R.O.S.E. II. - Avengers

17♥ Avengers, do boje!

Z pohledu Wandy

„Bojím se. Až Loki zjistí, že Rose žije, bude běsnit ještě víc," přitěžovala si Natasha v zasedací místnosti a my zrovna probírali plán, jak zahájit protiútok, kdyby Loki zjistil naši polohu. Všichni byli jako vahách. Čekali, že prohrajem a zároveň chtěli vyhrát. My ani nevěděli s Pietrem, kdo Liko je. Určitě byl hodně nebezpečný, když z něj měli Avengers strach. Bitva v Sokovii byla zřejmě ještě v pohodě.

„Proto musíme udržet Rose co nejdál. Už by to tentokrát přežít nemusela," navrhl Fury. Otevřeli se dveře od místnosti a vešel HawkEye. Sundal si svoje fialové brýle a složil si je do kapsy.

„Kapitán s Rose jsou na cestě," oznámil všem a všichni jsme náhle zkoprněli. Clint se zarazil, „Co se děje?" nechápavě po nás zíral.

„To je fuk. Hlavně ji udržte od Lokiho co nejdál. Jednou ho sice porazila, ale po druhé už to tak být nemusí," rozhodl Sam a všichni jsme se jako na povel zvedli z míst.

„Všichni na své pozice. Počkámě na Rogerse a Brooksovou až dorazí a slečnu budou mít na starost dvojčata. Připravte se," vydal Fury povel a já s bratrem váhavě přikývla. Oba jsme ve spěchu opustili zasedačku a vyběhli na štěrkovitou cestu před budovu. V dálce jsme už vyhlíželi šedivé Kapitánovo auto.

Z pohledu Steva

Když jsme měli s Rose pocit, že nám tenhle den už nic nezkazí, spletli jsme se. HawkEye mi zavolal ohledně situace s hellicarierem. To, co se stalo bylo hodně depresivní. Většina lidí na hellicarieru zůstala a malá část se dokázala zachránit, včetně Furyho a Hillové. Vlastně jsme při cestě na základnu spolu ani nepromluvili. Rose se neptala na další věci a detaily. Bylo jí prostě jasné, že je zle. Když jsem s autem dojel až ke štěrkovité cestě základny, stála tam už Wanda s Pietrem. Netrpělivě přešlapovali a vyhlíželi nás. Když jsem s autem zaparkoval, přišli oba blíž. Vystoupil jsem si první a Rose po mně. Znejistila. Nevěděla, proč po ní dvojčata tak civěli. Už i mně to bylo nepříjemné a změřil si je pohledem.

„Děje se snad něco?" ozval jsem se a upoutal pozornost Pietra.

„Fury vydal rozkazy. My máme odvést Rose do bezpečí," oznámil mi bělovlasý chlapec. Já přivřel zaraženě oči a podíval se po svojí přítelkyni, která nechápala, o co šlo.

„Tak Fury si začíná drze dovolovat," zašeptal jsem tiše pro sebe mírně nazlobený se vydal do budovy za ředitelem. Nechal jsem za zády tři páry očí.

Z pohledu Rose

Jakmile mu Pietro odpověděl, vypadal Steve hodně vytočený. Působení Furyho pro něj zřejmě nebylo to nejlepší. Když mi Wanda naznačila, že mám jít za nimi, vyndala jsem si ještě z auta seskládané brnění a následovala je dovnitř. Odvedli mě do nějakého pokoj a zaznělo zamykání zámku dveří. Oni mě tady zamkli! To nemyslí vážně! Lidem jde o život a já mám zůstat tady? Ne. Sehnula jsem se k složenému brnění Iron Woman a aktivovala ho. Po chvíli bezhlavého létání částí brnění kolem mně, se konečně na mně utvořilo brnění. Pomocí žhavého paprsku na hřbetu ruky na zápěstí jsem rozťala železné mříže a poté je vylomila. Omylem se mi to povedlo i s oknem a sklo zařinčelo o zem. Tohle nebyl dobrý nápad. Teď pryč. Zažehla jsem trysky a vyletěla už tak dost úzkým otvorem, kde bývalo před chvíli okno. Naštěstí brnění bylo přizpůsobeno na moje tělo a nebylo to brnění Iron Mana, které by potřebovalo ten otvor asi ještě třikrát větší. Dostala jsem na nejvyšší úroveň, neboli do výšky čtyř pater této základny. Pod jsem zpozorovala nějakou malou postavu v plášti. Zaujala mě a já ji se zájmem z výšky pozorovala. Přišlo mi to podezřelé. Nikoho takového jsem u SHIELDu ještě neviděla. Sletěla jsem o dvě patra níž, abych viděla víc. Ochranka nechala postavu projít bez bránění. Sletěla jsem až na zem a všimla si očí ochranky. Zářily špinavou modrou barvou a jakoby nevnímali. Naposledy jsem tohle samé viděla u Clinta, když jsme bojovali na hellicarieru. Sakra...vždyť to je...Loki! Chtěla jsem dovnitř vletět a klidně i v tom brnění. Jakmile jsem byla asi tři metry od stráže, začali po mně střílet. Hlasitě jsem vykřikla a rychle kolem nich proletěla dovnitř. Pokračovalo to další přestřelkou na několika chodbách, kudy zřejmě Loki prošel. Povedlo se mi najít úkryt ve skladu a sundala si helmu. Ztěžka jsem popadala dech a snažila se zorientovat. On je tady...on je tady! Musím varovat ostatní, než bude pozdě! Vzpomněla jsem si na vyplé sluchátko v levém uchu. Spustila jsem si ho a zkusila navázat kontakt se základnou.