Avengers + Jessica

7. Trénink s Clintem

Probouzím se v pokoji v měkké posteli. Dnes mám trénink s Clintem, moc se těším až mě bude trénovat a budeme spolu trávit čas.

Rozhodla jsem se, že si dám malou spršku na probuzení. Vlezla jsem do sprchy a nechala na sebe padat vlažné kapky. Pak jsem ze sprchy vylezla a osušila jsem se. Následně jsem si skočila vybrat nějaký top na dnešní trénink, rozhodla jsem se, že si vezmu legíny a přiléhavé tílko.

Vlasy jsem nějak neřešila, udělala jsem si vysoký culík, aby mi nepřekáželi. A na make-up jsem se vyprdla. Protože jsem se s tím nechtěla piplat. Vzala jsem si tenistky, které jsem našla v šatníku a šla do obýváku.

U stolu seděl už Clint, Steve a Nat. Zbytek jsem tu nikde neviděla. ,,Dobré ráno, už jsem tě chtěl jít vzbudit." řekl Clint, pohled obrátil mým směrem a usmál se. ,,Taky všem přeji dobré ráno." usmála jsem se na zbytek lidí a zeptala se na dvě otázky. ,,Kdy začne trénink? A kde je zbytek?" Steve mi odpověděl: ,,Tony není nějaké moc velké ranní ptáče, Wanda a Pietro někam před chvíli odešli. Bruce je v kuchyni a Thor s ním." kývla jsem na jeho odpověď a pohlédla na Clinta, který si kousl do chleba s máslem. Nic neříkal, a tak jsem si do kuchyně skočila pro mlíko, misku a muisli, kde jsem taky potkala Bruce a Thora, kteří se prý pokoušeli o náš dnešní oběd, a tak jsem je jen pozdravila a dál se jim nevěnovala, jsem zvědavá jak ten jejich pokus vyjde. Muisli jsem si nasypala do misky a zalila je mlíkem, vzala jsem si ze šuplíku lžičku a šla svyžnějším krokem zpět.

Clint už mohl mluvit, a tak mi odpověděl, že trénink bude hned po snídani. A tak jsem kývla a pustila jsem se do jídla.

,,A co budete dělat vy ostatní, když my budeme trénovat?" ,,No já si nejspíše půjdu zaběhat, jako každý ráno." řekl Steve. ,,A po mě chce něco Fury, už se chvěju." řekla ironicky Nat. Zasmála jsem se tomu a dal snídaně probíhala bez konverzace.

Rychle jsem dojedla snídani, zvedla jsem se ze židle, skočila dat misku se lžičkou do kuchyně a přišla zpět do jídelny. ,,Už můžeme jít." promluvila jsem ke Clintovi, který jen seděl a čekal, až přijdu.

Zvedl se a vyšli jsme k výtahu. Ve výtahu jsme JARVISOVI oznámili, že chceme do tréninkového patra. Ve výtahu neproběhlo ani slovo, bala jsem se nejhoršího, že se mnou nechce mluvit.

Výtah cinkl, a já konečně mohla vpadnout z toho výtahu. ,,Dnes začneme střelbou na terč. Jsem zvědavý jak ti to půjde." ušklebil se, jako by to nebyl on, ale neřešila jsem to, přeci jen ho neznám moc dlouho. ,,Dobře." kývla jsem a my kráčeli vedle sebe do velké místnosti. Kde byli na opačné straně obrysy lidí a v nich terče. Do kterých jsem se měla trefovat.

,,Takže nejdřív ti to ukážů, a pak budeš moci si to vyzkoušet." kývla jsem na vše co mi říkal. ,,Takže nejdříve postoj, musíš se mírně rozkročit, vezmeš si tyhle sluchátka a brýle, aby ti nevadil zvuk, pak si vem zbraň a propneš ruce, zamíříś na terč a vystřelíš." najednou Clint vystřelil. Lekla jsem se, protože jsem nečekala, že bude také střílet. Vystřelil několikrát a pak si sundal sluchátka, mezitím přijel terč a všechny kulky byli ve středu. Žašla jsem nad jeho přesností. ,,A teď ty." podal mi sluchátka, brýle a následně nabytou zbraň. Byla jsem zvědavá a zároveň jsem se bála, co vyvedu. ,,Takže rozkroč ty nohy, ještě kousek, no teď namiř na terč a výstřel." navigoval mě Clint, a já dělala tak jak říká, protože jsem zbraň v životě nedržela v ruce.

Nakonec jsem tedy vystřelila a čekala až mi přijede můj terč, který jsem ani netrefila. Byla jsem celkem sklamaná.

,,Ukaž pomohou ti." řekl klidně Clint a přistoupil ke mě. Opět jsem se postavila, tak jak mi řekl před tím, ale teď mi pomáhal. Chytl mi ruce tak abych pořádně zaměřila. Jednou rukou mě objímal a tou druhou mi dával vlasy na stranu, aby mu nevadili. Začalo mi tlouci srdce, ale vůbec nevím z čeho, možná proto, že jsem nikdy nebyla takto blízko muži, který je celkem pohledný a ještě k tomu hodný.

