WIN or LOST?

Úžasně strávené odpoledne

    Ráno jsem se probudila a cítila jsem se velmi dobře. Hodně jsem se těšila na odpoledne, až půjdu s Ondrou ven. Je hodně divné, že mě Ondra pozval na kávu, když jsme se poprvé setkali včera a povídali jsme si jen tak 5 minut. No, nevadí. Snad se moc neztrapním. :-D Probudila jsem se v 9 hodin ráno a hned jsem zamířila do kuchyně, abych se šla nasnídat. Na stole ležel papírek se vzkazem:

"Dobré ráno Teri, šel jsem na trénink a příjdu kolem jedné hodiny."

Poté co jsem si přečetla vzkaz od Davida, jsem si šla připravit snídani a potom jsem se šla osprchovat a umyla jsem si vlasy. Chtěla jsem na odpoledne vypadat co nejlíp, a tak jsem si po umytí a vyfénování, vlasy vyžehlila a následně jsem si je i trochu nakulmovala. Z kufru jsem vytáhla nějakou paletku se stínama do hněda. Sice jsem měla ještě asi 4 hodiny, ale nechtěla jsem ztrácet čas. Na pleť jsem si nanesla korektor, make-up, pudr a začala jsem si líčit oči. Po nalíčení očí jsem si nanesla řasenku. V koupelně jsem nespěchala, protože jsem měla spoustu času. Sedla jsem si za počítač a dívala jsem se na googlu na nějaký pěkný večerní outfit, aby jsem získala nějakou inspiraci. Našla jsem nějaký pěkný, který dokonce mám u sebe, sice trošku jiný, ale ve směs stejný. Už bylo po jedné hodině a David stále nebyl doma. Moc mi to nevadilo, protože jsem chtěla ve dvě vyjít, aby jsem v čas dorazila ke stadionu a Ondra na mě nemusel čekat. Nechci Davidovy vysvětlovat kam jdu a nechtěla jsem se s ním hádat, protože vím, že by nebyl moc rád. Už byli dvě hodiny a já jsem byla připravena vyrazit. Nechtěla jsem Davida potkat, tak jsem šla jinou cestou než chodí David. Ke stadionu jsem přišla o půl třetí, ale nevadilo mi to. Chvíli jsem poslouchala jestli náhodou na stadioně není ješte trénink. Nic jsem neslyšela, takže to znamenalo že trénink, na kterém byl David už skončil. Pustila jsem si hudbu do sluchátek a sedla jsem si na lavičku u stadionu. O tři čtvtě na tři přišel Ondra:

"Ahoj Teri čekáš dlouho?" řekl a měl trošku starost, že jsem na tom chladu.

"Ahoj Ondro, jsem tu tak od půl třetí. Nechtěla jsem aby si na mě čekal ty, když si mě pozval." řekla jsem a uculila jsem se na něj.

"Aha.." řekl a usmál se "..jdeme? Ta kavárna není tak daleko, takže za chvíli budeme v teple." pořád se na mě mile usmíval.

"Jojo jdeme" uculila jsem se na něj a začervenala jsem se. Po chvíli jsme přišli do kavárny, která byla velice útulná a pěkně vybavená. Posadili jsme se a objednali jsme si. Po chvíli nám milá servírka přinesla naše objednané kávy. Před tím než ke stadionu přišel Ondra jsem si pro jistotu vypla vyzvánění na mobilu, aby mi David nevolal a mě to nerušilo. S Ondrou jsme si povídali o hokeji o Česku a vlastně o všem možném. Trošku jsem se bála, že si třeba nebudeme rozumět a nebudeme se mět o čem bavit, ale bála jsem se zbytečně. S Ondrou si moc rozumíme a dokážeme se bavit o čemkoliv. V kavárně jsme strávili hodně času, ale v osm hodin už Ondra odjíždí s týmem zpět do Winnipegu. Hodiny v kavárně ukazovali pár minut před šestou hodinou a Ondra se bál, aby náhodou nepřišel pozdě k letadlu:

"Promiň Teri, ale už je šest a měl bych už jít, aby jsem nepřišel pozdě k letadlu." smutně se na mě podíval.

"Jo dobře tak já už půjdu taky." mile, ale přesto smutně jsem se na něj podívala.

"Dobře, tak já tě alespoň doprovodím k domovu." řekl a mile se na mě usmál. Šli jsme k bytu kde bydlel David, ale já jsem v uličce zastavila, aby nás David náhodou neviděl z okna.

"Děkuju ti Ondro za krásné odpoledne." usmála jsem se na něj a začervenala jsem se.

"Já děkuju." usmál se na mě Ondra. Už jsem byla skoro na odchodu, ale chtěla jsem se ho ještě na něco zeptat:

"Ondro?..." řekla jsem a on jenom kývl hlavou na znamení abych pokračovala. "...proč si mě pozval na kávu, když jsme se znali jenom tak pět minut?" zeptala jsem se ho a dívala jsem se mu do očí.

"No..protože si vypadala zajímavě a chtěl jsem tě více poznat, připadáš mi milá a hodná." říkal mile a díval se do země. Tohle mě velmi potěšilo.

"Bude ještě někdy možnost se vidět?" řekla jsem smutně.

"Určitě ano" řekl, ale připadal si nejistě. Vytáhla jsem z kabelky papírek a tužku a napsala jsem mu své číslo.

"Děkuju" řekl a to co udělal mě neuvěřitelně překvapilo. Naklonil se ke mě a dal mi pusu na líčo. Okamžitě jsem se začala červenat a pomalu jsem odcházela. Občas jsem se otočila a zamávala jsem mu. Hned jak jsem přišla k Davidovy domů, začal se mě pták kde jsem byla. Nechtěla jsem mu lhát, ale musela jsem.

"Moje kamarádka mi napsala jestli mám chvíli čas, že bysme zašli na kávu, protože ví že jsem letěla za tebou a ona bydlí kousek." zalhala jsem mu.

"No a proč si mi nebrala mobil? Měl jsem o tebe strach Teri!" přišel ke mě a díval se mi do očí.

"Promiň, jenom sem ji dlouho neviděla a nechtěla jsem, aby nás někdo rušil." řekla jsem a dívala jsem se do země.

"No dobře" řekl nejistě a objal mě.

"Jdu se umýt a půjdu spát." řekla jsem, dala jsem mu pusu na líčko a šla jsem si dát koupel. Po koupeli jsem zalezla do postele a přemýšlela jsem o Ondrovy. Myslím, že k němu něco cítím.