opět mě políbil. Jeho ruku mi jemně položil na krk a jemně mě líbal. Já po chvíli začala spolupracovat a polibky jsem mu vracela.

"Známe se tak dlouho, ale až teď?"odtáhla jsem se z jeho polibku a opět jsem se podívala na zem.

"Víš Teri, něco jsem k tobě začal cítit, až potom co jsem se rozešel se Sárou. Bylo to asi kvůli té tvojí podpoře a kvůli tomu že jsi tu pro mě vždy byla a taky kvůli tomu že jsme asi už dospělý." řekl. Usmála jsem se a podívala jsem se mu hluboko do očí. Nezmohla jsem se na nic jiného než abych ho objala.