Tou rukou, kterou mi upravoval vlasy mi sáhl na ruku, ve které jsem držela zbraň a pak mi řekl ,,Zmáčkni spoušť." jeho hlas byl sametový a velice příjemný na poslech.

Jakmile jsem vystřelila několikrát mě pustil. Přála jsem si, aby mě nikdy nepouštěl, ale nejde to.

Nakonec mi přijel terč, a když jsem zjistila, že jsem se trefila a neminula terč, byla jsem z toho ráda, trefila jsem 6 a 7 což byl dobrý výsledek. ,,Otočila jsem se na Clinta a usmála jsem se ,,Tak co tomu říkáš??" rychle jsem se k němu přiblížila a objala ho v obětí mi řekl: ,,No myslím si, že když to bylo na podruhé tak dost dobrý." usmál se a řekl: ,,Tak teď to zkusíš sama. A pak přejdem na něco jiného, aby sis to zkusila." kývla jsem a začala opět střílet.

Po té co mi let přijel terč jsem se radovala a pak se Clint rozešel a kráčel beze slova pryč.

Šel až dozadu do menší místnosti, kde byl také terč, ale nebyli zde zbraně, ale luk a šípy pověšené na zdi. Ukázal mi, jak se s ním střílí, a pak mi udělal názornou ukázku, terč přijel a všechny šípy byli na jednom místě, kam je střelil. Vykulila jsem oči. Ale pak jsem si převzala luk a toulec s šípy, který jsem si dala na záda. Pak jsem se postavila loket jsem vytrčila směrem nahoru, natáhla tětivu a pořádně se soustředila na cíl. Pomalu jsem dýchala a vnímala  můj zpomalený dech i to jak dýchá Clint, v podstatě jsem vnímala vše co se kolem mě mihlo, abych se uklidnila. Následně jsem pustila tětivu i s šípem, který letěl velkou rychlosti, až se zabodl do terče a já hned v zápětí vypustila další tři. Pak jsem sklopila luk a předala ho Clintovi. Ten na mě jen koukal s otevřenou pusou.

,,Zavři tu pusu vlítne ti tam moucha." zasmala jsem se tomu a šla k němu. ,,Jak, jak si to dokázala, nikdo nikdy netrefil terč, jak to...." odmlčel se a nevěděl co má říct. Usmála jsem se na něj a odvětvila: ,,No víš jako malou mě strašně bavila lukostřelba, vyhrála jsem všechny turnaje, na kterých jsem byla. A také mě bavila gymnastika a atletika. V podstatě mě baví jakýkoliv sport." dokončila jsem věty a čekala na jeho reakci. ,,Tak to je hustý. Nečekal jsem, že ti to půjde." ,,No spoustu věcí o mě nevíš." mrkla jsem na něj a šla jsem si zkusit své schopnosti ve střelbě ze zbraně. Kupodivu to nebylo nijak obtížné, střílela jsem vždy od čísla 6 nahoru, což byl úspěch.

***

,,Mohly by jsme jít už zpět." řekla jsem a otočila jsem se na Clinta. ,,No to by jsme mohly, jsme tu už dvě hodiny, a neni dobrý vystřílet celý zásoby." usmál se a uklidnil zbraně zpět na své místo a my vyšli zpět k vytáhu.

Když jsme vyjeli nahoru, tak byli všichni v obyváku a povídali si.
,,Ahoj všichni."  ,,Ahoj" ,,Tak jak ti to šlo?" zeptala se Nat. ,,Kupodivu je dobrá, nečekal jsem, že když vystřelí z luku, tak trefí všema čtyrma jedno místo " odpověděl jí Clint. ,,Cože?" zděsila se Nat. ,,No jako malá jsem chodila na lukostřelbu, velice mě to bavilo, a vyhrávala jsem všechny turnaje, byla jsem totiž velice pilná a trénovala u našeho baráku v lese. Na stromech jsem měla přišpendlené terče a přitom jsem mezi stromy běhala. No když jste jedináček, a vaši rodiče jaderní vědci, tak si s vámi moc nehrají, a tak jsem se zabavovala střelbou z luku." usmála jsem se na všechny a dal nic neříkala. ,,A jak sis vedla ve střelbě ze zbraně?" zeptal se Tony. ,,No nijak špatně, střílela jsem od 6 nahoru." Tony jen povytáhl koutky a já jsem jim oznámila, že jdu do pokoje. Kde jsem se svlékla a vylezla do vany. A začala opět myslet na mé rodiče. Až můj trénink skončí, tak se pustím do zničení celé hydry naplno, ale teď se budu soustředit na tréninky. Celkem mě bolela ruka, od toho dvouhodinového držení zbraně, a tak jsem se ponořila cela pod vodu. Jakmile jsem se pod ní ponořila, tak se to opět stalo. Viděla jsem zase smrt mích rodičů. Jako kdybych tam opět byla. Samozřejmě, že jsem měla zase nutkání udělat tlakovou vlnu, ale okamžitě jsem vystřelila z vody a nic se naštěstí nestalo.

Po vaně jsem se osušila a svou schopností si během pěti minut vysušila i vlasy. Které jsem nechala volné a šla jsem se převléknout do pyžama a následně si vlezla do postele a přemýšlela. A jak jsem tak přemýšlela, tak jsem usla......