Avengers + Jessica

4.Zotavovaní

Hawkeye
Doktor mi řekl, když jsem přišel se na ní podívat do nemocnice, že už se probudila a sdělil jí diagnózu a poté se zas uchýlila ke spánku, prý byla velice vyčerpaná. Teď jí pozoruji přes okno jejího pokoje, které tu má.

A přemýšlím co jí řeknu, až se probudí. Najednou se jí začne zrychlovat dech a to zjistil podle tempa zvedání jejího hrudníku, začne se kroutit a zvedat hrudník z lehátka a také přístroje, které jsou kolem ní velice nepěkně pípají, až mi to vadí přes to sklo.

Zděšeně na ní hledím a vílám: ,,Doktora, potřebuji doktora, něco se děje!" už téměř volal a schaním ho. Nakonec ho nacházím a doktor vstupuje dovnitř. Z nenadání se opět uklidní a pak se stane něco co jsem vůbec nečekal. Obrovská tlaková vlna, která se šíři celou místností a pak tříští okna. Běžím k doktorovi, který pravě leží na zemi v jejím pokoji. Nevím co se to stalo, ale myslím si, že to byla ona.

Doktora odtahnu z místnosti a zavolán další lékaře, kteří odvádí zraněného pryč. Okamžitě si nechávám přivolat tým ze S.H.I.E.L.D.u, aby jí hlídali a odchazím za Gurym mu sdělit co se stalo.

****

,,Pane snažím se vám říci, že ta dívka ma nejspíše nějaké schopnosti, o kterých jsme dosud nevěděli." pirát zahleděný na město pod ním, na které kouká skrz obrovské sklo, se otočí a pohledné na Burtona. ,,Pane Burtone, věřím vám, jakmile se slečna zotaví tak ji okamžitě přivedete ke mě do kanceláře." ,,Ano pane." pokynu hlavou a odchazím z jeho kanceláře.

Jessica
Probudila jsem se v úplně zdemolovaném pokoji. No jasně moje noční můra pomýšlel a jsem si. Doufám, že jsem nikoho nezranila.

Z nenadání do dveří přichází dva chlapci v černém a následně po nich další. Ale ten už je mnohem hezčí a sympatičtějsí než ti co stojí ve dveřích.

Přijde ke mě a řekne: ,,Dobrý den jsem Agent Clint Burton, jak pak se jmenuje té vy?" prohlížím si ho a začíná se mi líbit, a proto odpovím s velice chraplavým hlasem, skoro až neslyšným. ,,Já se jmenuji Jessica Black." kývne hlavou a zas odchází. A proto naň zavolám: ,,To jste chtěl vědět jen mé jméno?" děla jako že mě neslyší a přikazuje agentům co mají dělat. Celkem mě zklamal myslela jsem že bude jiný...

Na pokoji nemám nic co k práci a tak se velice nudím. Nakonec usínám.

****

Další den sem přicházejí nějací chlapci v uniformách a vyměňují okna co jsem ze spaní zničila. Věděla jsem že se to stane, ale netušila jsem, že to bude až tak velký, moje síla začíná být větší a větší.

Pak opraváři k večeru odchází a já zas nic nedělala jen ležela. No i když přišel nějaký doktor s kontrolovat mé životní funkce ale nic zvláštního se nedělo.

Večer, když jsem nemohla spát, tak jsem se rozhodla že se projdu, vytáhla jsem si par hadiček z rukou a šla v nemocniční košili na procházku.

Nikdo tu nebyl bylo to až děsivé, v noci to tu nebylo jako ve dne. Ve dne tu bylo živo až příliš, ale v noci ani živáčka.

A tak jsem se to tu rozhodla prozkoumat. Bylo tu bezpočet chodem a pokojů, ani jsem netušila, kam jdu, prostě jsem šla tam kam mě nohy zatáhly.

Najednou jsem narazila na nějakou chodbu, kde byli nějací agenti a něco si špitali. A tak jsem rychle zalezla za roh, aby si mě nevšimli. Naštěstí si mě opravdu nevšimli a tak jsem je poslouchala.

,,Slyšel jsi to co se stalo ty holce, prý udělala ze spaní nějakou tlakovou vlnu, až malém zlikvidovala jednoho doktora a jen tak tak se tomu vyhnul Hawkeye." ten druhy se zasmál a odpověděl: ,,No tak to je hustá, že si troufne na Hawkeye, ale celkem chudák doktor, bůh ví co ještě ta slečinka dokáže. Budeme si na ní muset dávat pozor."