StepBrother✔

Jsi prase

Uklidila jsem celý dům. Je to poslední co si pomyslím než vysílená spadnu do postele. ,,Tak a teď můžu z klidem umřít." povzdechnu si.

Jsem tak hotová že slyším jak mi buší srdce.,,No tak Ali otevři" aha tak to nebude moje srdce.

Tomas pořád bouchá na dveře a já prostě nemám sílu na to mu dojít otevřít.,, Co chceš?" zakřičím a očima hypnutizuji strop. Je vážně zajímavý. ,,Už jsi udělala oběd? Protože jestli jo tak je zřejmě neviditelný." paní zněl zoufale? Ne to není možné to jsou halucinace.

,,Cože?Neviditelný oběd? Tomasi nejsi nemocný?" to by mi ještě scházelo. Ještě bych se o něj musela starat, vařit mu nudličkovou polévku, a pak ho krmit tak že bych musela každou lžičku vyfoukat,aby si nespalil jazyk. Pane bože mě už dočista přeskočilo!

,,Ne nejsem nemocný, ale hladový a ty jsi mi měla uvařit oběd... A pojď laskavě otevřít ty zatracený dveře." a zase do nich začal zběsile mlátit.

Tak fajn! Z vypětím všech sil jsem se zvedla a došla ke dveřím, které jsem odemkla a svalila se zpět na postel.

,,Tak a teď chci slyšet moc dobrý důvod proč není nic k jídlu."řekl a svalil se vedle mě.

,,Protože jsem uklidila celý dům a u tebe v pokoji jsem asi našla 13 komnatu." no vážně nějak jsem se dostala do jeho šatníku. On má normálně větší státník než já! To je tak hrozně nespravedlivé. A ještě tam nemá ani polovinu oblečení co se tam vejde.
A já? Já mám takový malinký a už se mi tam vůbec nic nevejde.

,,Co jsi dělala u mě v pokoji?!" jejda to jsem asi říkat neměla. Ale proč vlastně je to můj domov stejně tak jako jeho a on taky chodí ke mě do pokoje.

,,No nejdřív jsem tam chtěla uklízet,ale pak jsem objevila tvůj šatník a byla jsem už vážně unavená,takže jsem šla sem. A chystala se umřít,ale ty jsi to všechno musel pokazit tím svým-Ali jak to že není oběd. a Ali bla bla bla.-" dořekla jsem svůj monolog a už se mi ani nechtělo moc umírat.

,,Tak co jsi vlastně udělala kromě toho že jsi našla můj šatník?"
,,No když se nad tím tak zamyslím.Tak jsem uklidila kuchyň a tvoji koupelnu a pořád po tom nemůžu uvěřit jaký dokážeš být prase. Víš že se v té sprše taky spchuju,co kdyby jsem si to spletla se šampónem nebo sprchovým gelem? Hmm? Ježíši to je nechutná představa." projela mnou zima a já se otřásla. No vážně kdo by chtěl mít ve vlasech lubrikant? No já rozhodně ne!

,,O čem to sakra mluvíš?" tak buď to je z hladu nebo je vážně natvrdlý.
,,O tvém lubri-" nevím proč ale nešlo mi to najednou vyslovit. Ale jemu to zjevně došlo.
,,Proč bych nechával lubrikant ve sprše. Teda chci říct kdybych nějaký měl. Proč bych ho tam měl nechávat." on byl v rozpacích. No tak to bylo roztomilý.

,,No já nevím asi jsi dostal chuť při sprše?" zasmála jsem se. Ale jemu to tak vtipný nepřišlo. ,,Neboj tajemství o tvých potřebách jsem prokoukla už dávno. Víš ty zdi nejsou moc silný a tvůj hlas je velice pronikavý." a teď už jsem se začala smát na celé kolo.

Tomas nic neřekl a odešel. Sakra to je asi citlivé téma. Rychle jsem se zvedla a vyběhla za ním. A únava je pryč.

Zabouchl dveře od svého pokoje a já zůstala na chodbě. ,,No tak Tomasi otevři." zakřičel a jsem a zabouchala na dveře.
Ty se najednou otevřeli. Tomas mě chytil za ruku vtáhl dovnitř. Zavřel dveře a já se záhy ocitla na tlačena na nich.

,,Když znáš moje potřeby tak mi je dej." řekl hrubým hlasem u mého ucha a pak mě políbil. Tvrdě a nekompromisně.

Takže jsem se zase po nějaké době dokopala k tomu abych něco napsala.
Upřímně mě vážně zaskočilo když jsem uviděla kolik má tahle story přečtení.
Jako že úplně WOW, jste vážně blázni. Ale je to úžasný jsem ráda,že vás to čte tolik.
Jinak nejsem si moc jistá tím koncem pořád jsem váhala mezi dvěma konci téhle části. No nakonec jsem vybrala tuhle,takže doufám že se v bude líbit.
Jo a to je další část asi po 17 dnech,lepším se co? 😂😂