WIN or LOST?

Ty hajzle!!

     Vzbudila jsem se a první co mě napadlo bylo to, že napíšu Davidovi. Dlouho jsem si to rozmýšlela, ale nakonec jsem mu napsala SMS ve které stálo jen: "Promiň"  to bylo vše co jsem mu dokázala napsat. Vstala jsem z postele a šla jsem do koupelny. Dala jsem si dlouhou sprchu. Chvíli jsem na sebe pouštěla studenou vodu a chvíli horkou. Po sprše jsem se osušila, oblékla jsem si tričko, legíny a vyšla jsem z koupelny. Moje kroky směřovaly do kuchyně. Všimla jsem si že u vchodových dveří ležela obrovská taška, o které jsem si jistá, že tam před tím nebyla. Pomalu jsem pokračovala do kuchyně a nahlédla jsem za roh. Na baru se opíral Ondra a vyhlížel mě.

"Ahoooj" zakřičel když mě uviděl.

"Ahooj Ondro" pozdrav jsem mu samozřejmě musela oplatit.

"Tak co? Jaký byl let? Upřímně jsem nečekal, že se tak brzo vrátíš zpět ke mě." řekl a políbil mě.

"Let byl dobrý" jediné co jsem dokázala vypustit z úst.

"Supr, tak já se půjdu osprchovat." řekl a zmizel v koupelně. Přišel mi nějak zvláštní. Nevím proč, ale choval se nějak divně. Jako kdyby nějak spěchal. Z koupelny vyšel asi tak po čtvrt hodině a pořád mi připadal takový nejistý.

"Co budeš dělat zítra?" zeptal se zvídavě Ondra.

"Noo..nevím, proč?" byla jsem trochu zaskočená tím jeho chováním.

"Nechceš jít zítra nakupovat, abys nebyla celý den doma sama?" on mě vyhání z bytu? Proč? z jakého důvodu? Byla jsem úplně zmatená.

"Proč? Ty zítra nebudeš doma?"

"Noo, ne nebudu, trenér nás potřebuje a někam pojedeme a budeme tam celý den." neříkal to moc přesvědčivě, ale nechala jsem to být. Třeba je jen nějak ve stresu z něčeho.

"Dobře, tak já zítra půjdu do města" usmála jsem se na něj a dala jsem mu pusu.

"A budeš tam celý den?" jeho otázka mě opět zaskočila.

"Noo, já nevím" odpověděla jsem nejistě,

"No tak nechci, abys byla celý den doma sama víš a chci aby sis užila. Zašla na nějaký drinčík, do obchodů a tak" poškrábal se za krkem a já jsem jen přikývla. Ondra mě potom pozval na večeři a když jsme se vrátili, dělal něco na notebooku. Šla jsem si dát koupel a po koupeli jsem si šla lehnout. Za chvíli ke mně přišel i Ondra.

"Dobrou noc Teri" řekl a byl ke mě otočený zády.

"Dobrou" odpověděla jsem mu a taky jsem se k němu otočila zády. Ráno jsem se probudila a Ondra už v posteli nebyl. Vstala jsem a šla jsem do kuchyně. Stál tam u baru, listoval nějakým hokejovým časopisem a popíjel džus.

"Dobré ráno" řekla jsem mu a nahla jsem se k němu abych mu mohla dát pusu alespoň na líčko.

"Dobré ráno" odpověděl. "Já už musím jít Teri jo? Příjdu tak kolem jedenácté. Nezapoměň! Dnes budeš celý den ve městě jo?" řekl a skoro mi to přišlo jako by mi rozkazoval.

"Dobře no, tak papa" sotva jsem to dořekla, už se zaklapli dveře a Ondra odešel. Rozhodla jsem se, že do toho města půjdu tak kolem dvanácté a udělám si radost a něco pěkného si koupím. Bylo 12:07 a já jsem vycházela z Ondrového bytu. Nakupovala jsem, ale po chvilce mě to přestalo bavit a šla jsem si sednout do nějaké kavárny. Dala jsem si výbornou kávu a jelikož měli na stole nějaké časopisy, tak sem vzala ten na kterém bylo napsáno VOGUE a začetla jsem se do něj. Bylo už skoro šest hodin a jelikož jsem nevěděla co mám dělat, rozhodla jsem se, že už půjdu domů. Šla jsem pomalu, nikam jsem nespěchala a sledovala jsem všechno možné co jsem po cestě potkala. Když jsem dorazila k Ondrovému bytu, vchodové dveře nebyly zamčené. Hned mi to přišlo divné, protože jsem si byla 100% jistá, že jsem je zamylakala. Ale dveře byly jen zabouchlé. Vešla jsem dovnitř a v obýváku na stole stály dvě skleničky vína. Uslyšela jsem nějaké divné zvuky z ložnice a tak jsem se k ní nenápadně a hlavně potichu vydala. Dveře byly zavřené a já jsem zpoza nich slyšela sténání nějaké ženské. Hned mi došlo o co tu jde. Slzy se mi začali valit do očí a já jsem přemýšlela, jestli mám vejít do té ložice nebo ne. Chvíli jsem si říkala, že tam vejdu, ale jelikož jsem brečela, neměla jsem odvahu. Rychlým a rázným krokem jsem se vydala ke dveřím a silně jsem s dveřmi práskla. Doufala jsem, že to Ondra slyšel. Utíkala jsem dolů a u hlavních vchodových dveří jsem potkala Tylera. Měla jsem ubrečené, červené oči a on si toho hned všiml.

"Bože Teri, co se stalo?" bylo od něj milé, že se hned zajímal o to co se mi stalo.

"Nic" pípla jsem tak, že to sotva slyšel.

"Ale notak, něco se stalo. Copak? Hele pojď" mile se usmál, chytil mě za ruku a vedl mě k jeho bytu.

"Klidně pojď dál Teri, chceš kávu? Nebo víno nebo jen sklenici vody?"

"Jen tu vodu." řekla jsem s ubrečeným hlasem a posadila jsem se na gauč v obýváku. Po chvilince mi přinesl vodu a výslech začal znova.

"Tak co se stalo" věděla jsem, že to nemá cenu a tak jsem mu to všechno řekla. Po tom co jsem skončila vypadal překvapeně, ale zároveň šlo vidět, že ho to mrzí.

"Tak to mě mrzí Teri" řekl a mě se začali zavírat oči. Po skoro celodenním chození po obchodech se ani nedivím že jsem unavená.

"Si unavená Teri že? Vidím jak se ti zavírají oči" usmál se "Klidně si u mě můžeš odpočinout, je mi jasné, že k Ondrovi asi nechceš."

"Néé, to si hodný děkuju, ale já půjdu klidně do nějakého hotelu." usmála jsem se na něj a vydala jsem se ke dveřím.

"Hele prrr" zavolal na mě jak na koně a začal se smát. Zastavila jsem se a otočila jsem se na něj se smíchem. "Nebudeš spát v hotelu, když ti nabízím, že můžeš přespat u mě! A neptám se tě, ale přikazuji ti to!" zvedl výhružně prst a začal se znovu smát. Úsměv jsem mu oplatila a následovala jsem ho do ložnice.

"Pokud se chceš vysprchovat, žádný problém klidně jdi, na tady máš moje tričko a já budu spát na gauči v obýváku, takže kdybys něco potřebovala, víš kde mě najdeš." Zase se začal smát a byl na odchodu.

"Tylere" řekla jsem, zastavil se a otočil se na mě. "děkuju" pokračovala jsem.

"Nemáš zač." usmál se a odešel z ložnice.