StepBrother✔

Bojím se

Pak mě políbil. Tvrdě a nekompromisně.

Stala jsem tam jako prkno. Pohnul svými rty,ale já to neoplatila. Já jsem to vůbec nečekala, myslela jsem si že na mě bude křičet, ale né on si mě musí líbat.

Odtáhl se ode mne a díval se mi do očí byl strašně blízko,jenom nepatrný pohyb a mohl znovu spojit naše rty.,,No tak, polib mě."cítila jsem jeho dech na svých rtech.

No tak vždyť víš že tohle po mě nemůžeš chtít pomyslela jsem si. Těžce jsem polkla,nemohla jsem se pořádně nadechnout,dlaně se mi potily a já byla prostě v prdeli.

,,No tak Alison vždyť víš že to chceš.Víme to oba a ty si to jenom musíš přiznat." Jasně že tě chci!! Ale do prdele  je to špatně a ty to moc dobře víš.

,,No...ehm..já"vzdávám to já ze sebe nedokážu vydat žádnou smysluplnou větu když je takhle blízko.

Sebrala jsem poslední špetku odvahy co ve mně ještě zbyla a odstrčila ho od sebe. Tvářil se zmateně,ale nic neřekl. Jenom tam tak stál a koukal se na mě. Celou si mě prohlížel,jako kdyby mě viděl poprvé v životě. Jeho pohled skončil na mých rtech.
Taky jsem si ho prohlížela,věděla jsem že to nevěstí nic dobrého, je jen otázkou chvilky kdy to jeden z nás nevydrží.

Očima jsem přejížděla po jeho rukou,ramenou po břiše. A vlhla jsem z toho když jsem vzpomínala na to co má pod tím,na můj vkus až moc uplým, tričkem.

Nakonec se i moje oči zastavili na jeho rtech. Úplně jsem je hltala očima.

,,Do prdele já už to nevydržím!" řekl tak hlubokým hlasem, že kdybych ho neviděla tak bych ho podle hlasu nepoznala.
Dvěma kroky překonal vzdálenost mezi námi. Jednou rukou mě chytil za zátylek a druhou umístil na můj bok. Přitáhl si mě k sobě a spojil naše rty.
Tentokrát jsem s ním spolupracovala a to velmi dobrovolně a chtivě.

Opět jsem zády skončila přilepena na jeho dveřích. Musela jsem se nad tím zasmát. Tomas toho hned využil a jeho jazyk vklouzl do mých rtů kde se s mým začaly prát o vedení.

Rukama mě chytil pod zadkem a já své nohy obmotala kolem jeho pasu. Ruce jsem přemístila za jeho krk a přitáhla si ho ještě blíž k sobě.

Vůbec jsem se nechápala. Jedno mé já nechápalo,jak jsem tomuhle mohla odolávat. A to druhé,to moudřejší  nechápalo,jak to můžu dělat, i přes to že vím že je to špatně.

Cítíla jsem jak se začal pohybovat, ale vůbec jsem netušila kam a bylo mi to jedno. Pomalu mě pokládal na něco měkkého.Zřejmě jsem došli k posteli.

Lehl si nade mne a přitom se opíral o ruce,které měl položené podél mé hlavy.

Na chvíli jsem se od něj odtrhla,abych se mohla nadechnout.  ,,Víš..."nemohla jsem popadnout dech ,,víš,že to není správné. Víš že bychom to neměli dělat. Že jo?" řekla jsem po tom co jsem se zhluboka nadechla.

Tomas také zhluboka oddychoval. ,,Jo a je mi to jedno." řekl a chtěl mě znovu políbit, ale já jsem uhnula.

,,Stalo se něco?" zeptal se a pohladil mě po tváři. Pane Bože já teču jenom z jeho doteků,tak moc bych chtěla aby se mě dotýkal úplně všude. Aby líbal každý milimetr mého těla. A když už jsem tomu všemu byla tak,tak moc blízko musí nad touhou zase vyhrát rozum.

Zdá se že moje horní a dolní část těla se nikdy neshodnou. Zatím co moje spodní já přímo křičí Tomasi vezmi si mě a dělej si se mnou co chceš.

Můj mozek,který oficiálně nenávidim, říká pravý opak. To je samé: Není to správné nebo Myslíš na následky a co když se to dozví táta.

,,Myslel jsi někdy na to,co se stane až se spolu vyspíme??" super takže se zase akorát pohádáme a to to tak hezky začalo, proč musím vždycky všechno posrat?

Slezl ze mě a posadil se na postel na proti mně. ,,No já...." to jsem mohla vědět. ,,Ty co? Vyspali bychom se spolu a ty bys dělal jako by se nic nestalo?" zeptala jsem se rozmrzele. Ale nezlobyla jsem se na něho,ale na sebe. Nemohla bych mu zazlívat,že by tohle udělal. Já sama nevím co bych dělala.A právě proto to nemůžu udělat.

,,Ne,ano já nevím, nevím co se stane. Já jenom vím,že tě strašně moc chci." ne on to prostě musí dělat ještě těžší.

,,To je přesně ono. Já taky nevím co bude po tom a bojím se toho mám strach z následků." na chvilku jsem se odmlčela, musela jsem se přesvědčit že to chci opravdu říct. ,,Už jsem ti to jednou říkala, to co děláme je špatné a nesmí se to opakovat. A tentokrát to myslím vážně." řekla jsem rozhodným hlasem.

Tomas se za celou tu dobu na mě ani jednou nepodíval. ,,Jestli to tak chceš." řekl odměřeně. To mě zabolelo. Já to nechtěla stejně tak jako on. A kdyby se na mě podíval kdyby se mi podíval do očí,viděl by že se cítím stejně jako on. ,,Ano chci." vážně jsem to řekla?

,,Tak dobře." odpověděl a pořád hypnotizoval místo mezi mnou a jím.

Tak jo další část je tady. Upřímně,měla jsem jí rozepsanou hrozně dlouho, ale pořád jsem nevěděla jak ji ukončit. Pořád si nejsem jistá jestli jsem zvolila správně,ale uvidíme.