StepBrother✔

Škola

,,Prosím ne." zašeptám hned po tom co mě vzbudí ten otravný zvuk budíku. Rychle praštím do té ukřičené věci a ta hned zmlkne.Přetočím se na záda a s povzdechem si protřu oči.

,,Já nechci!" zafňukám. Jo,já prostě nejsem ranní ptáče.
Zrovna,když jsem se snažila,tak elegantně,vyprostit ze spárů peřiny, vtrhl do pokoje Tomas. No vtrhl, spíš se ploužil.

,,Alison,za hodinu jedeme. Mám ti vzkázat,že rodiče museli do práce,takže pojedeme sami." řekl rozespale a svalil se na postel a mě strhl s sebou.

,,Co jsi sakra v noci dělal?" zeptala jsem se ho,ale nevím jestli mě pod tou hromadou peřin slyšel. ,,Spal jsem." odpověděl zatím co se vyhrabal z peřin. ,,No moc tak nevypadáš,a teď už jdi musím se obléknout." řekla jsem mu mezi chůzí k šatníku.

Hned jsem věděla co si obleču; černo-bílý krajkový overal (bílý krajkovaný top a černé kraťasy) a k tomu jak jinak než moje milované Superstárky.

Oblékla jsem se a vzala jsem si kartáč a svoje šminky a zamířila jsem do koupeny.
Přešla jsem chodbu a zaťukala na dveře od Tomasova pokoje. Nic se neozvalo,a tak jsem vstoupila.

********

,,No tak pohni nestíháme do školy!" zakřičím z kuchyně na Tomase,který se šel obléknout před půl hodinou a pořád nepřišel. Pane bože a já jsem holka jo?

Mezi tím co jsem se malovala a česala on uvařil kávu. Bylo to moc milé, ale zatím co on se tam nahoře obléká nebo co tam dělá, jsem stihla udělat snídani,sobě a jemu připravit papíry co potřebujeme do školy.
Zatím co jsem dojídala svoje müsli slyšela jsem ze zhora spoustu nadávek. A hned na to dupot na schodech.
No tak fajn měli jsme času dost, ale já chtěla být ve škole dřív a vše si v klidu vyřídit.
,,Vážně na mě křičíš,ať pohnu,ale sama si ještě jíš?!" zavrčel na můj účet Tomas hned co přišel do kuchyně. ,,Tak zaprvé..." odkašlala jsem si ,,....strašně dlouho ti to trvá, za druhé máme ještě čas,ale za třetí už bychom měli jet,aby jsme si zvládli vše vyřídit." odůvodnila jsem své činy zatím co jsem špinavé nádobí na skládala do myčky. Tomas si něco zamumlal pod fousy,ale nic neřekl.

*******
,,Tak jo tyhle papíry jsou tvoje a tyhle jsou moje." podala jsem Tomasovi štos papíru,ve kterých byly všechny potřebné údaje. Otočila jsem se čelem ke dveřím s nápisem -Ředitelna- a zaklepala.

Kolem nás chodila,snad, miliarda studentů, kteří na sebe pokřikovali a snažili se dostat do správné třídy. Za těch asi deset minut co tu jsme,jsme Emu ani Davida nepotkali. Ale v tomhle blázinci se tomu ani nedivím.

Konečně se za dveřmi ozvaly kroky,dveře se otevřeli a v nich stál muž kolem čtyřicítky, na sobě měl oblek pod kterým mu byly vidět vypracované svaly. Vlasy,barvy noci, měl,stejně jako Tomas, nagelované a upravené. Celý působil dojmem charismatického a velmi pohledného může.

Zatím na nás nepromluvil a jen pokynul rukou, abychom vstoupili. Když za námi zavřel dveře, prošel okolo nás a ke mě zavanula vůně jeho parfému. Došel ke svému stolu a posadil se do,na první pohled,velmi pohodlného křesla. ,,Posaďte se." řekl naším směrem, tak hlubokým hlasem až mě to vylekalo. Ten muž byl ztělesněním dokonalosti,a i když byl asi o  pětadvacet let starší,podlamovaly se  mi z něho kolena.

Tomas se rozešel ke křesílkům naproti stolu a já ho hned následovala. ,,Ty jsi Tomas Reed,že?" řekl směrem k Tomasovi a potom se otočil na mě.,,A ty Alison Crest, pokud se nemílím." řekl a natáhl se pro papíry, které jsme drželi. ,,Ano." odpověděl stroze Tomas a já hned poznala,že je naštvaný. ,,Tak dobře tady jsou vaše nové rozvrhy hodin." řekl a podal,každému jeden papír. ,,A během tohoto týdne se můžete zapsat do jinoch mimoškolních aktivit." řekl zatím co si  naše složky uložil do šuplíku. ,,Tak..." vstal ,,...a jelikož už je hodina a pochybuji ,že víte kde jsou vaše třídy. Pojďte se mnou." odpověděl a my se jako na povel postavili a šli směrem ke dveřím.

,,Jo a abych nezapomněl...." něco lovil ze šuplíku. ,,....tohle jsou číselné kombinace od vašich snových skříněk."

*******
Po cestě hrozně dlouhou chodbou jsme se zastavili u jedněch dveří. Ředitel vešel do třídy a zatáhl s sebou i Tomase. Po asi pěti minutách se vrátil a beze slova šel dál po chodbě, zahl do prava a já šla pokorně za ním. Zastavil se u prvních dveří na pravo a zaťukal na ně.

Začala jsem byt trochu nervózní. Když se na mě podíval asi to poznal. ,,To bude v pohodě,jenom se hezky usmívej a..." nestihl to odpověděl, protože se ony dveře otevřely a já byla následně vytlačena do třídy. Stála jsem před celou třídou neschopný ze sebe vydat ani hlásky. Očím a jsem rychle přejela po třídě a pohled zastavila u čtvrté lavice u okna, odkud se na mě zářivě usmívala Ema.

,,Takže děti..." promluvil vedle mě velice pisklavý hlas učitelky. ,,...tohle je vaše nova spolužačka. Zlato řekneš nám něco o sobě?" otočila se na mě a usmála se. ,,Takže jmenuji se Alison Crest a přistěhovala jsem se sem před prázdninami." řekla jsem a doufala,že to bude stačit. ,,No dobře, tak se někam posaď." jen co to do řekla jsem se rozešla směrem k Emě,která u sebe měla naštěstí volno.

,,Ahoj." řekla jsem a sesunula se na židli. ,,Ahoj, tak jak to zatím jde?" zeptala se a vůbec se nevěnovala tomu co říkala učitelka. ,,Zatím v pohodě. A jak to že jsi mi neřekla,že máte, vlastně máme tak sexy ředitele." zatvářila jsem se ukřivděně.  Ema se jenom. uchechtla. ,,A ne jenom ředitele. Koukni na poslední lavici uprostřed." řekla nadšeně a já se otočila. Moje oči se zaměřili na cíl, který mě pozoroval svými  karamelkami, do kterých jsem zabodla svůj pohled a už nemohla uhnout.

Tak po delší době je tu další část. Je mi líto,že jsem ji nepřidala už dřív, ale teď budu psát přijímačky,takže se snažím učit a jsem strašně nervní.... Takže nevím,kdy bude další část,ale pokusím se ve volnu něco sesmolit.