StepBrother✔

Malé dobrodružství

,,A co ti v tom brání?" zeptala jsem se.

,,To,že už musíme jet."zašeptal mi do rtů a slezl ze mě.Dělá si ze mě prdel? ,,Co?" nechápavě jsem se na něj dívala.

,,Máme zpoždění. Musíme vyjet,jinak tam dojedeme až v noci." řekl jako by to byla samozřejmost. A chystal se odejít z pokoje.

 ,,Počkej!" zakřičela jsem a vyběhla za ním. ,,Ještě jednou se tě zeptám. Co to s tebou kruci je? Celý tři měsíce si tady hraješ na to jak mě chceš a teď,když ti v podstatě vlezu do postele,řekneš tohle?" vážně nevím.Jsem tady jediný debil,co to nechápe? A nebo je on ten idiot?

,,Já tě chci ani nevíš jako moc,ale teď to nejde.Nemůžu se s tebou vyspat,po tom co jsi tady brečela. Nechci aby sis myslela,že jsem třeba toho využil a nechci aby sis o mě myslela,že jsem ještě vetší kretén než teď." pohladil mě po vlasech a políbil mě na čelo.Jako maminka.(není to uchylný?)

,,Dobře." zašeptala jsem a usmála se. Tohle bych od něj nečekala,myslela jsem jak zase začne hrát namachrovanýho blbečka,ale tohle mě překvapilo.Mile překvapilo.

,,Tak fajn,jestli máš sbaleno....můžeme vyrazit." 

                                                                                           *********

,,No tak já už vážně potřebuju." zafňukala jsem. ,,Vždyť jsem ti před chvílí zastavoval." on je zase nervní! Pane bože co jsem komu udělala,že musím jet s nervním člověkem,který mě tu takhle mučí?! ,,Tome,prosím,já už to vážně nevydržím." udělala jsem na něj štěněčí oči. ,,Tak fajn,ale je to vážně naposledy." rezignoval a za chvíli už jsme stáli u benzínky.

,,Dobrý den,kde máte toaletu?" zeptala jsem se udýchaně staršího muže,který stál za pokladnou. ,,Toalety jsou jen pro zákazníky." řekl muž a já už měla křeče v břiše. ,,Tak dvoje tyhle čokoládové tyčinky." ukázala jsem na první věc,kterou jsem uviděla. Vytáhla jsem peněženku a dala mu pětku. ,,Drobné si nechte." vzala jsem tyčinky a vytrhla mu z ruky klíček od toalety,kterou si raději už najdu sama.

,,Tak fajn,to zvládneš je to jenom špinavý,nechutný,asi nikdy nemytý záchod." povzbuzovala jsem se zatím,co jsem již zmíněnou věc obkládala asi tunou toaleťáku. ,,Tak fajn."

                                                                                               ******

,,Aaaaa. Fuj.Fuj."  ježiši to je nechutný. ,,Děje se něco?" zaťukal Tomas na dveře. ,,Můžeš jí prosím dovnitř?" 

Bez váhání otevřel dveře a hned vyprskl smíchy. Já se vidět,tak se asi taky směju,ale.... Tak fajn muselo to být vtipný. ,,Řekneš mi proč máš na hlavě toaleťák a stojíš s botou v roce na záchodě,který je starší než mi dva dohromady?" utíral si slzy,které mu vytryskly když mě uviděl. Samozřejmě to nebyly slzy smutku nebo lítosti.

,,Koukni se ke své levé noze." ukázala jsem na místo příčiny mého záchvatu. ,,Aaaaaa."

                                                                                     ********

,,Vážně jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho snad už po sté. ,,Jo jsem tedy fyzicky. Ale nevím jestli ještě někdy vlezu na záchod." ošil se při vzpomínce na naše malé dobrodružství. ,,Jak jsem ale mohla vědět,že se taky bojíš pavouků a...." 

,,Můžeme o tom prosím už nemluvit?" zeptal se mě. Nejvíc asi utrpělo jeho Ego. ,,Jasně.Stejně by mě ale..." ,,Alison!!!" tak fajn. ,,Nudím se. Za jak dlouho tam budeme?" změnila jsem téma.Pro svoje vlastní dobro. ,,Asi za hodinu." konstatoval už klidným hlasem. ,,Budeme si povídat?  Nebo něco dělat??" nudím se a bolí mě už zadek s toho jak pořád sedím. 

