Split || Avengers

Kapitola 5.

Já jsem se přestala smát, ale nedělala jsem to ráda. Prohlížela jsem si Furyho ruku a zjišťovala, co v ní dřímalo. Musím ale uznat, že mě od toho smíchu dost bolelo v krku, ale do doufám za chvíli přejde. Tvář měl dosti vážnou. Netuším, jestli se takhle vážně tváří pořád anebo s ním je zábava jak v márnici. Nikdy neprohodil žádný vtip ani ironickou poznámku. Všude okolo bylo ticho. Kdyby sem nevešel, Stark by po chvíli sáhnul do šuplíku a byl by napřažený s paličkou na maso, že se porve se Stevem. Díky bohu k tomu ale nedošlo, alespoň k něčemu Furyho autorita byla. Ten si uměl zjednat pořádek. Měla jsem pořád z něj trochu strach. Jeho obličej mne však nenutil ke strachu, pouze k poslouchání jeho rozkazů.

Pořád jsem pociťovala strach. Každý den. Zbloudilá kulka je ta nejhorší věc ve válce. Člověku tepe srdce jako při běhu maratonu, nervy máte, bůh ví, kde a smrt je na každém rohu. Mohla jsem každým dnem zemřít, ale věděla jsem, že opravdoví přátelé mě v boji nezradí. Existuje jedna fotka, která není rozmazaná a na které jsme všichni, naše skupina. James Bucky Barnes, odstřelovač, stál vedle Steva Rogerse, velitele a kapitána, oba dva měli samopaly v ruce. Steve měl na zádech svůj štít a helmu přidržoval v podpaží. Edwin Jarvis seděl na německé motorce, v jeho obličeji byla vidět radost i když měl přes obličej krvavou ránu. Já seděla Howardu Starkovi na ramenou. V rukách jsem držela americkou vlajku a mávala jsem okolo sebe. Všichni jsme se smáli. Dobyli jsme podstatnou část Německa. Byla to obrovská radost v době plné smrti.

"Svět opět potřebuje Avengers. Doufám, že jste tu všichni a neposere se vám to jako minule! Je velice těžké, to pak obhajovat u ministra obrany, když rozboříte půlku Chicaga! Nová mise se odehrává v Německu, tudíž na území cizího státu a nehodláme zde řešit mezinárodní průser. Ve Stuttgartu se nachází jeden muž s něčím, co se jmenuje Tesseract," otočil svůj pohled na pětici lidí v místnosti a podíval se především na Steva, "Který tak ustavičně hledáme. Přiveďte mi ho, prosím, živého. Díky němu najdeme i Tesseract," mluvil dost vážným tónem. Steve se při vyslovení Tesseractu nevěřícně podíval na Furyho. Já měla takové tušení, že jsem už o něm někde slyšela. Fury nám ho ukázal na holografické desce. Byla to modrá krychle, která zářila svými barvami. Při tomto pohledu jsem si vybavila onen duhový most z mých prvním snů. Nikdo nic na protest neřekl. Po vysvětlení detailů mise a předání desek s informacemi všichni vstali ze svých míst a odešli. Jenom já jsem zůstala sedět v místnosti a dívala se někam na zem. Mají tu opravdu moc hezké parkety, hezčí podlaha v mém pokoj. Mise na záchranu světa. Musela jsem se nad tím pousmát. Mlátila jsem nacisty a teď jsem vrah lidí, kteří nikdy nic špatného neudělali. 

"Je to mise pro všechny," dodal Fury po odchodu všech a přistoupil ke mně.

"Cože?" trhla jsem hlavou, když promluvil a podívala se na něj. Rozuměla jsem mu až moc dobře, jenom jsem doufala, že to zopakuje. Nějak se mi nechtělo věřit, že to doopravdy řekl. Musela jsem se přeslechnout. Nepřijmou mě k Avengers. Před několik týdny jsem jim málem zabila člena.

"Leťte s nimi. Věřím vám," s těmito slovy mi podal dva vibraniové nože. Ani jsem si neuvědomila, že jsem je u sebe neměla. Měla jsem je už od války. Vyrobily se z toho kovu dvě věci, ale svět znal pouze jednu. Steve měl štít ze stejného materiálu jako já oba nože. Byly téměř nezničitelné, zlikvidovat se mohli pouze vzájemně. Pomalu a opatrně jsem si je vzala zpátky, jako by šlo o nějaký artefakt, který by se za žádných okolností nesměl poškodit. Byli studené, jak jsem je už dlouho nedržela v ruce. Dala jsem si je do černých látkových pouzder, které bylo připevněné na opasku. Ta pracně vyžehlená a složená věc v jeho ruce byla nějaká stará uniforma SHIELDu.

"Vy víte, co to je. A pokud ne, tak si vzpomenete," podal mi a já si ji vzala do rukou. Lehce jsem palci přejela po látce. Odtrhla jsem oči od oblečení a podívala se na Furyho. Ten jenom kývl. Poté jsem si sundala bundu, kterou jsem měla na sobě. Otočila jsem se ke krbu, ve kterém hořel oheň, a hodila ji do něj. Pomalu začala hořet. Konec. Už se k Hydře nevrátím. Místo toho jsem si oblékla podobnou, jenom světle modrou a se znakem SHIELDu, který byl trochu jiný, jak ten aktuální, a pod ním bylo vyšito S.I.. Člověk se ptá, jestli jde začít úplně od znova. Zda jde napsat epilog a začít vytvářet novou knihu života. A moje odpověď zní ano. Už nebudu vraždit pro někoho, ale na obranu vlastní planety, protože nás čeká něco mnohem horšího, než jsou mezistátní konflikty. Budu bojovat na straně Avengers. Fury se na mne pouze pousmál a znovu kývl. Hydra už mě nikdy nezíská zpět.