Avengers + Jessica

Prolog

Byl krásný slunečný den, který jsem hodlala strávit se svými rodiči. Měla jsem na dnešek velké plány, které jsem si chtěla velice moc splnit. Protože byl den mých sedmnáctých narozenin.

Vylezla jsem ze své postele a z vesela si to kráčela do obýváku. Jakmile jsem do něj vešla tak jsem nevěřila svým očím, byl celý převrácený naruby. Jako kdyby tu vybuchla atomovka. A pak jsem si toho všimla. Mí rodiče seděli svázání na židli každý asi dva metry od toho druhého.

U mého otce stál nějaký divný maskovaný chlap s pistolí, kterou mu držel u lebky. A dále tu bylo asi dalších deset maskovaných chlapů. Chvíli jsem si je potají prohlížela a zjistila jsem, že každý má na rameni znak s červenou chobotnicí.

Jak jsem si je tak prohlížela tak si mne jeden z nich všiml a snažil se mne chytit. Má matka začala křičet. Já nevěděla co dělat a tak jsem utekla zpět do pokoje, kde jsem se zamkla a sedla si k posteli a doufala že se sem nedostanou. Ale to byl velký omyl. Chvilku jen bušilli na dveře, ale pak se dveře rozletěly do všech stran a já jsem se zděsila.

Jeden z těch chlapů mne pevně sevřel a táhl do obývací místnosti. Kde mne taky posadil na židli a také mne svázal. Ten zřejmě hlavní chlap se zeptal otce: ,,Kde to je?" můj otec neváhal a jen mu plivl do obličeje. Naštvaný 'šefík' ho silně praštil pistolí do obličeje. A to už mi vytriskly slzy a já jsem se neudržela a začala jsem křičet: ,,Co chcete a proč to děláte, vždyť jsme nic neudělali!" opakovala jsem stále dokola a chlap opatrně přešel ke mne a já jsem se snažila být statečná, ale nešlo to.