,,Co si zahrát Vadí,nevadí?" zeptal se. Tu hru už jsem strašně dlouho nehrála. Se svou parto jsme preferovali spíš flašku. ,,A co si zahrát na pravdu? Znám tě už víc jak tři měsíce a pořádně o tobě skoro nic nevím." řekla jsem a byla to pravda,chtěla jsem ho poznat. ,,Tak jo."

,,Co tě napadlo,když jsi mě poprvé uviděl?" zeptala jsem se a na odpověď jsem nemusela čekat dlouho. ,,Tu holku dostanu.Už se nemůžu dočkat až se pode mnou bude svíjet a křičet moje jméno." řekl jako kdyby to byla samozřejmost. Ale já jsem v tu chvíli prakticky myslela na totéž.

,,V kolika si se poprvé s někým políbila?" hned jsem si vzpomněla na svůj první polibek: ,,Bylo to v sedmé třídě.Ten kluk se jmenovat Jake,byl moje tajná láska asi od vždy." usmála jsem se ,,takže mi bylo asi dvanáct." byly to skvělé vzpomínky. ,,Ježiš to je sladký." začal cukrovat.

,,Co tvůj táta?" chtěla jsem to vědět. ,,Vím,že mi do toho nic není.Nemusíš mi odpovídat." vyhrkla jsem hned. Ale vážně bych byla ráda,kdyby mi to řekl. ,,To je v pohodě.Odešel od nás,když mi byly asi tři.V tu dobu jsme žili v Anglii. Hned po tom co odešel,jsme se přestěhovali do New Yorku,tam jsem žili do mích třinácti. Potom jsme se odstěhovali do Pasadeny a tam jsme žili do doby před třemi měsíci."nezněl,že by ho to nějak moc trápilo. ,,To s tvým tátou je mi moc líto." zašeptala jsem a chytla ho za ruku,kterou měl položenou na řadící páce.

,,To je v pohodě vážně. Ani si ho nepamatuji. Přece ti nemůže chybět člověk,kterého jsi prakticky neznal ne?" byla to spíš řečnická otázka. ,,Jsem na řadě. Tak co ty a kluci?" zase měl ten svůj neodolatelný úšklebek. ,,No tak o tom prvním už víš.Chodili"naznačila jsem prsty uvozovky. ,,jsme spolu asi dva týdny,pak byl konec školy a on se odstěhoval. No a potom jsem si našla kluka až na střední,který byl naprosto dokonalý,byl na mě milý a já ho milovala. Myslela jsem,že i on mě.....ale hned po tom co jsem se sním vyspala mi řekl,že to nebude klapat a o týden později se po škole procházel s mojí nejlepší kamarádkou." jestli lituji toho,že jsem se sním vyspala? Ne,i když to byl neuvěřitelný idiot a kretén,tu noc bych za nic nevyměnila.

,,Páni,tak to byl dost dobrej debil,že nechal holku jako jsi ty a hned? Hned po tom co se sní vyspal. A nejlepší kamarádka? Pane bože co je to za lidi?" zněl dost podrážděně. A bylo to roztomilý.Na čele se mu udělala vráska jak krčil obočí. Musela jsem se začít usmívat. ,,Čemu se směješ?" ,,Jsi roztomilý,když se rozčiluješ." nemám filtr.Taky jsem hned litovala toho,že jsem to řekla. ,,Cože?" ,,Nic,jen...hele nejsou to světla z města?" děkuji ti bože za tuhle záchranu.

Já vím,já vím.Tak dlouho nepřidá žádnou část a když už tak stojí za starou bačkoru. Ale chtěla jsem napsat alespoň něco málo,protože teď,ke svému vlastnímu překvapení,nemám vůbec čas. Asi jsem se musela zbláznit,když jsem si myslela,že zvládnu dvě brigády najednou a do toho ještě nezanedbávat svoje kámoše a tenhle příběh. Takže opravdu netuším,kdy vydám další část. A doufám,že i když se spolu ZASE nevyspali,tak se vám můj příběh pořád líbí.