Avengers + Jessica

24. Večírek- část druhá

Ano ten gif mě velice pobavil, a tak jsem vám ho sem dala.

Hned po našem koncertu, jsme se uchýlili k baru. Sedla jsem si na bytovou židli a objednala jsem si martiny. Clint si sedl hned vedle mě a objednal si whisky. Nejdříve jsem vyndala olivu, jelikož jí jejím, ale to pití mi chutná a zapomněla jsem říct, že to chci bez olivi. A tak jsem jí jen s párátkem vyndala a dala na stůl. A hned do sebe kopla zbytek drinku.

Clint se na mě jen s vykulenýma očima podíval a kopl to do sebe taky. A pak se oklepal, jelikož jeho nápoj byl příliš hořký.

Následně mě vyzval k tanci a hrály zrovna Jamese Artura -Say you want let go, a tak jsem jeho ruku přijala a kráčeli jsme ruku v ruce k parketu plnému lidí, a tam se začali pohupovat do rytmu hudby.

Během písně bylo ticho, což mě děsilo, ale naopak, když jsem prohlédla do jeho očích, tak jsem věděla, že tahle chvíle slova nepotřebuje. A tak jsem byla v tichosti, než píseň skončila.

Po písničce jsme ještě tancovali, i když nic nehrálo a tak jsem se musela usmát. Byl to tak nekonečný moment, který jsme nechtěli nechat ukončit.

Najednou okolo nás někdo prošel a řekl: ,,Hele víte že už písnička skončila?" byl to Pietro a usmál se na nás oba, jen jsem sindala hlavu z Clintova ramene a podívala se na Pietra, který na nás hleděl. ,,Víme, ale nám je to jedno." řekl Clint a pořád se mnou tančil.

Asi až po dvaceti minutách jsme se tedy rozhodly, že půjdeme se podívat na balkón. Došli jsme ke dveřím, kde jsme se zhrozili nad davem lidí, který tu byl, a tak mě Clint chytl za ruku a táhl bůh ví kam.

Tak jsem tedy šla jen za ním a držela se ho pevně, abych ho neztratila. Dobelhaly jsme se až k výtahu, který nás vyvezl až do posledního patra, kde jsme vylezli a pak ještě vyšli p schodů do dveří, ve kterých jsem nikdy nebyla. Otevřeli jsme je a vešli na střech. ,,Sem jako můžeme jo?" zeptala jsem se Clinta. ,,Jasně že jo, chodí sem každý Avenger, když chce přemýšlet." usmál se mým směrem a doprovodil mě až k samotnému okraji střechy.

Už nějakou chvíli tu stojíme a hledíme na noční NY a na světýlka z různých domů a bůh ví čeho. A pak se na mě Clint otočil a prolomil naše ticho. ,,Víš Jess, už od první chvíle, kdy jsem tě viděl, tak jsem věděl, že nebudeš obyčejná dívka, a zamiloval jsem se do tebe při první setkání. Nikdy jsem k nikomu necítil to co k tobě. Miluji tě."

Podívala jsem se do těch jeho nádherně blankytných očí a nevěděla jsem co říci, a tak jsem ho okamžitě políbila. A během nádechu jsem odpověděla: ,,Taky tě miluji, a také jsi se mi líbil už v tom špitále." hlesnu a zpět ho líbám.

Nepřestává mě se líbat, a tak se nakonec odpojíme jen proto, aby jsme se nadechli a taky seběhli do výtahu, který jsme si přivolali a sjeli jím do našeho patra. Kde mě Clint vyzvedl za stehna a držela jsem se nohama jeho pasu. Stále jsme se líbali, vášnivěji a vášnivěji. Občas jsme narazili do zdi a nebo něco shodili, ale neřešili jsme to jen jsme šli dál až k pokojům.

Nakonec jsme vešli do mého pokoje a zabouchli jsme za sebou, tedy spíše mě Clint stále nesl. Uvolnil si kravatu, pak si začal stahovat sako, ale stále nepřerušoval spojení našich rtů.

Ja jsem ze sebe rozepla cropový jořejšek šatů, a jelikož jsem neměla podprsenky, protože by byla vidět, tak jsem si jí nebrala. A Clint spatřil má ňadra. Ja jsem mu pomohla s rozepínáním košile a hodila jí bůh ví kam v pokoji. Pak jsem mu pomohla i s kalhoty a pak jsem si sundala i zbytek šatů a byla jsem v kalhotkách. Stejně tak jako Clint ve spodkách a já mohla obdivovat jeho svalnaté a vypracované tělo, které mě tak uchvacovalo, že jsem se na chvíli zasekla. To mě ale opět popadl a objal mě a nepřestával líbat.

Pak mě opatrně položil na postel, na které jsem se posunula až na polštář a on přešel ke mě. Ted už jsme před sebou stanuli oba nazí. ,,Opravdu to chceš?" zeptal se najednou udýchaným hlasem. ,,Ano chci aby jsi to byl ty." usmála jsem se a dál ho líbala.

A asi si dokážete představit co pokračovalo dál.

***

Chvíli jsme spolu ještě leželi v posteli a pak jsem mu nabídla společnou sprchu. Po sprše jsme se rozhodly si zpět lehnout a ušli jsme v obětí jak jinak než nazí.

Určitě jsem vám snažila ten konec, ale já tohle psát neumím, a tak si to každý můžete představit sami. A doufám, že se vám kapitola líbila.