Šla jsem se připravit do koupelny. Vyčistila jsem si pleť, jemně jsem se namalovala a šla jsem se obléct. Vzala jsem si teplé oblečení, protože v Bostonu už skoro začíná zima.
"Ready?" zeptal se mě David.
"Ano, jsem ready" odpověděla jsem mu mile a usmála jsem se na něj. Úsměv mi oplatil a vyrazili jsme. David měl pravdu, Boston je za tmy ještě krásnější. Byla to nádhera. Všude svítily pouliční lampy, billboardy a mrakodrapy. Všimla jsem si, že Boston začíná být už připravený na Vánoce, občas jsem na lampách zahlédla světýlka a různé ozdoby. David celou dobu sebou táhl nějakou velkou tašku, ale neptala jsem se co vní má. Pomalinku jsme se začali přibližovat k obrovské moderní hale.
"Co to je tam před náma?" zeptala jsem se ho a ukázala jsem na tu obří halu a David se usmál.
"To je stadion..." řekl a mě došlo co má v té tašce "...budeme bruslit jestli nevadí." podíval se na mě a začal se uculovat. Párkrát už jsem na bruslích stála, ale to už je hodně dávno.
"Davide, ale já neumím moc bruslit" trošku jsem začala být nervózní, ale vím, že když se mnou na ledě bude David, nic se mi nestane.
"No a co? Jak lépe se to naučit, když ne tady a s tak dobrým učitelem?" řekl sebejistě a žačal se smát.
"No dobře no, ale jestli se zabiju, tak tě zabiju!" řekla jsem s pokefacem, ale potom jsem se začala smát a David se začal smát se mnou. Vešli jsme do obrovského stadionu a sedli jsme si tam na lavičku na střídačce. David z tašky vytáhl brusle a mě podal ty mé. Rychle se do nich obul a zavázal si je.
"Jak to že si tak rychlí?" řekla jsem a začala jsem se znovu smát, protože jsem terve měla obutou jenom jednu brusli a ke všemu ještě jsem ji ani neměla zavázanou. David se taky začal smát a sedl si vedle mě, chytil mi nohy a dal si je na svá stehna a začal mi ji zavazovat. Nemohla jsem se na něj přestat dívat. Byl okouzlující.
"Hotovo" usmál se na mě a zadíval se mi do očí. Po chvilce jsem přerušila náš oční kontakt.
"Jdeme?" zasmála jsem se a dělala jsem jako by nic.
"Emm...Jo" usmál se a pomohl mi na led. Musela jsem vypadat jako šašek, už dlouho jsem neměla obuté brusle a mé pohyby to dokazovaly.
"Dobrý, jde ti to" usmál se na mě David a pořád mě přidržoval abych nespadla.
"Hrozně dlouho jsem nestála na bruslích." zasmála jsem se a v tu chvíli mi podjela noha. Naštěstí to David hned uviděl a v čas mě chytil.
"Opatrně" mile se na mě usmál a já byla u něj v náručí. Opět jsme se dívali přímo do očí. Tentokrát ale náš oční kontakt přerušil on. Začala jsem se smát a David pochopil, že to je asi kvůli tomu, že jsem málem spadla a žačal se smát taky. Pokusila jsem se si stoupnout a pomalu jsem se rozjela. David jel opatrně za mnou, kdybych náhodou zase padala, aby mě v čas chytil.
"Hele Teri, mám pro tebe takové jedno překvapení." podíval se na mě a usmál se. Já jsem mu úsměv oplatila.
"Jaké?" zeptala jsem se ho a usmívala jsem se.
"Po zítří hrajeme s Winnipegem tady v Bostonu."usmál se na mě.
"Cože? Ne, fakt?" nemohla jsem tomu uvěřit, protože je Winnipeg Jets můj hodně oblíbený tým NHL.
"Jo jo fakt..." usmál se a chytil mě za ruky "...Půjdeš tam se mnou a možná bys mohla nahlédnout i do kabiny" já jsem tomu stále nemohla uvěřit a začala jsem skákat a objímat Davida.
"Děkuju děkuju děkuju!" pořád jsem opakovala a měla jsem obrovskou radost.
"Vůbec nemáš zač, vím že máš Winnipeg ráda, tak jsem ti domluvil že jsem i bez vstupenky můžeš jít." mile se na mě usmíval.
"Strašně děkuju!" vyskočila jsem na něj tak rychle, že to nečekal a oba jsme spadli na led. Začali jsme se nekontrolovatelně smát. Tak strašně jsem ho chtěla políbit, ale nemohla jsem. Věděla jsem že kdyby jsme spolu chodily asi by to nebylo dobré. Nevím proč, ale někde v srdci to cítím. Pokusila jsem se stoupnout, ale David mě přitáhl zpět k sobě a políbil mě. V tu chvíli jsem měla v hlavě zmatek. Na jednu stranu jsem se od něj chtěla odtáhnout, ale na druhou stranu jsem chtěla aby pokračoval. Po chvíli přestal, podíval se na mě a čekal co udělám. Vůbec jsem nevěděla co dělat a tak jsem jen zavřela oči a čekala jsem co se bude dít. Za chvíli jsem opět ucítila jeho rty na těch mých. Líbali jsme se, ale já věděla že to není správné.
![](https://img.wattpad.com/cover/94979317-288-k265298.jpg)
ČTEŠ
WIN or LOST?
FanfictionMladá dívka jménem Terka se potká s někým, kdo jí změní život. S Davidem Pastrňákem se zná už od základky a jsou nejlepší kamarádi. Jednou David Terce nabídne něco úžasného a Terka neváhá. To ale netuší co jí potká.