StepBrother✔

Idiot

,,Na ten zápas určitě půjdu,protože tam bude hrát Tomas." na chvíli jsem se odmlčela a podívala se na onoho  zmíněného. Pořád seděl na posteli a pozoroval mě,už nevypadal tak naštvaně. Viděl,jak se tvářím a slyšel jak mluvím.Věděl,že mě rozhodil tento telefonát,hlavně po tom co se odehrálo pře pár minutami.

,,Já si to ještě promyslím,po tom ti zavolám. Ahoj." nečekala jsem na jeho odpověď a rychle zavěsila.

,,Proč ti ten blbeček volal? A co si musíš rozmyslet?" vyhrkl na mě,už stojící Tomas. (poz.aut.: Nemyšleno,tak že by mu stál ,ale že stál na nohou a už neseděl) ,,Ten blbeček má jméno a volal mi,protože jsme dneska měli jít ven,ale kvůli tomu,že s tebou odjíždím jsem to musela zrušit. A rozmyslet si musím to,že mě pozval,abych s ním šla na váš zápas a potom do kina." řekla jsem,jako by nic.

,,A ty s ním půjdeš?" zeptal se mě a už zase vypadal,jako před výbuchem. ,,To ještě nevím." pokrčila jsem rameny.  ,,Ale já jo.Prostě nikam nepůjdeš! Než přijedou rodiče mám tě na starosti,takže ti to můžu zakázat."řekl rozhodně a vítězně se na mě usmál. ,,Ty jsi takový idiot!"

Z dalších nadávek,které jsme chtěla připsal k jeho osobě,mě (opět)vyrušil zvuk zvonícího telefonu. Tentokrát mi už doopravdy volal táta.

,,Ahoj tati." řekla jsem a snažila jsem se aby nepoznal,že jsem rozčílená. ,,Ahoj beruško,potřebovala jsi něco?" zeptal se a já jsem v pozadí slyšela nějaké šumění. ,,Ano.Chtěla jsem se tě zeptat,nevíš kde mám svůj kufr? Ten bílí s fialovými vzory?" zeptala jsem se a otočila se zpět do pokoje. Tomase jsem tu už neviděla.

,,Ano máš ho v šatníku. Úplně na konci,pod nějakými krabicemi." řekl a na chvíli bylo ticho. ,,Tati? Jsi tam?" chtěla jsem se ho zeptat,jak se jim tam líbí a za jak dlouho se vlastně vrátí,ale k tomu jsem se vůbec nedostala. ,,Zlato už musím jít. Potom ti zavolám a užijte si víkend." řekl a ukončil hovor.

Tohle bylo zvláštní. No teď nemám sílu na to řešit,co to mělo znamenat. Šla jsem se podívat po tom kufru.

******
,, A je to." usmála jsem se. Konečně jsem si sbalila vše o čem jsem si myslela,že budu potřebovat.

Pořad jsem musela myslet na Calvina a na to co jsem dělala s Tomasem a taky na ten rozhovor s tátou. Myslela jsem,že mi s toho všeho brzy praskne hlava. Chtěla bych,aby tu byla máma, aby mi poradila jak se mám rozhodnout. Nebo aby mě jen objala a řekla, že všechno bude v pořádku.

,,Maminko,moc mi chybíš." zašeptala jsem a začala plakat. Potřebovala jsem dostat ze sebe tu bolest a v tuhle chvíli to bylo pláčem.

,,Copak se stalo? To brečíš kvůli tomu co se stalo?" uslyšela jsem za sebou a ucítila teplou dlaň na mém rameni.

,,Prosím,jdi pryč." zavzlykala jsem a otřela jsem si slzy z tváří.

,,Nejdřív mi řekni,co se stalo." zašeptal a lehl si ke mě do postele. Otočila jsem se k němu čelem a zhluboka se nadechla. Ale nepomohlo to znovu jsem začala plakat. Nechtěla jsem aby mě viděl tak bezmocnou, ale ty slzy nešly zastavit.

,,Strašně moc mi chybí." kňukla jsem. Jeho ruka se přemístila na mou tvář a setřel mi slzy, které se z mých očí nezastavitelně valily.

,,Máma." upřesnila jsem. ,,Vždycky, co si pamatuji, když jsem měla problém mi uvařili kakao, zabalila mě do deky a objímala mě a přitom mi říkala, že se nemusím ničeho bát, že tu bude vždycky pro mě. Proč mi lhala, proč když jí potřebuju tady není?" skoro jsem ty slova šeptala. Nic neřekl jen si mě přitáhl blíž k sobě a objal mě.

,,Víš,když ti to říkala určitě to myslela vážně. Určitě tě moc milovala." zašeptal a políbil mě do vlasů.

,,Víš hrozně mě to všechno mate. A potřebuji mámu,aby mi pomohla." řekla jsem a přitulila jsem se k němu blíž. ,,Ty mě mateš." řekla jsem mu po chvíli ticha.

Od táhl se od mě. Já jsem pořad ležela a on se nade mnou skláněl. ,,Matu tě?" zeptal se mě. Já jsem jen přikývla.

,,Čím?" díval se mi do očí, které už nebyly plné slz,ale pořad mě pálily.
Zamrkala jsem a otevřela ústa k od odpovědi, ale nakonec jsem je zase zavřela.

,,Ty mě taky mateš a měníš mě. Ani si nedovedeš představit,jak moc se kvůli tobě měním." zašeptal blízko mého obličeje, cítila jsem jeho dech ne svých rtech. ,,Měním" vydechla jsem.

,,Ano, ty si ani nedokážeš představit,co bych s tebou teď nejraději udělal. Ještě před čtvrt rokem bych to udělal a bylo by mi jedno,že jsi ještě před chvíli brečela, ale teď vím že by to nebylo správné a mám potřebu tě chránit." vyrazilo mi to dech, ale zároveň probudilo mnou zvědavost a touhu po něm.

,,A co bys se mnou chtěl dělat?" zeptala jsem se a přitáhla si ho blíž k sobě. Skoro na mě ležel,ruce měl u mé hlavy a skoro jsme se dotýkali nosy.

,,Tak nejdřív bych z tebe strhal to oblečení a líbal bych každý kousek tvého dokonalého těla." olízl si rty a já zavřela oči a všechno si to začala představovat.

,,Potom bych se svlék,ale nechal bych si boxerky. Ty bys mi sundala ty,hezky pomalu. Hodil bych tě na postel a pomalu do tebe zasunul." hlasitě jsem polkla a zaryla nehty do prostěradla. ,,Přirážel bych pořád víc a víc a ty bys vzdychala moje jméno. Ty by ses pode mnou svýjela v křečech orgasmu a já bych se do tebe udělal." mluvil rychle a potichu.

Otevřela jsem oči a koukala se do těch jeho. ,,A co ti v tom brání??" zeptala jsem se.