Avengers + Jessica

30. Jess?

Jess

Cítím nesnesitelnou bolest na pravé straně temena a svou pravou rukou zjišťuji, že je to rozseklá lebka od čeho mě tak ta hlava bolí. A také vidím trochu již zaschlé krve na svých prstech, které mám právě před očima.  Snažím se pořádně se rozkoukat a tak několikrát zamrkám očima, aby se přizpůsobili šeru. Po chvíli zjišťuji, že jsem na nějaké posteli, přikrytá. Dále můj zrak spočine na osobě stojící u okna, která hledí do dáli a mě si nevšímá. 

Náhle se postava divného vzezření otáčí a všímá si že už nejsem v bezvědomí, ale hledím na něj.  "Ale, naše šípková Růženka se vzbudila. No už bylo na čase spala jste velice dlouho." Promluvil muž v dlouhém, sametovém, smaragdovém kardiganu, který se mu táhl téměř až ke kotníkům. 

" Co tady dělám?" zeptala jsem se muže s nechutí na rtech. Ten se jen nechutně ušklíbl a jeho pohled opět směřoval do dálky. " Slečno jste tu proto, protože jsem si vás osobně vyžádal, a okolnosti vašeho příchodu bych radši nezmiňoval. Ale nebojte se bude o Vás velice dobře postaráno, toho se bát nemusíte." Pronesl muž. "Ale kde jsou mý přátelé?" řekla jsem s obavami. "Nebojte jste tu sama a nikdo neví kde se nacházíte." Vykulila jsem na něj oči a začala trochu panikařit, co asi mohli udělat ostatním, a co udělali Clintovi? Musím se odsud dostat a to okamžitě. Myšlenky mi proudily rychlostí větru a ani já sama jsem je nedokázala zastavit. 

,,Slečno připravil jsem Vám zde čisté oblečení, byl bych rád, kdyby jste se do něj převlékla a pokud budete chtít si dát sprchu a nějakou hygienu je zde také koupelna. Ale neradil bych vám aby jste se pokoušela o útěk. Všude jsou stráže a jste hlídaná kam se jen hnete, a tak si ušetříme starosti. Já teď odejdu a za půl hodiny pro vás přijdou stráže a odvedou vás za mnou a já vám sdělím proč zde jste." muž skončil se svým monologem a zavřel za sebou obrovské těžkopádné dveře.

Já jsem nechtěla vytvářet nějaké vlny, a tak jsem poslechla to co mi muž s havraními vlasy říkal, a také jsem byla velice zvědavá proč tu jsem. A tak jsem nejprve zašla do koupelny, do které vedli dveře hned naproti posteli. Koupelna byla zbarvená do světle šedivé barvy. Byl zde vysoký obloukový strop na kterém visely lustry, které rozprostíraly světlo tak, že to vypadalo jakoby do místnosti proudilo denní světlo, i přesto že zde bylo pouze malinkaté okénko s mřížemi vysoko nad zemí, které sem nepřivádělo vůbec žádný náznak slunečních paprsků. Pak zde byla normální toaleta, vedle ní staromodní vana se sprchovým koutem a nakonec zde bylo umyvadlo téže na starší styl a obrovské zrcadlo na zdi nad umyvadlem, které mělo svůj rám pozlacen. Na můj vkus byla koupelna příliš staromodní. Dále jsem výbavu koupelny neřešila a vzala si ručník z umyvadla a šla se vysprchovat. 

Ve sprše jsem přemýšlela co budu dělat. Jestli by bylo moudré zkusit uniknout ze spárů nechutného pohledu muže s uhlazenými, havraními vlasy. A nebo přečkat co se bude dít a jestli mě Avengers najdou. Své myšlenky jsem musela zastavit, jinak bych se v nich utopila a sama jsem usoudila že prozatím využiju varianty B. 

Vylezla jsem ze sprch, osušila se a převlékla se do připravených věcí. Vyrazila ven z pokoje, a tak jak muž říkal, byli před dveřmi opravdu dva strážní se zbraní celý v černé. A tak se na mě jen podívali a muž po mé pravé straně ukázal směrem kterým mám jít a muž po levé straně mě vedl, tak že jsem jednoho měla před sebou a druhého za sebou.

Vedli mě spletitými chodbami jakoby by mě chtěli zmást. Chodby měly vysoké stropy se zlatými lustry, a pod nohama se mi táhli červené koberce. A já jsem si pomyslela, že ten kdo tu uklízí to musí mít velice náročné. A nechtěla bych být v jeho kůži. Konečně jsme přišli k obrovským dřevěným dveřím, které měli zlatou kliku. Naštěstí zde byla stáž a tak nám otevřeli a pustili mě dovnitř obrovské místnosti s dlouhým stolem, kolem kterého bylo několik židlí. Vypadalo to jak u nějakého královského dvora. Na stole byl podlouhlý ubrus a na něm bylo prostřeno, jakoby se tu měla odehrávat obrovská hostina. Na stole bylo křišťálové nádobí, které doplňovali květiny. Bylo ale prostřenou pouze na obou čelech, a tak mi došlo, že se jedná o večeři ve dvou.